Byl jsem se na pár dní provětrat v Krkonoších a jak jsem byl první den plný energie a nadšení, tak jsem si během túry vymyslel takovou výzvu, že se podívám i na jeden objekt v Polsku. To se podařilo, ale bylo mi předem jasný, že časově to zpátky na základnu za světla nestihnu. Alespoň, že přes hřeben zpátky do Česka jsem se dostal se západem slunce. Na Labské boudě už byla docela tma, všude kolem troubili jeleni, ale vcelku slušně svítil měsíc, takže se šlo docela dobře. Před sebou jsem měl ještě asi 10 km do Špindlu. Když jsem sešel níž, kde už byl les, byla tma větší, ale zas jsem šel už po silnici, takže ani tam jsem LEDkovku nepotřeboval. A tu náhle jsem si u kraje cesty všiml něčeho mdle svítícího. Říkám si, že tam asi jen dopadá paprsek měsíce skrze větve, ale když jsem si před to stoupl, abych měsíc zastínil, tak to svítilo dál. Koukám, co to je a byl to nějaký kus rozlomené, už poměrně ztrouchnivělé větve, který v délce asi 30 cm podélného lomu nazelenale světélkoval. Ulomil jsem si 2 kousky vzorků a uložil je do igelitového sáčku od svačiny. Dřevo bylo mokré, přestože tam teď nepršelo, ale asi si drželo vláhu z rosy. Po návratu (někdy po 22 h) jsem dřevo přendal do sklenice, trochu zalil vodou a zavřel, aby mělo vlhké mikroklima. I v pondělí po převozu domů to stále ještě svítí :)
 |
Svítí to velice slabě, ale oko se umí ve tmě skvěle přizpůsobit. Když se člověk tak po minutě v úplné tmě rozkouká, tak pod světlem od toho dřeva je schopen na cca 0,5 m rozeznávat obrysy předmětů a z 5 cm dokonce číst větší nápisy. Zajímalo by mě, co je to za druh plísně/houby/bakterie, jak dlouho takhle vydrží svítit a jestli potřebuje přísun kyslíku (výměnu vzduchu). Zkusil jsem udělat pár dlouhoexpozičních fotek v koupelně:
 |
 |
 |
 |
| Krkonoše z Polska ISO100, 1/50s, f/8 |
bioreaktor ISO100, 4s, f/3,5 |
ISO1600, 30s, f/2,4 + krátký přísvit |
ISO400, 363s, f/2,4 |
19.9.2016 Co jsem se vyptával různých známých a na diskusi, tak se pravděpodobně jedná o obyčejnou houbu Václavku, která typicky roste na pařezech a padlých stromech. Celkem je na světě známo více než 75 druhů svítících hub, z toho 22 roste v Evropě. Ke svícení potřebuje kyslík, neboť světlo vzniká oxidací luciferinu. Když byla sklenice úplně zavřená, přestalo dřevo po 2 dnech svítit, ale po krátké výměně vzduchu během pár minut opět začalo. V posledních dnech, i když nechávám víčko pootevřené, tak dřevo přestalo téměř svítit a svítí na něm slabě už jen několik malých teček, které jsou na denním světle bílé a nacházejí se na opačné straně větve na kůře.
25.9.2016 Asi po týdnu se charakter světélkování zásadně změnil. Dřevo už nesvítí na skoro celém povrchu, ale pouze v několika málo izolovaných bodech na kůře, kde jsou na normálním světle vidět takové bílé tečky o průměru asi jako špendlíková hlavička. Produkované množství světla je tak malé, že už nedokáže osvítit okolí a taky při focení jsem musel řádně prodloužit expozici, viz poslední fotka vlevo níže.
24.10.2016 Světélkující tečky na povrchu kůry se zvětšily v průměru na 3 mm, něco tam evidentně roste. Intenzita je stále zhruba stejná, okolní kůra světélkuje jen slabě a holé dřevo už vůbec ne. O něco více svítí jehličí. Sklenici nechávám pootevřenou, aby mohl dovnitř vzduch a občas doleju na dno trochu vody.
 |
 |
| ISO400, 517s, f/2,4 26.9.2016 |
ISO400, 585s, f/2,4 24.10.2016 |
27.10.2016 Dneska jsem přemístil obsah reaktorové nádoby do větší, a zasunul nové palivové tyče z opadaných borovicových větviček, tak uvidím, jestli dojde k nadkriticky množivé reakci neutronů :) Po 2 týdnech jsem si všiml, že už některé nově vložené větvičky začínají na krajích slabě světélkovat, takže podhoubí se rozrůstá. Celkově je ale světélkování velmi slabé i pro pozorování okem.
Nakonec mi byl bioreaktor v nestřežené chvíli vyhozen do popelnice a tím veškeré experimenty skončily...
11.7.2018 Při sjíždění Lužnice jsme se večer utábořili na malé plážce u brodu za samotou U Bouckých a rozdělali oheň. Povídali jsme si dlouho do noci a když oheň skoro dohořel a chtěli jsme se odebrat spát, všimli jsme si na zemi nějaké slabě světélkující hmoty. Byl to kousek dřeva, který se odloupl z kusu kmene, na němž jsme celou dobu seděli. Na boku kmene jsme zpozorovali docela velkou světélkující oblast asi 40 x 10 cm, kde byla lomová hrana dřeva jemně prorostlá bílými vlákny houby, asi Václavky. Dřevo už bylo poměrně ztrouchnivělé a tak jsem snadno odloupl pár vzorků, zabalil je do igeliťáku a dovezl domů. Vzorek stále světélkuje, tak bych mohl zopakovat pokus s přenosem houby na jiné dřevo.
 |
 |
| ISO800, 30s, f/3,5 + krátký přísvit, 11.7.2018 |
ISO800, 30s, f/3,5 11.7.2018 |
23.7.2018 Bohužel po pár dnech mi v bioreaktoru výrazně klesla intenzita záření, takže už ani na fotce nebylo skoro nic vidět. Dnes už jsem neviděl nic ani okem po delším rozkoukání ve tmě, takže jsem to prohlásil za vyhořelé a odpad ekologicky zlikvidoval.