Notebook Compaq EVO N620c

Compaq EVO N620c
      6.12.2013 Když jsem v roce 2006 začal pracovat, mohl jsem si dovolit pořídit trochu slušnější notebook. Důležité pro mě bylo, aby měl nativní COM a LPT porty. Vybral jsem si tehdy Compaq EVO N600c s Pentiem III-M 1,2 GHz a 256 MB RAM (později rozšířeno na 512 MB), který mi dobře sloužil přes 7 let. Jeho mechanické provedení je docela robustní. Šasi a víko displeje je z nějaké Al-Mg slitiny, plasty jsou kvalitní a kloub displeje je pevný, bez vůlí a kvedlání. Provozoval jsem na něm DOS, Windows 98 SE, Windows XP SP2 a Debian Linux. Na nedostatek výkonu jsem si celkem nestěžoval, ale časem mi začala dost vadit chybějící podpora USB 2.0. Poohlédnul jsem se tedy po něčem novějším. Jelikož stále trvám na přítomnosti COM a LPT portu, není příliš možností na výběr. Nakonec jsem se rozhodl zůstat u HP/Compaq a přešel na novější model Compaq EVO N620c. A když už upgrade, tak jsem chtěl též větší rozlišení displeje. Nemám rád lesklé "nudle", naopak mi vyhovuje poměr 4:3 a samozřejmě v matném provedení. Oba tyto modely se vyráběly i ve variantě s SXGA LCD panelem (1400 x 1050), ale ty se u nás nevyskytují příliš často. Podotýkám, že i dnes nabízí řada levnějších notebooků rozlišení pouze 1366 x 768 (s debilně nevyužitým pruhem na horní a spodní straně víka displeje). Nakonec se mi podařilo výhodně koupit jeden takový kousek s Pentiem M 1,50 GHz a 512 MB RAM na Aukru - bez disku a nabíječky za 863,- Kč (i s poštou). Originální akumulátor měl výdrž ještě asi 2,3 hodiny. Šuplíček s diskem jsem jednoduše přehodil ze starého notebooku a se starým napájecím adaptérem funguje bez problému. Ovladače ke stažení jsou zde.

Přehled parametrů:

CPU: socket mPGA479M - Pentium M Banias (130 nm) / Dothan (90 nm); 0,9 - 2,1 GHz 
Chipset: intel 855PM + ICH4-M, O2Micro OZ6933 PCMCIA řadič
HW monitor: ADM1032 na SMBus (2x teploměr)
FSB: 100 MHz (400 MHz QDR)
Paměť: 2x 200-pin SO-DIMM DDR SDRAM 200/266 MHz (celkem max. 2 GB)
VGA: ATI Radeon Mobility M7 LW 7500 (AGP 4x, 32 MB DDR SDRAM, DX 7.0)
Display: 14,1" TFT SVGA 1024 x 768 nebo SXGA 1400 x 1050 / 16,7M (4:3, matný)
(konkrétně v mém kusu je LCD panel HITACHI TX36D98VC1CAB)
Síťovka: Broadcom NetXtreme BCM5705M 10/100/1000 Mbit Ethernet MAC+PHY, RJ-45;
volitelný Wi-Fi modul Wireless LAN MultiPort W200 IEEE 802.11b (11 Mb/s)
Modem: 56 kb/s (V.92) win-modem (miniPCI typu III)
Audio: Analog Devices ADI1981B AC'97, EAX 2.0, A3D 1.0, DS3D kodek
interní stereo repro, 3,5mm jacky pro sluchátka a mikrofon
HDD: UltraDMA 100 PATA (osadil jsem 320GB WD3200BEVE Scorpio Blue 2,5")
CD/DVD: ATAPI CD/DVD/DVD+/-RW vypalovačka HL-DT-ST GCC-4241N do MultiBay II,
region free firmware of The Dangerous Brothers
Sběrnice: interní AGP 4x
interní PCI 2.2
1 x 124-pin miniPCI slot typu III
2 x PCMCIA slot typu II nebo 1 x PCMCIA typu III(16/32-bit, CardBus)
Porty: 1 x šachta MultiBay II (HDD, CD/DVD, FDD, USB, baterie)
1 x konektor pro dokovací stanici
1 x D-SUB 15 VGA
1 x S-Video TV out PAL / NTSC
2 x USB 2.0 + 1 x interní USB pro Wi-Fi/BlueTooth modul ve víku displeje
1 x SPP/ECP/EPP paralelní port
1 x sériový port RS232
1 x PS/2 klávesnicový/myší port
1 x IrDA 4 Mb/s
1 x RJ45 pro LAN
1 x RJ11 pro telefonní linku
1 x koaxiální napájecí konektor 18,5 V DC
Vstupy: 85-tlačítková klávesnice, touchpad, trackpoint, 6 přídavných tlačítek
BIOS: Compaq, poslední verze: F.16
Baterie: Li-Ion 14,4 V / 4,4 Ah
Příkon: 10,5 W průměr, max. 50 W
Výdrž: typicky 4 - 6 hodin
Rozměry: 307 x 250 x 31 mm
Hmotnost: 2,5 kg

      27.12.2013 Abych využil na maximum potenciál socketu mPGA479M, podíval jsem se, jaký nejrychlejší procesor bych do něj mohl osadit. Pentium M se vyrábělo ve 2 generacích Banias (130 nm) a Dothan (90 nm). Zásadní rozdíl je v tom, že Dothan má proti Baniasu dvojnásobnou L2 cache (2 MB) a díky 90nm litografii by měl být úspornější (na srovnatelné frekvenci). Nejvyšší model Dothanu 780 jede 2,26 GHz, ale chipset 855PM nepodporuje 533MHz FSB, takže nejvyšší použitelný model zde je 765 na 2,1 GHz s 400MHz FSB. Nakonec se mi podařilo od známého sehnat model 755 na 2,0 GHz - i to je celkem důstojný upgrade. Procesor podporuje instrukční sadu SSE2 a PAE. Abych procesor vyměnil, musel jsem rozebrat a složit celý notebook, což mi zabralo asi hodinu času. Alespoň jsem při té příležitosti vyčistil chlazení a máznul novou teplovodivou pastu.

EVO N620c top cover removed EVO N620c covers EVO N620c MB top EVO N620c MB bottom
EVO N620c MB bottom EVO N620c CPU Pentium M 1,5GHz EVO N620c CPU ZIF socket EVO N620c BIOS system info

      Zde je porovnání výkonu, propustnosti pamětí a spotřeby (celý notebook) obou Pentií M s Pentiem III-M v mém starším notebooku EVO N600c. Nutno poznamenat, že EVO N600c používá paměti typu SD-RAM 133 MHz, zatímco v EVO N620c běží SD-RAM DDR1 na 266 MHz, takže celkem nepřekvapivě je propustnost pamětí skoro dvojnásobná. Výkon procesoru je zhruba dvojnásobný, takže celkem solidní upgrade, akorát se spotřebou jsem si o něco pohoršil, ale na baterku jedu málo kdy.

CPU: Pentium III-M 1,2 GHz Pentium M 1,5 GHz Pentium M 2,0 GHz
DOS/3DStudio render [1] 21 s 15 s 11 s
DOS/Pi benchmark [2] 82 s 57 s 32 s
DOS/Quake1 [3] 32,0 FPS 48,7 FPS 55,0 FPS
WinRAR komprese [4] 655 s 462 s 373 s
Quake II OGL render [5] 87,1 FPS 132,5 FPS 169,2 FPS
Quake III Arena OGL render [6] 48,0 FPS 75,4 FPS 76,0 FPS
Super PI/mod 1.5 XS (1M)  120,814 s 62,830 s 43,192 s
Memtest 4.20 L1 cache 11178 MB/s 16290 MB/s 22969 MB/s
Memtest 4.20 L2 cache 5315 MB/s 8372 MB/s 10573 MB/s
Memtest 4.20 RAM 379 MB/s 604 MB/s 609 MB/s
spotřeba pod WinXP (idle) 14,5 W 16,7 W 22,0 W
spotřeba pod WinXP (Orthos) 28,8 W 33,8 W 37,1 W
spotřeba pod DOSem (idle) 25,2 W 29,0 W 32,9 W
[1] - 3D Studio R4 render chevy.3ds, 1600x1200/24bpp bitmap, NULL display
[2] - můj prográmek na výpočet Pí, DOS/DJGPP (optimalizace pro PIII)
[3] - Quake1 1024x768, demo1.dem, bez zvuku
[4] - WinRAR 3.80, best compress, adresář Windows XP (750 MB)
[5] - Quake II OpenGL rendering 1024x768, demo1.dm2
[6] - Quake III Arena OpenGL rendering 1024x768, four.dm_68

      30.12.2013 Při pokusu o instalaci ovladačů pro VGA ATI Radeon pod Windows XP jsem dostal poměrně stručnou chybovou hlášku "0x80040707". Hledáním na Internetu jsem se dopátral, že to může být způsobeno chybějící nebo neplatnou cestou v klíči registru HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Microsoft\Windows\Current Version\Explorer\Shell Folders.

Error code 0x80040707

Nemám tušení, proč se mi to rozbilo, ale tento REG soubor by to měl opravit. (jen pro české Windows XP). Po jeho aplikaci by měl klíč v Regeditu vypadat jako na obrázku níže. Pokud některý adresář na disku chybí, je třeba ho vytvořit. Po této opravě se už ovladač nainstaloval normálně.

Fixed registry

      7.7.2014 jsem rozšířil RAMku o druhý 512MB SO-DIMM modul IBM FRU 31P9833 DDR1 333 MHz s čipy od Micronu, který jsem sehnal na eBay za směšných 63 Kč. Časem bych rád rozšířil paměť na 2 GB, ale DDR1 moduly větších kapacit se špatně shání, resp. jsou dost předražené. Na rozdíl od CPU se RAMka instaluje snadno, stačí vycvaknout plastový dekl pod klávesnicí v levém rohu.

2 x 512 MB SO-DIMM SDRAM DDR1

      29.10.2014 Má instalace Debian Linuxu Jessie přenesená z předchozího notebooku EVO N600c fungovala normálně, avšak jen do té doby, než jsem se rozhodl provést upgrade distribuce (apt-get dist-upgrade), po němž přestal fungovat Xorg. V logu jsem našel chybovou hlášku: "[KMS] drm report modesetting isn't supported". Nouzově se mi podařilo rozjet Xorg s VESA driverem. Jak jsem se pak dočetl, nová verze Xorgu a jeho ovladač radeon přestala od verze 7.0.0 podporovat UMS (User Mode Setting) a vyžaduje v jádře podporu KMS (Kernel Mode Setting), kterou jsem neměl ve své custom verzi zakompilovanou. Když už jsem byl nucen jádro překompilovat, stáhl jsem si rovnou novější verzi linux-source-3.16 (3.16.5-1).
      V menuconfigu jsem vybral potřebné položky pro KMS a zrušil UMS. Tzn. je nutno vypnout podporu framebufferu pro všechny starší VGA v menu Device Drivers|Graphics support|Frame buffer Devices|Support for frame buffer devices a dále v menu Device Drivers|Graphics support|Console display driver support zapnout položku "Framebuffer Console Support", v menu Device Drivers|Graphics support zapnout položky "/dev/agpgart (AGP Support)" a "Intel 440LX/BX/GX, I8xx and E7x05 chipset support", v menu Device Drivers|Graphics support|Direct Rendering Manager zapnout položky "Direct Rendering Manager (XFree86 4.1.0 and higher DRI support)", "ATI Radeon" a nechat vypnutou položku "Enable userspace modesetting on radeon (DEPRECATED)".

Kernel menucongig disable UMS

      Po kompilaci a bootu nového jádra mě čekalo další nemilé překvapení v podobě chybové hlášky:

[1.373275] [drm] Loading R100 Microcode
[1.423026] platform radeon_cp.0: firmware: agent aborted loading radeon/R100_cp.bin(not found?)
[1.423135] [drm:r100_cp_init] *ERROR* Failed to load firmware!
[1.423196] radeon 0000:07:01.0: failed initializing CP(-2).

      Šel jsem tedy znovu do menuconfigu a v menu Device Drivers|Generic Driver Options jsem zapnul položku "Include in-kernel firmware blobs in kernel binary", do textového pole "External firmware blobs to build into the kernel binary" jsem zadal FW modul radeon/R100_cp.bin, jenž chci zakompilovat do jádra a do textového pole "Firmware blobs root directory" jsem zadal cestu /lib/firmware, kde jsem měl umístěný onen FW soubor R100_cp.bin v podadresáři radeon (součást balíčku firmware-linux-nonfree).

Kernel menuconfig embed R100_cp.bin FW blob into kernel image

      Překlad proběhl bez problémů, ale při bootu jsem dostal zase tu stejnou chybovou hlášku o chybějícím modulu. S překvapením jsem zjistil, že se velikost kernel image nezměnila ani neobsahuje žádnou referenci na modul R100_cp.bin. Při dalším hledání na Internetu jsem zjistil, že milí Debianí GPL purifikátoři odstranili z balíčku zdrojáků jádra celý adresář firmware a ani se neobtěžovali upravit Makefile, aby třeba vypsal nějaký warning, že mu chybí zdrojové soubory firmware modulů. Řešení problému jsem našel zde. Stačilo stáhnout zdrojáky vanilla kernelu 3.17.2, rozbalit a zkopírovat adresář firmware, který obsahuje potřebný zdrojový soubor R100_cp.bin.ihex do stávajícího adresáře s Debian kernel zdrojáky a v hlavním Makefile upravit řádek drivers-y := drivers/ sound/ na drivers-y := drivers/ sound/ firmware/, aby o nových souborech věděl. Při další kompilaci se konečně podařilo embednout FW blob do jádra (lze ověřit, že se v souboru System.map nachází řádek 1541da4 r _fw_radeon_R100_cp_bin_bin) a systém spokojeně nabootoval.

[1.119745] [drm] radeon kernel modesetting enabled.
[1.122209] radeon 0000:01:00.0: putting AGP V2 device into 4x mode
[1.122298] radeon 0000:01:00.0: GTT: 256M 0xB0000000 - 0xBFFFFFFF
[1.122367] radeon 0000:01:00.0: VRAM: 128M 0x0000000098000000 - 0x000000009FFFFFFF (32M used)
[1.123979] [drm] radeon: 32M of VRAM memory ready
[1.124060] [drm] radeon: 256M of GTT memory ready.
[1.124135] [drm] radeon: power management initialized
[1.126383] radeon 0000:01:00.0: WB disabled
[1.126453] radeon 0000:01:00.0: fence driver on ring 0 use gpu addr 0x00000000b0000000 and cpu addr 0xf8bd2000
[1.126658] [drm] radeon: irq initialized.
[1.126769] radeon 0000:01:00.0: firmware: using built-in firmware radeon/R100_cp.bin
[1.127133] [drm] radeon: ring at 0x00000000B0001000
[1.149367] [drm] radeon legacy LVDS backlight initialized
[1.222348] fbcon: radeondrmfb (fb0) is primary device
[1.299244] radeon 0000:01:00.0: fb0: radeondrmfb frame buffer device
[1.299354] radeon 0000:01:00.0: registered panic notifier
[1.299456] [drm] Initialized radeon 2.39.0 20080528 for 0000:01:00.0 on minor 0

Díky tomu se úspěšně spustil také Xorg. Zde je přehled podporovaných funkcí a čipů driveru radeon, zde je popis konfigurace Xorgu a zde je můj konfigurák /etc/X11/xorg.conf.

      28.12.2014 Notebooky řady EVO N6x0c nebyly standardně vybaveny integrovaným Wi-Fi adaptérem. Dal se dokoupit modul Wireless W200, který se namontoval místo stříbrné části zadního víka displeje, avšak podporoval pouze standard IEEE 802.11b. U předchozího notebooku jsem to řešil pomocí PCMCIA karty Edimax EW-7108PCg s podporou IEEE 802.11b/g. Akorát mě při přenášení trochu otravovala plochá anténka trčící z bočního slotu. Později jsem zjistil, že ve víku displeje se nachází skrytý USB port, jenž vybízí k využití. Koupil jsem si tedy miniaturní USB Wi-Fi dongle EP-N8508GS založený na čipu Realtek RTL8188CUS s podporou IEEE 802.11b/g/n (až 150 Mb/s) za 8 $. Odstranil jsem z něj plastový kryt, aby byl co nejmenší. Do kovového víka displeje jsem dremelkou s kotoučkem vyřízl otvor pro modul + okolí pro anténku. Modul jsem podložil papírem a opatrně přilepil tavňákem tak, aby se lepidlo nedostalo zezadu na matnici difuzoru LCD (jinak by byl na obrazovce vidět flek). Pak už jen stačilo modul připojit 4-mi drátky ke konektoru ve víku a zakrytovat.

USB Wi-Fi dongle EP-N8508GS USB Wi-Fi dongle EP-N8508GS PCB top USB Wi-Fi dongle EP-N8508GS PCB bottom
EP-N8508GS dongle EP-N8508GS PCB top EP-N8508GS PCB bot.

EVO N620c display back under cover EVO N620c display back cut a hole USB Wi-Fi dongle glued and soldered to display back cover
pod krytem víka vyříznutý otvor připojený modul

      26.8.2016 Od kamaráda Tomáše jsem dostal na rozšíření RAM jeden 1GB SO-DIMM modul GoodRAM GR400S64L3/1G, takže mám teď celkem 1,5 GB RAM. Projel jsem ho Memtestem a vše bylo v pořádku.



Zpět

Aktualizováno 20.2.2017 v 16:59

Sportovní výživa a posilovací stroje Ronnie.cz