Codename: Outbreak
|
Když se mi do ruky dostalo CD zdarma (dokonce hned dvoje) s ukrajinskou èesky dabovanou hrou
Codename: Outbreak, tak jsem si nejprve øíkal, že to bude nìjaký béèko. Ale protože jsem nemìl zrovna do èeho píchnout,
tak jsem zaèal paøit. Mùj první dojem se èásteènì potvrdil, i když dohrání zas tak nelituju :). Ve høe jde zhruba o to, že na Zemi dopadne z kosmu meteorit, který sem zavleèe vesmírné parazity. Ti pak napadají vìdce a vojáky (tím, že se jim pøisají na zátylek) a ovládnou jejich mysl, samozøejmì proti vám. Vy pak pùsobíte jako èlen speciální jednotky C-force, která má problém vyøešit. Tato hra je, øekl bych, trochu více strategická a ménì akèní. Zajímavostí je, že si do každé mise vyberete nìjakého vojáka z vašeho týmu (na výbìr jich je asi 8 s rùznými schopnostmi), který pak bojuje po vašem boku. Pomocí kláves mu lze dávat pøíkazy jako 'kryj mì', 'zaútoèit', apod. Mezi vaším a druhým vojákem se lze libovolnì pøepínat. Pokud jednoho z vás zabijou, mùžete pokraèovat s druhým. Z ostatních her jsem zvyklý spoléhat se sám na sebe. Ze zaèátku mi pøišla pomoc kolegy vhod, ale pozdìji pøi ostøejších akcích mì trochu štvalo se o nìj starat, aby mi ho nezabili. Obtížnost byla na mùj vkus trochu vìtší než jinde, poslat druhého vojáka samotného do útoku znamenalo témìø 100% smrt. Ale vždycky jsme to oba nìjak pøežili. Další zajímavostí je inventáø, kde má každý voják pøehlednì zobrazeny všechny pøedmìty, které pøenáší (nosnost je samozøejmì limitovaná) a které lze pokládat nebo naopak sbírat od zabitých vojákù. Po èase, ale ohledávání mrtvol omrzí a hodila by se na to nìjaká automatika. Další výtku bych mìl k malému poètu nepøátel. Pár druhù vojákù a dva druhy vetøelce, to mi pøíde trochu málo. Jedinou zbraní je jakási multifunkèní puška - transformer, kde mi vadilo, že se musela pro zoom trvale džet klávesa/myšítko. Naopak bych pochválil citlivý smìrový mikrofon, který byl též souèástí pušky. Další kritiku sesypu na nedodìlaný bugovitý engine, který sice okouzlil schopností rychle vykreslovat obrovské otevøené scenérie (vìtší než v Unrealu[!]), za což ho samozøejmì chválím, ale to bude asi všechno. Jednak mì iritovali vojáci chodící vzduchem - když jsem byl na staveništi u jeøábu, všiml jsem si, že mi jeden z nepøátel zaèal lízt na konstrukci. Už už jsem èekal, jak se zabydlí nahoøe v kukani a zaène po mì pálit ostøelovaèkou (ostøelovaèi ve vìžích jsou vùbec lahùdkou celé hry), ale on nic a pokraèoval po vodorovném rameni jeøábu. Tak jsem napjatì èekal, co bude dál. Když však došel na konec, pokraèoval si klidnì v pùvodním smìru vzduchem na protìjší svah. Dál už se mi èekat nechtìlo a tak jsem ho odstøelil, naèež korektnì spadl dolù, mno aspoò že tak... Co však bylo horší, ve dvou misích se mi stalo to, že když jsem napodruhé naèetl uloženou pozici, tak celá hra spadla. Po novém spuštìní šla pozice naèíst, ale jen jednou. Takto to pokraèovalo až do dohrání mise, fakt skvìlé. A nakonec, v pár misích bylo úkolem eskortovat nìjaké civilisty, ale co s nimi když odmítnou poslušnost (pøíkazy 'zùstaòte zde' a 'pojïte s námi')? Tìsnì pøed koncem jedné mise se mi takto zasekl doktor, se kterým nešlo nic dìlat. Takže jsem musel hrát celou misi znova. Takže pokud máte na to nervy, smìle do paøení ;-) |
Po tomhle jeøábu mi ten parchant levitoval.
Obèas bude tøeba zlikvidovat i tanky = dvì rakety.
Polez ven, panáèku, dostaneš lead to your head.
Já vám ukážu, parchanti, zaè je ostøelovaèky loket.
Ták, potvoøe sem položíme atomovku, ani se nebrání.
Astalavista bejby...
Zpìt
Aktualizováno 17.2.2004 v 22:38