24.9.2020 Jak už jsem zmínil v úvodu, začátkem 90. let jsem poznával radiotechniku, elektronky, atd. a také jsem si postavil pár jednoduchých AM rádií. Začínal jsem samozřejmě primitivní krystalkou s Ge-diodou (originální krystal s hrotem ještě nemám, sehnal jsem jen kus galenitu na pokusy), bez laděného obvodu, ale bez pořádné antény a vysokoohmových sluchátek to jaksi nehrálo. To se změnilo, až když jsem si natáhnul z okna na velkou lampu V.O. cca 45 m dlouhou anténu, to se pak začaly dít věci. Anténa dávala tolik energie, že trvale rozsvítila LEDku a při blízké bouřce mi prskalo jiskřiště anténního přepínače. Krystalek jsem postavil více, ale dochovala se jen ta poslední s 2 diodami GA202. Na ní jsem pak po nocích poslouchal z postele Prahu, která z toho hrála dostatečně nahlas i na 8Ω reproduktor, takže jsem si nemusel otlačovat uši od sluchátek a když už se mi chtělo spát, tak sem jen nohou ťuknul do vypínače.
Později jsem krystalku předělal a doplnil 2-stupňovým lampovým zesilovačem s pentodou EF22 a koncovou pentodou EBL21 s výstupním trafem na 4Ω reproduktor, od toho už schéma nemám. Pro napájení jsem používal externí zdroj. Cívky laděného obvodu jsem bohužel tehdá navinul na kostru z tenkého sračkového papíru, který se po letech zkroutil a taky se utrhaly nějaké přívody VF lanek, takže v současnosti není funkční. Také anténu na lampu už nemám, protože asi strašně vadila nějakým bonzáckým sousedům či správci a nakonec mi ji sejmuli Eltoďáci při výměně svítidla.
Později jsem si také zkusil postavit 1-lampový audiónek s pentodou EF6 a výstupem na vysokoohmová sluchátka. Tento typ přijímačů využívá v principu kladnou zpětnou vazbu těsně pod hranicí rozkmitání, čímž se dosahuje většího zesílení. Velikost přenosu zpětné vazby z anodového do mřížkového obvodu se zde nastavuje otočným kondenzátorem. Audion měl díky malému zatížení laděného obvodu znatelně lepší selektivitu než krystalka, takže na něm šlo rozumně naladit více stanic. Schéma už bohužel nemám. Též cívky postihl stejně nešťastný osud.