Pocket PC iPAQ h2210

      27.6.2006 K PDA jsem se dostal tak trochu oklikou. Vždy se mi více líbily kapesní počítače s plnou klávesnicí jako např. ATARI portfolio (které mám dodnes), PSION 3x a 5x, HP 200LX (které jsem marně sháněl), či HP Jordana (kterou jsem měl půjčenou od kamaráda a hrál si na ní s Linuxem a WiFi). Později jsem si chtěl pořídit nějaký MP3 přehrávač do nějž by šly strkat CF karty, které používám do foťáků. Na trhu je spousta přehrávačů s interní pamětí nebo na xD/SD/MMC karty, ale jen minimum na CF karty. Od kolegy jsem měl půjčený přehrávač Diva MP3 na CF, jenže ten je už dosti zastaralý a s minimem funkcí. Při hledání na Internetu jsem našel, že řada lidí si MP3 přehrává na PDA, které lze použít i na spoustu dalších věcí. Po přečtení řady recenzí a projití inzerce jsem se nakonec rozhodl pořídit si starší iPAQ h2210 z druhé ruky, který je vybaven CF a SD slotem a má vcelku kvalitní zvukový výstup na 3,5mm jack.


      iPAQ h2210 je PDA založené na rychlém procesoru ARM XScale a operačním systému Microsoft Windows Mobile 2003SE (vychází z Windows CE 4.2). Ovládá se pomocí dotykového podsvětleného displeje s QVGA rozlišením (240 x 320), pětisměrného tlačítka a dalších 4 jednoduchých tlačítek. Interní Flash paměť je velmi malá, takže přídavná paměťová SD/CF karta je nutností. Karty lze samozřejmě používat i obě najednou. Operační systém rozumí souborovému systému FAT16 i FAT32 s dlouhými názvy souborů. Není problém ani s kartami větších kapacit (v současnosti používám 16GB CF kartu Transcend). PDA je vybaveno zvukovým kodekem s výstupem na sluchátka a malý vestavěný reproduktor. Nechybí ani mikrofon, takže lze PDA použít jako záznamník (kvalita nahrávání je na velmi dobré úrovni). Pro komunikaci s okolním světem je h2210 vybaven bezdrátovým BlueTooth, IrDA (lze použít i pro dálkové ovládání spotřební elektroniky) a systémovým konektorem, který se připojuje do synchronizační kolébky. Ten obsahuje USB 1.1 (bohužel nepodporuje protokol Mass Storage), sériovou linku RS232 (12V úrovně) a přívod napájení. Zde je souhrn základních technických parametrů:

CPU:	intel XScale PXA255 @400 MHz; 1,0 - 1,3 V; 32-bit, MMU, DSP
Paměť:	64 MB SDRAM, 32 MB NAND FlashROM K9F5608U0A
Paměťové sloty:	SD(IO), Compact Flash II
Displej:	transflexní podsvětlený 3,5" TFT LCD
Rozlišení:	240 x 320 / 65536 barev; 0,24 mm pixel pitch
Rozhraní:	USB 1.1 (client), IrDA, RS232, BlueTooth (Widcomm stack)
Audio:	interní reproduktor, 3,5mm jack na sluchátka, mikrofon
Napájení:	5 V / 2 A max. při nabíjení akumulátoru
Baterie:	LiIon akumulátor 3,7 V / 900 mAh, vnitřní záložní akumulátor
Rozměry:	76,4 x 115,4 x 15,4 mm
Hmotnost:	144 g
OS:	Microsoft Windows Mobile 2003SE
FW:	ROM ver. 1.10.07 Eng 3.1.2004

a pár fotek zevnitř:

      Kryt PDA je vyroben ze stříbrného plastu, který je poměrně kvalitní, dobře lícuje a hned tak se nesedře. Naopak bočnice z černého pogumovaného plastu se snad na všech těchto iPAQách oloupaly. Jde však jen o kosmetickou vadu, gumu lze zpět přilepit. Stejně mám PDA 99% času zastrčené v koženém pouzdru Krusell, takže to není téměř vidět. Na displej jsem koupil ochrannou fólii, ale bohužel pozdě. Původní majitel na to nedbal a displej už byl na místech posuvníků a tlačítka zavřít poškrabaný. Taky mi před nedávnem odešlo pětisměrné tlačítko, vyčlochtal se vertikální směr. Displej podsvětlený LED diodami má 64 úrovní nastavení jasu (potmě bohatě postačí tak 30%) a díky částečně reflexnímu pozadí je čitelný i na ostrém slunci. Bílá nijak výrazně barevně neujíždí, akorát odstíny modré jsou znatelně vybledlejší, takže třeba u toho obrázku na pozadí jsem to musel trochu barevně přesytit. Na displeji je viditelný rastr bodů - holt QVGA, ale dá se na to zvyknout. Pro efekt vyhlazení lze zapnout funkci ClearType (antialiasing na úrovni RGB subpixelů, způsobuje však z principu barevné hrany). Touchscreen je citlivý a přesný. Dodávaný stylus je celoplastový. Zvukový výstup na sluchátka má minimální šum, ani jsem si nevšiml žádných ruchů za běhu systému. Hlasitost je na normální poslech až až a v ovládacích panelech lze v několika krocích nastavit basy / výšky. Výdrž baterií nebudu posuzovat, neb LiIon akumulátor je po těch letech už v rozkladu (s novou by to mělo být asi 5 hodin), nicméně na moje běžné používání to ještě stačí. Dobu provozu při přehrávání hudby lze znatelně prodloužit vypnutím displeje. Další podrobnosti viz recenze na CE4YOU.
      Windows Mobile 2003SE spolu s přidanými aplikacemi zabírají skoro celou 32MB FlashROM. Zbylých asi 3,5 MB je volně k dispozici jako permanentní úložiště a mapuje se do adresáře \iPAQ File Store. Všechna uživatelská nastavení, registry systému a aplikace, které nejsou nainstalované na kartě nebo v úložišti, se ukládají do RAM, z které ubírají nezanedbatelnou část. Pár MB RAM se používá pro cachování systémových programů z FlashROM (NAND Flash neumožňuje přímé provádění kódu, ale musí se překopírovat do RAM a tam spustit) a zbytek (sotva polovina) zbyde pro běh uživatelských programů. Více o typech pamětí na Pocket PC zde. Soubory v ROM i RAM jsou na témže filesystému. Prioritu mají soubory v RAM, tzn. že pokud např. nějaká záplata přepíše DLLku Windows, která je v ROM, tak je pak vidět jen nová verze souboru umístěná v RAM. Po jejím smazání se zas objeví původní ROM verze. Soubory v ROM nelze běžně měnit, pouze speciálním programem na update firmware, viz aktualizace na webu HP.
      Z předchozího vyplývá jeden zásadní fakt. Pokud dojde k úplnému vybití baterií (uvnitř je ještě jedna malá baterie, která vydrží asi hodinu při vyjmutí nebo vybití hlavní baterie), tak dojde ke kompletní ztrátě nastavení a instalovaných programů v RAM, což může být dosti nepříjemné. Samotná SDRAM potřebuje neustále občerstvovat data i ve vypnutém stavu a tím odčerpává energii z baterie. Takže pokud se PDA tak 1 do týdne nedobije, tak smůla. Naopak výhoda je v tom, že z RAM se programy spouští znatelně rychleji. Nezbytnou součástí softwarové výbavy je tak program na zálohování. To lze provézt buď na PC pomocí programu M$ ActiveSync nebo přímo na PDA programem iPAQ Backup na paměťovou kartu. ActiveSync slouží zejména pro synchronizaci dat a zpřístupnění souborů z PDA na PC (bohužel neumí PDA mapovat jako disk, lze aspoň použít pluginy do souborových manažerů FAR nebo Servant Salamander) a také umí vytvořit a obnovit plnou zálohu PDA. Klíčem k úspěchu obnovení zálohy je nastavení stejného regionu, který byl nastaven při vytváření zálohy (při hard resetu se nastaví defaultně tuším USA a já měl zálohu s nastaveným regionem ČR, hehe). Program iPAQ Backup nevytváří zálohu úplně na 100%, po obnovení mi chyběly nějaké položky v nabídce start, takže doporučuju program SPB Backup 1.6.3, který vytváří samoinstalační záložní balíčky a funguje opravdu dobře.
      Ještě se zmíním blíže o RESETu. Pokud PDA přestane reagovat nebo je moc zaflákaná paměť a nejde uvolnit, tak použijeme typicky soft reset - tzv. "dloubnutí do zad" stylusem do zapuštěného tlačítka na zadní straně poblíž systémového konektoru. Tento měkký reset nemá žádné fatální následky. Všechna nastavení, registry a programy v RAM zůstanou zachována. Pokud ovšem vlivem např. instalace nějaké zlé aplikace PDA ani nenaběhne a nejde to odinstalovat, nebo se prostě něco pokazí a potřebujeme PDA uvést do výchozího továrního stavu, tak je potřeba provést hard reset - tzv. "opičí trojhmat". Ten spočívá v současném stisku krajních dvou tlačítek (kalendář a iTask) a reset tlačítka vzadu. Ty je třeba chvilku držet dokud se PDA nevypne. Pak všechny tlačítka uvolníme a dloubnutím do resetu PDA znovu zapneme. Pak se po startu objeví uvítací obrazovka a kalibrace touchscreenu atd.
      Pro Windows Mobile je dnes dostupná spousta aplikací, tak uvedu jen pár těch, co často používám a přijdou mi užitečné. Nejzajímavější z bonusových aplikací přímo v ROM je program Nevo. Ten s využitím IrDA promění PDA v univerzální dálkový ovladač na spotřební elektroniku. Podporuje spoustu zařízení a další definiční soubory lze dohrát z webu. Dokonce ho lze použít i jako dálkovou spoušť pro digitální zrcadlovky Canon EOS 350D a 300D. Zde jsou ke stažení potřebné soubory. Nejpoužívanější je pak prográmek iTask na přepínání běžících aplikací, který se vyvolá pravým tlačítkem. Nemá žádné extra funkce, ale postačí. Dále v ROM najdeme klasiky jako Pocket Word, Excel, Windows Media Player, kalkulačku prohlížeč obrázků a dvě hry. V balení také nechybí česká lokalizace InterWrite od SunnySoftu.
      Než se zmíním o dalších programech třetích stran, probral bych nejdříve postup instalace programů do PDA. Existují 3 typické způsoby. U větších programů je to obvykle instalační program EXE, který se spouští na PC a nejprve ze sebe vybalí instalační balíček CAB a ten (správnou verzi pro dané PDA) pak následně prostřednictvím ActiveSync přenese na PDA, kde proběhne jeho instalace. Druhá možnost je získaní přímo balíčku CAB, který do PDA dostaneme třeba přes paměťovou kartu. Obvykle bývá ke stažení více CABů pro různé platformy (ARM, XScale, SH3, MIPS, ...) a různé verze OS (WM 2003, WM5, WM6, ...) a je třeba vybrat tu správnou pro konkrétní PDA. Výhoda je, že máme takto instalačku vždy po ruce i mimo dosah PC (a není už třeba ActiveSync). Ve třetím případě malých utilitek, které nevyžadují další nastavení systému a záznamy v registrech, se dodává EXE soubor přímo pro danou platformu a OS. Instalace CABů má však svoje úskalí. Nebyl by to ani Microsoft, kdyby svým uživatelům nějak nezavařil. Při instalaci CABu se systém zeptá na umístění instalované aplikace, ovšem jen na úrovni karta, RAM nebo úložiště. Nelze nastavit cestu pro cílový adresář, což zejména na kartě způsobí po čase totální chaos. Navíc ještě CAB po instalaci vymaže. Naštěstí nějaká chytrá hlava přišla s programem CabInstl 1.04, který učiní těmto nepřístojnostem přítrž. Dovolí nastavit plnou cestu, zabrání smazání CABu a asociuje tuto příponu na sebe. Takže tento prográmek doporučuji nainstalovat jako první. Všechny programy pak sypu do \CF Card\PDA.
      Výše jsem zmiňoval, že PDA nepodporuje USB Mass Storage - to řeší program Softick Card Export II, který zpřístupní ROM úložiště a kartu ve slotu jako výměnný disk. Po jeho instalaci přibyde na ploše ikonka, kterou lze rychle přepínat, zdali má být aktivní ActiveSync nebo Mass Storage. Rychlost přenosu souborů dosahuje nějakých 350 kB/s, takže pro větší objemy dat je lepší použít čtečku karet. Na plochu by se taky slušel nějaký indikátor stavu baterie. Těch existuje spousta, já používám minimalistický Accu Check 1.1. Pro ruční řízení frekvence procesoru (a tím i spotřeby) můžu doporučit program XCPUScalar. Pro další ladění a šťourání systému se hodí programy jako např. Pocket Mechanic Pro, Pocket Hack Master, SKTools, MemMaid... Nezbytností je pro mě také nějaký rozumný správce souborů, tedy žádný průzkumník, ale poctivý 2-panelový (apoň virtuálně) filemanager. Asi to nejlepší a navíc zdarma a česky je Total Commander/CE. Za vyzkoušení stojí i CE FileCommander. Na přehrávání audia, videa a flashe používám PocketMusic, TCPMP, nověji Core Player a Bryht Flash Player a na prohlížení obrázků XnView Pocket. Na brouzdání webu je asi nejlepší Opera a na chatování Agile Messenger. Pro připojení přes telnet, SSH, či terminálovou sériovou linku používám mToken a PockeTTY. Při cestování se hodí mít jízdní řády IDOS PPC a slovník SlovoEd. A samozřejmě navigační software a mapy. Pro turistiku se výborně hodí OZI Explorer CE, který má i většího bráchu na PC. Pro OZI se dá najít spousta zkalibrovaných map ve formátu OZF2 nebo OZFX3, které jsou vhodné i k prohlížení na PDA. Do auta pak TomTom Navigator. Jednoduchou kalkulačku Windows obstojně nahradí Calc 98 a pro fajnšmekry TI Pocket Emulator - emulátor grafických kalkulátorů TI-8x, 92 od Texas Instruments. Vědátorům nesmí chybět periodická tabulka prvků Periodic Table a převodník jednotek ConverterCE Pro. Pro astronomy tu máme planetárium Andromeda Sky View nebo Pocket Stars.
      Pro Windows Media je také spousta her. A nechybí ani porty klasiky jako Wolfenstein 3D, Doom, Quake, Quake II, Quake III Arena CE, Duke Nukem 3D, Shadow Warrior a další. Řadu starších PCčkových her lze zprovoznit v emulátoru DOSBox 0.63. Horší je to s ovládáním FPS her, už jsem si moc zvyknul na myš...
      Také jsem se pokusil naprogramovat pár jednoduchých konzolových prográmků v GCC. Pro překlad na PC slouží CEGCC a přímo na PDA lze spouštět Pocket GCC. Pro běh konzolových aplikací je potřeba ještě nainstalovat podporu příkazové řádky a interpret příkazů PocketConsole. Pro CEGCC jsem našel i grafickou knihovnu SDL a zvukové knihovny MAD (MP3) a Tremor (OGG), tak až se budu nudit, zkusím naprogramovat něco lepšího.

      28.10.2006 V práci jsem dostal na hraní GPS modul Fastrax uPatch100 s chipsetem Sony CXD2951-GL4 (citlivost na úrovni někde mezi chipsety SiRF II a III) a tak mě hned napadlo ho připojit k PDA pro účely navigace. GPS modul komunikuje přes sériový port bez HW řízení toku (pouze linky RxD, TxD) 3,3V logikou. PDA má na systémovém konektoru vyveden plný sériák RS232 s 12V logikou, viz následující popis zapojení systémového konektoru (pohled na iPAQ [" 1...22 "] ):

pin	signál	popis
1	ADP_IN	napájení z adaptéru 5 V DC / 2 A
2	ADP_IN
3	ADP_IN
4	ADP_IN
5	RSVD	rezerva (nezapojovat)
6	DCD	RS232 - DCD<
7	RxD	RS232 - RxD<
8	TxD	RS232 - TxD>
9	DTR	RS232 - DTR>
10	GND	zem
11	DSR	RS232 - DSR<
12	RTS	RS232 - RTS>
13	CTS	RS232 - CTS<
14	RI	RS232 - RI<
15	GND	zem
16	NC	nezapojeno
17	USB_DET	USB 1.1 detekce
18	NC	nezapojeno
19	D+	USB 1.1 (client) D+
20	NC	nezapojeno
21	D-	USB 1.1 (client) D-
22	GND	zem

Musel jsem tedy vyrobit převodník úrovní s MAX2320, který jsem nacpal do krytky DSUB-9 konektoru. Další problém je, že na systémovém konektoru není nikde vyvedeno napájení, takže nezbylo než připojit externí baterii ze 3 NiMH článků (3,6V). K PDA jsem dostal pouze synchronizační kolíbku k PC, ale žádný sériový kabel. V balení však byla nabíjecí redukce s potřebným protikusem systémového konektoru a naštěstí se všemi piny. Takže jsem konektor opatrně rozlousknul (je rozebiratelný), připájel 3 potřebné vodiče RxD, TxD, zem a vyvedl je na klasický DSUB-9 konektor. To se bude hodit i pro připojování dalších zařízení komunikujících po seriáku. Celé se to propojuje trochu komplikovaně, ale funguje to :)


      3.7.2007 jsem si k PDA pořídil BlueTooth GPSku Nokia LD-3W s chipsetem SiRF III. Bez drátů je to přece jen o poznání pohodlnější. Je o něco větší než krabička od sirek. K napájení používá standardní LiIon akumulátor BL-C5 pro mobily Nokia. V balení byl akorát nabíjecí adaptér na do auta (12 V cigareťák), jinak lze použít nokiáckou nabíječku AC-4E. Výdrž na plné nabití je asi 15 hodil trvalého provozu. Citlivost je výborná, není problém chytnout pozici v místnosti s okny (pokud zrovna nejsou pokovená). Při turistice stačí GPSku hodit do vnější kapsy batohu nebo do náprsní kapsy a na volném prostranství jede z 6 - 8 satelitů. Co jsem měl možnost tuto GPS porovnat s jinými GPS moduly, tak patří rozhodně k těm lepším. Komunikace s PDA je bez problémů. Po zapnutí GPS a BlueTooth na PDA by se mělo najít zařízení Nokia LD-3W se službou sériový port. Při prvním spojení je třeba zadat párovací PIN kód 0000. Pak už lze v libovolné aplikaci, např. OZI Explorer CE, otevřít sériový port COM8 na rychlosti 9600 baudů a měly by se začít chrlit NMEA sentence. Pro analýzu GPS dat používám šikovný prográmek u-center mobile.

Pocket PC iPAQ 214

      17.6.2008 Po dvou letech spokojeného užívání iPAQu h2210 jsem začal pomalu pošilhávat po novějších PDA s VGA displejem (hlavně na mapy a čtení dokumentů) a WiFi. Jako nutnou podmínku pro nové PDA jsem si kladl, že musí mít oba sloty CF i SD. Ke značce Compaq/HP jsem měl z předchozí zkušenosti důvěru, takže jsem opět hledal mezi iPAQy. V úvahu přicházel starší top model hx4700 a zbrusu nový iPAQ 214. Rozhodování to nebylo jednoduché, protože každý má něco do sebe. Zatímco hx4700 se může chlubit tělem z hořčíkové slitiny a má ještě klasické rozhraní IrDA a RS232, tak 214 je jen plastiková, ale zase má dvojnásobek paměti, novější procesor a má mít USB host. iPAQ hx4700 se už dávno neprodává, ale kdybych ho někde viděl v inzerci za rozumnou cenu, tak bych ho asi koupil. Nakonec jsem šel do nového iPAQu 214, který jsem koupil v DXT Computers.


      iPAQ 214 je PDA založené na novém procesoru ARM XScale PXA310 a operačním systému Microsoft Windows Mobile 6.0 (vychází z Windows CE 5.2). Ovládá se pomocí dotykového podsvětleného displeje s VGA rozlišením (480 x 640), pětisměrného tlačítka a dalších 4 jednoduchých tlačítek. Na fotce je vidět, že je to proti h2210 trochu bumbrlíček, což je částečně daň za větší LCD. Interní 256MB Flash paměť stačí na instalaci většiny aplikací, ale raději ji šetřím a většinu SW instaluju na CF kartu. Není problém ani s kartami CF/SDHC větších kapacit (v současnosti používám 16GB CF kartu Transcend). PDA je vybaveno zvukovým kodekem s výstupem na sluchátka a malý vestavěný reproduktor. Nechybí ani mikrofon, takže lze PDA použít jako záznamník (kvalita nahrávání je na velmi dobré úrovni) nebo pro hlasové spojení přes Skype. Pro komunikaci s okolním světem je 214tka vybavena bezdrátovým WiFi, BlueTooth, miniUSB 2.0 pro synchronizaci a dobíjení (bohužel stále nepodporuje protokol Mass Storage) a systémovým konektorem, který se obsahuje USB 2.0 host, USB 2.0 client, analogové signály pro HeadSet a přívod napájení. Zde je souhrn základních technických parametrů:

CPU:	Marvell PXA310 @624 MHz; 90 nm; 32-bit, MMU, DSP
Paměť:	128 MB SDRAM, 256 MB NAND FlashROM K9F2G08R0A-J
Paměťové sloty:	SDHC/SDIO, Compact Flash II
Displej:	transflexní podsvětlený 4" TFT LCD
Rozlišení:	480 x 640 / 262144 barev; 0,126 mm pixel pitch
Rozhraní:	USB 2.0 client, USB 2.0 host Full-Speed (12 Mb/s)
Bezdrát:	WiFi IEEE 802.11 b/g (až 54 Mb/s), BlueTooth 2.0 (Widcomm)
Audio:	interní reproduktor, 3,5mm jack na sluchátka, mikrofon
Napájení:	5 V / 2 A max. při nabíjení akumulátoru
Baterie:	LiIon akumulátor 3,7 V / 2200 mAh
Rozměry:	75,4 x 133,8 x 17,4 mm
Hmotnost:	192 g
OS:	Microsoft Windows Mobile 6.0
FW:	ROM ver. 1.00.06 Eng 8.1.2008

      Po prvním zapnutí mě hned uchvátil LCD displej. Je prostě dokonalý. Rastr už není téměř vidět, kresba je velmi jemná (lze ještě vylepšit funkci ClearType) a barevné podání se od dob h2210 dost zlepšilo. Microsoft ale toto nadšení trochu zchladil, protože všude používá obrovská písma a ikony jak pro slepejše. V nastavení lze sice zmenšit velikost písma, jenže se nezmění zdaleka všude. U ikon to nelze. Na Internetu jsem četl něco o režimu True VGA a utilitě Real VGA, ale ještě jsem to nezkoušel. Obávám se, že poloviční velikost všech grafických objektů už bude příliš malá, stačilo by zmenšení tak na 75%. Naštěstí většina aplikací umožňuje individuálně nastavovat velikost písma. LEDkové podsvětlení je intenzivní, s plynulým nastavením jasu. Taky přibyla drobná vychytávka automatické regulace jasu podle okolního osvětlení (senzor je umístěn vedle tlačítka power). V nastavení podsvětlení se pak nastaví šoupátkem max. hodnota jasu a při zastínění senzoru pak displej automaticky pomalu pohasne. Čitelnost na ostrém slunci je horší než u h2210.
      Výrobce bych býval pochválil za antireflexní fólii na LCD, jenže ač myšlenka je to bohulibá, mechanické provedení stojí mírně řečeno za hovno. Z mě neznámého důvodu neleží antireflexní fólie na přední straně LCD, ale je napnutá necelý milimetr před ním. Takže když člověk na něco ťápne, tak ucítí dotyk fólie a mylně se domnívá, že už to zmáčkl a ono se nic neděje. Přitom je třeba vyvíjet další sílu, aby se fólie domáčkla až na touchscreen na přední straně LCD a akce se skutečně provedla. Velikost této nutné přídavné síly se navíc mění v závislosti na poloze, u krajů bývá větší než uprostřed. Doufám že se to časem nějak zlepší nebo že si zvyknu. Na Internetu si na tento problém stěžuje více uživatelů a také se zdá, že usazení fólie se u různých sérií liší.
      Přední část krytu PDA je vyrobena z černého lesklého plastu, takže na ní budete moci pohodlně studovat daktyloskopické stopy :). Boky jsou ze stříbrošedého a zadní kryt z matně černého plastu. Kovové tělo by takovému to dražšímu modelu slušelo více, ale to už ani dneska nikdo nedělá. Na PDA jsem si koupil koženkové pouzdro Krusell, které se v tomto případě překlápí shora dolů (u h2210 je to zdola nahoru a příde mi to tak lepší). Dodávaný stylus je kovový s plastovou špičkou a koncem. Neškodilo by, kdyby byl o 1 - 2 mm tlustší. Zvukový výstup (na sluchátka i reproduktorek) mi příde o něco méně hlasitý než u h2210 a v ovládacích panelech nelze nastavit korekci basů a výšek. Nicméně to lze doladit v přehrávači, např. Pocket Music má extra bass a ekvalizér. Další vadou na kráse zvuku je, že kdykoli nějaká aplikace otevře nebo zavře zvukový kodek, tak se ozve lupnutí. V Pocket Musicu je třeba nastavit gapless playback, aby se koncák mezi skladbami nevypínal a nelupalo to. Výdrž baterie musím jednoznačně pochválit. PDA mi vydrželo 7 hodin v provozu se zapnutým displejem a BlueTooth, se spuštěným OZI Explorerem CE a logováním trasy z GPS na CF kartu. Však taky akumulátor není nejmenší a má kapacitu 2,2 Ah. Další podrobnosti viz recenze na Palmserveru.
      PDA je dodáváno s OS Windows Mobile 6.0, který oproti verzi Windows Mobile 2003SE podstatně jinak pracuje s pamětí, viz předchozí povídání o h2210. Nyní (už od verze WM5) se všechna uživatelská nastavení, registry systému a instalované programy (pokud nejsou na kartě nebo úložišti) ukládají do NAND FlashROM. To má velkou výhodu v tom, že pokud dojde k vybití baterie, tak nedojde ke ztrátě nastavení a dat, resp. jen těch neuložených v běžících programech. Takže není třeba žádný reinstall a obnovy záloh. Nicméně kvůli případným problémům se softwarem samozřejmě doporučuji zálohovat stejně jako dříve (doporučuji SPB Backup 2.0.0 nebo novější). To je však na úkor rychlosti, Flash bude vždy pomalejší jak RAMka. To je znát zejména po resetu, kdy aplikace a data nejsou cachované v RAM a taky samotný start systému trvá výrazně déle, ale zas by nemělo být nutné tak často restartovat. Z 256MB Flash asi 1/3 zabírá OS a dodávané aplikace, 161 MB je pak k dispozici uživateli - z toho 25 MB jako úložiště mapované do adresáře \iPAQ File Store. Paměti RAM mám po restartu volno asi 87 MB, to už ale běží nějaké doinstalované programy.
      Pro pořádek ještě zmíním, jak PDA zrestartovat. Soft reset se dělá klasicky zmáčknutím zapuštěného malého tlačítka na pravoboku. Hard reset (obnova továrního nastavení) se pak dělá ještě krkolomnějším "opičím čtyřhmatem", který je velmi obtížné provést oběma rukama. Opice mají poměrně vyvinutý cit v ocase, takže by to pro ně asi nebyl problém :). Ten spočívá v současném stisku vnitřních dvou tlačítek (start a OK), tlačítka record na levoboku a zapuštěného reset tlačítka. Tuto kombinaci je potřeba udržet stisknutou alespoň 2 vteřiny. Pak uvolníme tlačítko reset dokud se neobjeví bootovací obrazovka s drobným nápisem "Clean Boot". Následně se objeví uvítací obrazovka, kalibrace touchscreenu atd.
      Mezi předinstalované aplikace patří klasicky Pocket Office, Outlook, Internet Explorer, Windows Media Player 10, ClearVue PDF a prohlížeč obrázků. Na přiloženém CD je česká lokalizace InterWrite 9.5 od SunnySoftu. Úplně se ale zapomnělo na přepínač běžících úloh. To jsem z předchozích zkušeností s h2210 považoval za naprostou samozřejmost, takže jsem si připadal jak debil, když jsem požadované tlačítko/kombinaci nemohl najít. Nakonec jsem si z řady programů na Internetu vybral tento Task Manager a namapoval ho na krajní tlačítko pošty. Umí toho mnohem víc než jen přepínat programy, např. zobrazit procesy, handle oken, zařízení, TCP/IP konfiguraci, ping, statistiku sítě a má v sobě i editor registrů. Nový systém WM6 má jisté odlišnosti a ne všechny starší programy pod ním běží korektně. Proto doporučuji pročíst např. tento compatability list, kam uživatelé www.mobilitysite.com přidávají svoje zkušenosti. Největší katastrofou pro mě je, že nefunguje CabInstl pro instalaci CAB balíčků. Resp. zdánlivě funguje, ale aplikace se stejně nainstaluje do defaultního místo zadaného adresáře. Nakonec jsem to vyřešil programem WinCE CAB Manager, pomocí nějž v CABu přepíšu defaultní instalační cestu a pak teprve instaluju. Dále program Card Export II pro USB Mass Storage se mi choval né vždy úplně spolehlivě a tak jsem ho vyměnil za WM5 Storage. XCPUScalar si zas nerozumí s novým PXA310 a jiný funkční program pro nastavení frekvence, pokud vím, zatím není. Příkazová řádka PocketConsole funguje taky nějak divně. Aby se vůbec zpustila, je nutné změnit v registru HKLM\Drivers\Console\ proměnnou OutputTo na hodnotu 0. Pak se sice spustí, ale není vidět právě psaný příkaz. Ten se objeví až po odentrování. Ještě jsem nestihl nainstalovat všechno, ale doufám, že už žádné nepříjemné překvapení nepříde.

      2.7.2008 Tak jsem objevil jednu nepříjemnou závadu v power managementu. Když je ve slotu zastrčená CF karta, dochází k odběru energie z baterie i ve vypnutém stavu. A toto samovybíjení není zrovna malé - za 24 hodin to dělá s mojí 16GB CF kartou pokles o 14%. U 1GB CF karty Kingston pak 15% za den. Takže během týdne, když by se PDA nepoužívalo, tak se baterie vybije úplně. Zkoušel jsem samozřejmě měřit odběr i bez CF karty, kde byl pokles o 0% za den. Měl jsem nainstalované všechny dostupné záplaty z webu HP, ale zkusil jsem schválně provést i hard reset, jestli se to třeba náhodou nespraví a nespravilo. V nastavení napájení je volba Nastavit napájení karty CF v režimu spánku s možnostmi zapnuto/vypnuto, viz obrázek:


Zkoušel jsem pro jistotu obě možnosti, ale nemá to žádný efekt. Měřil jsem také napětí na napájecích pinech v CF slotu ve vypnutém stavu a vždy tam bylo 3,3 V. Jak jsem zjistil na Internetu, má tento problém více uživatelů CF karet, viz např. tato diskuse na BrightHand fóru. Dotazů spousta, ale řešení žádné. A HP o tom mlčí. Zajímavé, že s SD kartami většinou tento problém není, bohužel nemám žádnou k dispozici na otestování. A nehodlám ji kupovat jenom proto, že to ve vývoji někdo podělal. Říkal jsem si, že bude dobré se s problémem obrátit na podporu než jen pasivně čekat, protože čím víc lidí bude HP otravovat, tím větší šance, že s tím budou něco dělat. Zkusil jsem napřed chat technické podpory. Tam byl nějaký lojzek, který se divil, že vůbec funguje 16GB karta, že prý zkoušeli jenom 2GB a odkázal mě, ať donesu PDA na lokální servisní středisko. To sídlí v Praze v ulici Jeremenkova 88. 7.7.2008 jsem ho tam tedy donesl na servis a vysvětlil problém. Říkali, že to pošlou na analýzu a bude to tak 1 - 2 týdny trvat.

      18.7.2008 jsem byl vyzvednout PDA ze servisu. Bylo mi doporučeno nainstalovat záplatu sp39391.exe. Na můj dotaz mě ještě ujišťovali, že to prý zkoušeli. Tuto záplatu jsem už dříve instaloval, ale když jsem ji stahoval znovu, zjistil jsem, že se jedná o nověji datovanou verzi. Aniž by se na webu HP obtěžovali změnit číslo verze nebo datum v popisku. Jak vyplynulo z hledání na Internetu, stará verze záplaty obsahovala chybu v instalačním skriptu _setup.xml, kde byl překlep v popisu klíče registru HKLM\Drivers\Builtln\Battery, správně mělo být HKLM\Drivers\BuiltIn\Battery. HP zřejmě neřeší testery a testuje rovnou na lidech. To je ale dneska při tom šíleném tempu vývoje běžné. Nainstaloval jsem tedy novou záplatu na čistě zrestartované PDA, nabil baterii a napjatě čekal, co se bude dít. Druhý den byla baterie z části vybitá, pokles odpovídal opět oněm 14% za den.
      Tak sem volal do HP, že ta jejich záplata nefunguje. Nějaký pán se mi zatvrzele snažil vysvětlit, že toto je vlastnost všech iPAQů a že je to naprosto normální, že to není jejich chyba (takže ta volba na vypínání napájení CF slotu v nastavení napájení je tam asi pro prdel králíkům, že). Já kdybych v práci navrhnul zařízení s takto vyjebaným power managementem a místo otestování to vypustil mezi tisíce zákazníků, tak mě asi šéf nebude mít rád... Na druhou stranu, musíme si přiznat, že HP nikde v manuálu nepíše o nic výdrži baterie ve stand-by režimu, takže by to šlo těžko násilím vymáhat. Nicméně u takového zařízení bych to považoval za samozřejmost, stejně jako vám z auta nemizí benzín, když stojíte na parkovišti s naloženým kufrem, pokud nemáte děravou nádrž :) 24.7.2008 jsem naštvaně odnesl iPAQ znovu do servisu. Maník říkal, že to asi pošlou zpátky bez opravy, že je to tak v pořádku. Na vrácení peněz prý nemám nárok.

      7.8.2008 jsem byl opět vyzvednout PDA ze servisu. K mému překvapení tentokrát stálo na opravence "výměna MB, LCM", že prý teď už to bude snad v pořádku. Skutečně na první ťápnutí bylo poznat, že touchscreen je mnohem citlivější než předtím, antireflexní fólie už neplandá tak vysoko. Takže minimálně jeden pozitivní efekt :) PDA jsem zresetoval, nabil baterii a čekal na výsledek dalšího testu. Shit! zase stejný úbytek. Mrknul jsem tedy, jestli HP nevydalo nějakou novější záplatu. A hle, na webu přibyl balíček: HP iPAQ 200 Enterprise Handheld Series - Update for Wi-Fi Driver, Data Transfer, Extended Battery, and LCD Manufacturer's Name. Když jsem se ho ale pokusil nainstalovat, PDA na mě vybaflo s chybovou hláškou "Invalid Model ID". Zkoušel jsem se schválně mrknout i na stránky iPAQ 210, stáhnul odpovídající soubor a porovnával - byl shodný. Navíc legrační je, že záplaty které jsem postahoval dříve, tak vyjma WiFi driver update hlásí též "Invalid Model ID". Takže desku nejspíš opravdu vyměnili. Naštěstí jsem při vytváření poslední zálohy měl v systému už tyto aktualizace nainstalované, takže stačilo zálohu obnovit a měl jsem je tam. Pak už při dalším testu k vybíjení baterie nedocházelo. Jak jsem zjistil později, chová se to ale stále nějak divně. Pokud provedu soft reset a pak PDA vypnu, tak se žádná energie neztratí. Pokud PDA používám, jen pozavírám aplikace a vypnu, tak je tam menší úbytek asi 10% za den. Doufám, že to nějakým dalším patchem ještě poladí. 8.8.2008 jsem byl opět v servisu konzultovat problém s "Invalid Model ID" a bylo mi řečeno něco v tom smyslu, že pro tuto novou HW revizi není stávající záplata určena a že patrně bude vydána nová verze. Na moji poznámku o chaotickém verzování a update webu mi bylo řečeno, že si tam webmasteři žijí vlastním životem, LOL ;).

      13.8.2008 Vypadá to, že toto PDA bylo šito pěkně horkou jehlou. Další drobný problémek se týká BlueTooth ikonky na ploše. Po čase jsem zjistil, že přes tuto ikonu nejde BlueTooth zapnout, nereaguje na poťapání, křížek zmizel a zůstala zašedlá. Také ve správci iPAQ Wireless úplně zmizela karta týkající se nastavení BlueTooth. Zjistil jsem, že k tomutu jevu dochází náhodně při obnovení zálohy SPB Backup. Občas totiž dojde ke zpřeházení pořadí spouštěných programů a BTTrayCE.exe se spustí až po iPAQWireless.exe, a ten ho pak v paměti nenajde. Náprava je poměrně jednoduchá, v programu SKTools jdeme do menu "Maintenance|Windows Startup" a zde najdeme položku BTTrayCE.exe.lnk. V menu "Action" pak vybereme "Order|Up" a opakujeme tak dlouho, dokud BTTrayCE.exe.lnk nedosáhne nižší číslo Order než má položka iPAQWireless.lnk. Zatím nevím, jak tuto změnu trvale promítnout do zálohy, podle mě to ani nejde. Domnívám se, že pořadí je určeno fyzickým pořadím adresářové položky daného jména v adresáři, což nelze podchytit na úrovni souborů, ale musel by se vytvořit kompletní image souborového systému.
      Na bezpečném úložišti \iPAQ File Store se za nějakých nešťastných okolností může poškodit souborový systém, což se projevuje třeba tím, že jsou zde soubory, které nejdou vymazat (můžou mít v názvu paznaky či extrémní velikost) nebo že reportované volné místo je menší, než by mělo ve skutečnosti být. IPAQ sám o sobě nemá žádný opravný nástroj, jedinou možností je zformátovat \iPAQ File Store programem Resco Explorer 2008. Jsou také zprávy od některých uživatelů, kterým se za záhadných okolností obsah \iPAQ File Store vymazal, mě se to zatím nestalo.
      Další tip by mohl pomoci trochu urychlit práci v GUI. Jde o zvětšení cache pro fonty. V registru HKLM\SYSTEM\GDI\GLYPHCACHE\ je proměnná limit, která má defaultně hodnotu 8192 [Bytes]. Experimentálně jsem ji zvětšil na 65536 a PDA znatelně ožilo. Aby se změna v registrech trvale uložila, doporučuji PDA krátce vypnout - zapnout a pak teprve restartovat. Jinak hrozí, že se registr změní jen v RAM a neuloží do FlashROM.
      Pokud vás také irituje to dotazování při spouštění digitálně nepodepsaného software, je tu jednoduchá pomoc. V registru HKLM\Security\Policies\Policies je proměnná 0000101a, kterou stačí nastavit na hodnotu 1. Pak už se WM nebudou ptát.
      Jak vypnout automatické spouštění ActiveSync na PDA? Tento vlezlý program se čas od času sám spustí, aby se pokusil synchronizovat. Když nemá jak, tak aspoň zůstane v paměti a užírá baterku. Zakázání jeho spouštění není úplně přímočaré. Aby se potřebná položka v menu objevila, je nutné napřed vytvořit nějaký server. Jeho IP adresu, jméno a heslo si vymyslete a proťapejte se dále. Po vytvoření serveru se zpřístupní v Nabídce položka Plán, kde se vybírá synchronizace ve špičce a mimo špičku. V obou případech nastavíme na ručně a je to.

      15.8.2008 Dlouho se spekulovalo, zda má tento iPAQ funkci USB host nebo ne. HP se k tomu ve specifikacích moc nehlásí a taky potřebný kabel se objevil až s několikaměsíčním zpožděním. Než se dostal až k nám do Čech, tak to také ještě chvilku trvalo. Nyní si ho můžete konečně koupit za ďábelsky předraženou cenu 666,- Kč na ExpertShopu. Pro zručnějšího bastlíře ale nebude zhotovení kabelu svépomocí velký problém. V originálním balení iPAQu se nabízí hned dva protikusy systémového konektoru (s plně osazenými piny) v podobě synchronizačního kabelu a nabíjecí redukce, takže si můžete vybrat. Pozn. na Internetu můžete někde najít mylnou informaci, že se jedná o konektor Hirose ST40X-24S-CV1(80), ten však bez dalších úprav nelze do systémového konektoru zastrčit, nicméně vnitřní část s piny je použitelná.
      Já jsem se nechal inspirovat návodem ruských gómáků a použil konektor z napájecí redukce. Jediná investice tak byla 26,- Kč za USB prodlužovačku, z které jsem odřízl konce s USB konektory a trocha času. Podívejme se napřed na zapojení systémového konektoru:

pin	signál	popis
1	ADP_IN	napájení z adaptéru 5 V DC / 2 A
2	ADP_IN
3	ADP_IN
4	ADP_IN
5	VBUS_FS	USB 2.0 host 5 V napájení (výstup)
6	D+HHS	USB 2.0 host D+
7	D-HHS	USB 2.0 host D-
8	GND	zem
9	D+OTG	USB 2.0 On The Go (client) D+
10	D-OTG	USB 2.0 On The Go (client) D-
11	VBUS_OTG	USB 2.0 On The Go (client) 5 V napájení (vstup)
12	ID_OTG	?
13	GND	zem
14	ID_READ	Accessory Identification
15	ID_POWER	GPI -> ID_READ, GPO -> ID_POWER
16	AGND	analogová zem
17	HSET_LOUT	HeadSet audio výstup (levý kanál)
18	HSET_ROUT	HeadSet audio výstup (pravý kanál)
19	HSET_MICIN	HeadSet audio vstup z mikrofonu
20	GND	zem
21	RSVD1	rezerva 1 (nezapojeno)
22	RSVD2	rezerva 2 (nezapojeno)
23	RSVD3	rezerva 3 (nezapojeno)
24	GND	zem

Na pinech 5 - 8 se nachází signály USB 2.0 full-speed host. Sem stačí napájet kablík s USB samicí a je to. Jak jednoduché. Ještě pro pořádek uvádím zapojení USB kablíku podle barev (pro jistotu je to lepší přeměřit):

pin	barva	signál
1	červená	+5 V
2	bílá	D-
3	zelená	D+
4	černá	GND

Elektricky je to triviální, mechanicky už poněkud méně. První problém - jak se dostat do konektoru napájecí redukce. Krytka je slepená, takže jsem musel použít nůž na koberce a trochu síly. Konektor má vevnitř plechování, takže by se neměl při řezání poškodit. Pak je potřeba opatrně rozebrat dva na několika místech secvaknuté plechové dílce. Na jednom z nich je připájený na zemnicí drátek. Uvnitř je pak plastová část s piny a kouskem oboustranného plošňáku. Na něm je vyznačeno číslování (piny jsou cik-cak roztaženy do dvou řad). Když už jsem měl z prodlužovačky oba konce, tak sem zapájel i USB client kablík. Pak nastalo to pravé peklo to všechno zas poskládat dohromady. Plechování jsem zredukoval tak, aby nemohlo dojít o jeho hrany k proříznutí izolace kablíků a do plastových krytek sem vyvrtal 2 otvory d = 5 mm pro kablíky. Pak za vydatné pomoci lepicí tavné pistole se mi po delším zápasu s místem podařilo nacpat střívka zpět do krytu. Výsledek mého patlála patlála je zde:


      Přes USB host kablík jsem zkusil připojit následující zařízení: USB klíčenka - funguje bez problémů, v kořenu se objeví nový adresář "Hard Disk", USB 2.0 čtečka karet - taktéž bez problémů, USB klávesnice - taky funguje (to je rozdíl oproti ťapání stylusem), USB myš - je sice rozeznána, ale soudruzi z Redmondu zapomněli na kurzor a myš pro slepce je celkem na nic. Naštěstí se našel nějaký šikula, který naprogramoval malou utilitku, jenž vykresluje softwarový myší kurzor. Nakonec jsem zkusil připojit (pro mě důležitou periferii) RS232 převodník s čipem FTDI232. Narozdíl od USB HID nebo Mass Storage Class zařízení je v tomto případě potřeba nainstalovat ovladač. Ten je k dispozici na webu FTDI, použil jsem verzi Virtual COM port 1.1.0.0. Po zastrčení FTDI232 konvertoru do USB host se objeví na obrazovce okno s požadavkem na jméno souboru ovladače. Sem je potřeba zadat FTDI_SER.DLL, předtím však musíme knihovnu a FTDIPORT.INF nakopírovat do adresáře \Windows, aby je systém našel. Po instalaci se mi objevil sériový port COM0, což však není úplně ideální pojmenování, protože drtivá většina programů umí nastavit COM1 a výše. Pouze program PockeTTY byl schopen COM0 otevřít. To lze naštěstí poléčit v registrech HKLM\Drivers\USB\ClientDrivers\FTDI_DEVICE\[nějaké UID]\, kde je proměnná InitialIndex s defaultní hodnotou 0 a tuto přepíšeme např. na 1 (COM1). Za tuto informaci děkuji uživateli emilb z fóra BrightHand. Pokud jste instalaci ještě neprovedli, lze totéž změnit i v FTDIPORT.INF, kde řádek:

HKR,,"InitialIndex",0x00010001,0

přepíšeme na:

HKR,,"InitialIndex",0x00010001,1

a pak normálně nainstalujeme. Z USB host portu je údajně možné tahat proud asi 180 mA, při vyšším odběru zabere nadproudová ochrana. Někdo takhle zkoušel připojit malý HDD přes USB redukci a bez přídavného adaptéru se ani neroztočil. Každopádně USB host znamená pro iPAQ 214 velké plus co do rozšiřitelnosti, jen je potřeba dávat pozor na dostupnost ovladačů pro Windows Mobile.

      27.1.2009 Tak jsem konečně našel jeden software, který mi chyběl k plné spokojenosti - kvalitní přehrávač modulů (trackované hudby). Na webu http://keygenmusic.net je k dispozici kromě balíku s více než tisícovkou modulů i plugin DEC_MOD pro Conduit Pocket Player založený na knihovně BASSMOD.DLL, který podporuje hudební formáty: XM, IT, S3M, MOD, MTM, UMX, 669, AMF, DSM, FAR, GDM, GT2, IMF, M15, MED, OKT, STM, STX, ULT, UNI.

      19.2.2009 jsem na fóru BrightHand objevil thread, kde jeden Číňan předvedl svoji první verzi neoficiální čínské ROM s Windows CE 6.1. Na webu se dá také najít RAW FlashROM dump originální anglické ROM s Windows CE 6.0, ale ten je prý pro hackování nevhodný a autor vlastní pouze kódy originální čínské ROM. Doufejme, že je to jen otázka času, kdy se někde objeví nebo se podaří rozkódovat RAW dump (formát se liší od starších iPAQů, což je dáno změnou výrobce - dříve HTC, nyní Foxconn). No a pro ukrácení čekání si můžete zkusit třeba "upgradovat" na MS Windkurz ows 3.0 :)


      31.3.2009 Když už jsem si hrál na PDA s těmi alternativními OSy, tak jsem také nemohl opomenout vyzkoušet Linux. Za tu dobu odvedla linuxová komunita velký kus práce a je zde k dispozici celkem použitelná distribuce (poslední verze ke stažení zde). I když k dokonalosti má pořád ještě daleko, bohužel nefunguje podpora pro CF karty a USB host. Za vyzkoušení ale nic nedáte. Linux lze na PDA spustit třemi způsoby:
1) přímo z Windows pomocí programu HaRET, bootování dále pokračuje z linuxového oddílu na SD kartě
2) spouštění v bootloader režimu z SD karty pomocí speciální tlačítkové kombinace při resetu
3) flashnutí natvrdo do NAND FlashROM, což bych zatím moc nedoporučoval, byť je teoreticky možné obnovit původní obsah FlashROM z raw dumpu.
      Já jsem zvolil druhý způsob. Narazil jsem však na problémy s kompatabilitou použité SD karty. Bootloader iPAQu je totiž rozumu mdlého, takže nepodporuje SDHC karty a zřejmě také některé microSD. Vyštrachal jsem doma starou použitelnou 8MB SD kartu, ale na tu se zas nevejde celý kořenový systém linuxu. Naštěstí zafungoval trik s prohozením karet během bootování. Na 8MB SD kartu jsem tedy nahrál uboot loader u-boot-ipaq214-20090325.bin a přejmenoval ho na BLDIAG.NB0 + kernel image uImage-ipaq214-20090322.bin přejmenovaný na uImage-ipaq214.bin. Na 1GB microSD kartě jsem na PC pod Linuxem vytvořil druhý primární oddíl se souborovým systémem ext2 a nakopíroval tam obsah rootfs balíčku angstrom-x11-image-20090201.tar.gz.
      Pak jsem do PDA vložil 8MB SD kartu, stisknul 2 levá tlačítka (kalendář a okno) a krátce zmáčknul reset, zatímco levá dvě tlačítka jsem držel dokud se neobjevila černá textová obrazovka ubootu (pár vteřin). Ten už si rozumí i s novějšími kartami, takže jsem přehodil do PDA 1GB microSD s kořenovým systémem a stisknul tlačítko pro pokračování bootu z SD karty (uboot menu nabízí i boot z FlashROM a vytvoření/obnovu zálohy). Během pár sekund se objevil v levém horním rohu tučňák a jely diagnostické výpisy kernelu. Nakonec naskočila grafická obrazovka a kurzor X serveru a spustil se správce oken. Je zde několik základních aplikací mezi nimiž nechybí třeba XMMS, Mplayer nebo VLC, ale ten se mi nějak kousnul. Samozřejmě si lze také spustit shell a psát klasicky na virtuální klávesnici. Power tlačítko funguje tak jak má, tj. dojde k přepnutí do sleepu a následně i probuzení. Taky se mi nějak nepodařilo rozběhnout wi-fi, ale neměl jsem moc času to zkoušet. Každopádně je dobré, že tu je nějaká živá alternativa, když HP už zřejmě 21x pohřbil. Více technických informací najdete na linuxovém mailing listu.


      13.5.2009 Při náhodné kontrole webu HP jsem zjistil, že v tichosti vyšla nová verze HP iPAQ 200 Enterprise Handheld Series - Update for Wi-Fi Driver, Data Transfer, Extended Battery, and LCD Manufacturer's Name. Nenechte se zmást starým datumem 10.6.2008, balíček obsahuje novější systémové soubory z 5.3.2009 a 10.12.2008. Dokonce už při instalaci nepíše chybu "Invalid Model ID". Napadlo mě, zda-li novější verze battdrvr.dll konečně nevyřeší problém proudového odběru CF karty ve vypnutém stavu, ale bohužel vše zůstává při starém.

      21.10.2010 Začala se mi dít taková nepříjemnost, že občas přes displej rychle přeběhnou světle fialové pruhy (při čtení černého textu na bílém pozadí) nebo celý displej nabere na chvilku odstín do fialova. Napadlo mě, že je asi špatný kontakt v konektoru displeje, kde se občas rozpojí linka LSB G. Jelikož mi před pár měsíci skončila záruka (jasný důkaz existence kurvítka), nezbývá mi, než se na to mrknout sám. PDA jsem rozebral s pomocí tohoto návodu. Dílů je docela málo, ale po vyšroubování 6-ti šroubků mi dalo dost práce kryt rozlousknout, plastové západky na krajích držely fest. Pak jsem vyndal desku a vycvaknul flexipásek displeje z konektoru. Jeho piny jsem pro jistotu propájel mikropájkou a zacvaknul FPCéčko zpět. Poskládání dohromady bylo velice rychlé a PDA normálně fungovalo. Tak doufám, že displej bude sekat dobrotu...


      25.10.2010 Bohužel se toto kurvítko ukázalo býti dokonalejší, než jsem si původně myslel. Nežádoucí barevné změny se na LCD opět objevili a to ještě častěji a déle. Při určitém stisku boků PDA a vršku nad tlačítky se dal tento jev cíleně vyvolat reps. vrátit do normálního stavu. Znovu jsem PDA rozebral a snažil se přesně lokalizovat problém. Ono to nebylo tak jednoduché, protože jakkoliv jsem s LCD modulem nějak pohnul, projevilo se to barevnými změnami. Znovu sem PFC konektor propájel a zacvaknul, ale zlobilo to pořád. I po té, co jsem flexipásek zafixoval k desce tavným lepidlem. To už jsem pojal vážné podezření, že chyba je na druhém konci flexipásku, který je připojen k čipu LCD řadiče na skle. Po odlepení flexipásku ze zadní části LCD panelu se s jeho manipulací barevné efekty ještě zintenzivnily a dokonce začal vypadávat úplně obraz. Po opětovném přilepení se mi bohužel už nepodařilo dosáhnout stabilně normálního obrazu. Zde je ukázka, jakou to tropí za neplechu. Tady jsem skončil, tohle je běžnými prostředky neopravitelné :( Nový LCD modul se dá sice sehnat na eBay, ale velmi draho (asi 180$ + pošta). Buď se mi poštěstí sehnat nějaké vadné PDA na díly nebo ho koupím od někoho z druhé ruky, ale znovu už za něj 7,5 tisíce nedám, to bych spíš uvažoval o modernějším stroji. Zatím R.I.P.

      12.11.2010 Nesehnal jsem ani náhraní LCD ani vadný iPAQ, ale podařilo se mi na Aukru koupit funkční iPAQ 214 se španělskou ROM a příslušenstvím za 3000,- Kč. Španělskou ROM jsem přeflashoval bez problémů na anglickou, ale nakonec jsem vyměnil LCD modul u svého iPAQu, protože má novějši revizi základní desky.

iPAQ 214 hacking

      20.4.2009 Zdá se, že se na poli iPAQů 21x začalo blýskat na lepší hackerské časy. Na fóru BrightHand popsal uživatel elektrownik postup, jak jednoduše dumpnout obsah NAND FlashROM paměti z PDA (přesněji řečeno některé její části). To je první krok k úspěšnému vytvoření vlastní modifikované verze ROM. Já jsem uvedený postup úspěšně zopakoval a podařilo se mi vyextrahovat soubory operačního systému Windows Mobile 6.0. To je ale jen začátek, k úspěšnému sestavení vlastního ROM image a flashnutí zbývá ještě kus cesty. Hlavně flashování zatím nikdo v praxi nevyzkoušel.
      Zatím bych uvedl pár podrobností o organizaci vnitřní NAND FlashROM paměti. Ta je rozdělena na dva virtuální disky, z nichž jeden (DSK1:) slouží jako systémový + uživatelský a druhý (IPQ1:) jako perzistentní uživatelské úložiště. První disk je dále rozdělen na 4 oddíly s různými souborovými systémy. První a druhý oddíl obsahují bootloadery, jádro Windows Mobile a nějaké základní utility. Třetí oddíl obsahuje asi 3500 souborů systému Windows Mobile. Tyto tři oddíly používají komprimovaný souborový systém. Čtvrtý oddíl slouží pro uložení uživatelských nastavení, programů a souborů a používá zřejmě souborový systém FAT32. Pokud je proveden hard reset, tak se tento oddíl kompletně vymaže. Druhý virtuální disk je použit jako \iPAQ File Store - trvalé úložiště, které přežije i hard reset. Tyto uživatelské souborové systémy jsou OS spravované technikou wear levelling, která se stará o rovnoměrné vytížení všech sektorů při zápisu, čímž se prodlouží celková životnost média. Třetí a čtvrtý oddíl DSK1: je operačním systémem spojen v jediný disk, který vidíme v PDA jako kořenový systém. Soubory, které jsou na 3. oddílu, však nelze přepisovat ani kopírovat. Pokud nějaký patch instaluje např. novější verzi systémové knihovny, tak je tento soubor fyzicky uložen na 4. oddíl a soubor téhož jména ze 3. oddílu je automaticky skryt. Po hard resetu je tak logicky nutné nainstalovat všechny záplaty znovu.

256 MB NAND FlashROM
DSK1:				IPQ1:
partition 0	partition 1	partition 2	partition 3	partition 0
bootloader OBM SRPX 1,5 MB	bootloader WinCE SRPX 2,1 MB	WinCE OS files ImgFS 57,9 MB	user files TFAT32 162,4 MB	iPAQ File Store FAT16 24,7 MB

      Všechny tyto výše uvedené oddíly lze z PDA vygrabovat programem pdocread.exe, který je součástí balíku itsutils. Pro jeho funkčnost je potřeba mít nainstalovaný program M$ ActiveSync a PDA připojené k PC přes USB kabel. Obsah NAND FlashROM vypíšeme příkazem pdocread.exe -l V případě, že vše funguje, měli bychom dostat podobný výpis (zkráceno):

223.88M (0xdfe0000) DSK1: | 1.50M (0x17f000) Part00 | 2.13M (0x220000) Part01 | 57.88M (0x39e0000) Part02 | 162.38M (0xa260000) Part03 24.75M (0x18c0000) IPQ1: | 24.75M (0x18bf000) Part00 14.94G (0x3bc000000) DSK2: | 14.74G (0x3af270200) CF_16GB_FAT | 199.34M (0xc756000) Part00

Image libovolného oddílu pak stáhneme do PC též pomocí programu pdocread.exe, např.: pdocread -w -d DSK1: -b 0x800 -p Part00 0 0x17f000 part00.img, kde je potřeba zadat virtuální disk: "DSK1:", oddíl: "Part00", počáteční offset: "0", velikost v bytech (hexa, viz předchozí výpis): "0x17f000" a nakonec jméno cílového souboru: "part00.img". Image 1. a 2. oddílu je potřeba dekomprimovat programem srpx2xip.exe a pak vyextrahovat soubory programem dumprom.exe. Image 3. oddílu stačí extrahovat programem ImgfsToDump.exe, který sám vytvoří adresář dump s příslušnými soubory OS. Po modifikaci souborů OS lze adresář se soubory zabalit zpět do ImgFS souboru pomocí programu DumpToImgfs.exe a teoreticky flashnout programem pdocwrite.exe. Zatím jsem ho vyzkoušel pouze na disku IPQ:, který jsem si předtím dumpnul, vymazal na něm všechny soubory a znovu obnovil příkazem pdocwrite -w -d IPQ1: -b 0x800 -p Part00 ipq1-p0.raw 0 0x18bf000. Pak je potřeba PDA hned restartovat, aby se změna projevila a také předem zabránit zápisu běžících programů do této oblasti, protože by mohlo dojít k nekonzistenci souborového systému. Pokud k tomu náhodou dojde, je nutno \iPAQ File Store zformátovat programem Resco Explorer 2008. Předpokládám, že obdobně půjde flashnout i oddíl s WinCE. Za běhu OS je to ale potenciálně nebezpečná operace, dal bych radši přednost flashování z karty pomocí bootloaderu.

      9.5.2009 Tak jsem si konečně pořídil větší SD kartu (Verbatim 2 GB 60x), abych mohl pod Linuxem vytvořit kompletní zálohu FlashROM. Na PC jsem pomocí linuxového fdisku vytvořil na kartě 2 oddíly: první primární FAT16 oddíl o velikosti 1,5 GB s aktivním boot flagem (byte 80h v MBR) a druhý primární ext2 oddíl o velikosti 0,5GB. Na linuxový oddíl jsem nakopíroval obsah rootfs balíčku, FAT oddíl jsem zformátoval pod Windows a nakopíroval tam uboot loader a kernel. Pak jsem kartu přehodil do PDA a aktivoval bootloader postupem popsaným výše v odstavci o linuxu. V menu jsem vybral položku 2: Backup - Boot Linux on MMC with single flash partition (for backing up winCE) (druhé tlačítko zleva). V tomto případě kernel namapuje do zařízení /dev/mtd0 celou FlashROM. Po startu Linuxu a přihlášení jsem spustil "Start Menu|Other|RootShell" a zadal příkazy:

root@ipaq214:/# cat /proc/mtd dev: size erasesize name mtd0: 10000000 00020000 "All" root@ipaq214:/# nanddump -f /backup.raw /dev/mtd0 ECC failed: 0 ECC corrected: 0 Number of bad blocks: 9 Number of bbt blocks: 0 Block size 131072, page size 2048, OOB size 64 Dumping data starting at 0x00000000 and ending at 0x10000000...

První příkaz pouze vypíše informace o MTD (Memory Technology Device) zařízení (celková velikost 256 MB, velikost bloku pro mazání 128 kB). Druhý příkaz zkopíruje kompletní obsah FlashROM na SD kartu do souboru "/backup.raw". Celá operace trvala asi 10 minut. výsledný soubor musí mít velikost přesně 276824064 Bajtů. To je víc než předpokládaných 256 MB - nanddump totiž ukládá 2kB stránky paměti včetně přídavných 64 B, které neslouží pro uživatelská data, ale pro uložení ECC kódu. Vzhledem k tomu, že každý iPAQ může mít ve FlashROM nějaké vadné stránky a to pokaždé na jiném místě, tak je tento dump jedinečný pro daný iPAQ a neměl by být použit na jiném PDA. Porovnával jsem svůj dump s tím, který uploadoval uživatel elektrownik a první rozdíl byl už na adrese 207C2h, tedy někde v oblasti OEM bootloaderu, který by měl být všude stejný. Takže si myslím, že je rozumné tuto zálohu použít jen na tom iPAQu, kde byla vytvořena.
      Postup při obnově zálohy probíhá podobně. Opět je třeba nabootovat Linux z SD karty, kde máme uložen soubor raw image volbou 2: Backup - Boot Linux on MMC with single flash partition (for backing up winCE) a spustit RootShell, kam zadáme příkazy:

root@ipaq214:/# cat /proc/mtd dev: size erasesize name mtd0: 10000000 00020000 "All" root@ipaq214:/# flash_eraseall /dev/mtd0 Erasing 128 Kibyte @ 0 -- 0 % complete. Erasing 128 Kibyte @ 20000 -- 0 % complete. Erasing 128 Kibyte @ 40000 -- 0 % complete. ... Erasing 128 Kibyte @ 10000000 -- 100 % complete. root@ipaq214:/# nandwrite -o -n /dev/mtd0 /backup.raw Writing data to block 0 at offset 0x0 Writing data to block 1 at offset 0x20000 Writing data to block 2 at offset 0x40000 ... Writing data to block 1053 at offset 0x83a0000 Bad block at 83a0000, 1 block(s) from 83a0000 will be skipped Writing data to block 1054 at offset 0x83c0000 ... Data was only partially written due to error : Success root@ipaq214:/#

První příkaz, stejně jako dříve, vypíše informace o MTD, druhý příkaz vymaže celou FlashROM a třetí příkaz zapíše data ze souboru "/backup.raw" do FlashROM. Zápis všech bloků FlashROM trvá asi hodinu, takže je dobré mít nabitý akumulátor, případně připojený napájecí adaptér. V mojem případě se situace trochu komplikuje. Můj iPAQ má 9 vadných bloků, což by nemělo ničemu vadit, protože systém o nich ví a nepoužívá je. Když jsem ale zálohu obnovil, začal jsem mít problémy. Vypadalo to, že některé soubory jsou poškozené (i na \iPAQ File Store) a PDA mi zatuhávalo při restartu (na úvodní obrazovce s logem HP). Po hard resetu už systém naběhnul, ale místo úvodní obrazovky s kalibrací touchscreenu vyskočila nějaká welcome stránka. Také se mi nedařilo obnovit zálohu z SPB Backupu (tuhnutí při obnově registrů). Nakonec se po mnoha hard resetech vše spravilo, zálohu jsem obnovil a \iPAQ File Store jsem zformátoval Resco Explorerem 2008. Teď se zdá, že je PDA zas v původním stavu. Možná systém během hard resetů prováděl nějaké mapovaní vadných bloků ve FlashROM. Předpokládám, že ti, kteří žádné bad bloky ve flash nemají, tak s tímhle nebudou mít problém.

      25.1.2011 Oliver zkompiloval nový balíček mtd-utils zahrnující patche, které by snad měly vyřešit problém zápisu do FlashROM s bad bloky (utilita nandwrite). Balíček se nainstaluje příkazem opkg install mtd-utils_latest+git-r4.6_armv5te.ipk.