Bohuel, jak je u intelu zvykem, s pchodem novho CPU dolo i k drobnm zmnm soketu (i kdy je to fyzicky stle t LGA775), kter znemouj zptnou kompatabilitu se stvajcmi LGA775 deskami (vce zde). To m dost zamrzelo, protoe v souasnosti neexistuje dn LGA775 deska s ISA slotem a zrove podporou novho C2D. Dlouho jsem o tom pemlel, ale fakty, e P4 je u mrtv a neperspektivn platforma a e za cenu kvalitn prmyslov desky s ISA mu koupit komplet Core 2 Duo s obyejnou zkladn deskou i pamt, nakonec pevily.
Nastal ale problm i s dalmi klasickmi periferiemi, kter z novch zkladnch desek miz. V souasnm PC mm celkem 6 ATA(PI) mechanik, take m velmi "potilo", e intel v novm ICH8 PATA pln vynechal. A v ICH7 je jen jeden kanl. Pitom SATA vypalovaek a CD/DVD jsem teda zatm moc nevidl. Vrobci vemonch redukc jist jsaj. Dal problm bv nkdy absence sriovch nebo paralelnch port, kter jsou pro m jakoto bastle nezbytn (sice existuje ada USB konvertor, ovem bez podpory v DOSu). Na deskch pro C2D tak tm vymizela sbrnice AGP, kterou nahradila PCI-Express x16. Take dal prachy tak prasknou na novou grafiku, idky tu u jsem chtl taky upgradovat. Natst PCI-E se z hlediska software chov jako dal PCI, take nehroz problmy s kompatabilitou. Klasick PCI sbrnice je vytlaovan PCI-E x1 sloty, do kterch nen zatm mnoho roziujcch karet (vidl jsem zatm jednu na obrzku :).
Pi vbru nov desky pro C2D byl pro m tedy kritriem intel chipset, pdavn IDE adi, LPT+COM porty a co nejvce klasickch PCI slot. Prohlel jsem strnky spousty vrobc a jsem skonil u Asusu, kde mi padla do oka deska P5LD2 ve verzi 2.0, kter u podporuje C2D. Parametry spluj moje poadavky, viz tabulka. U ns je bn dostupn za cenu kolem 3000,- K.
Pehled parametr:
| CPU: | LGA775 - Pentium 4, Pentium D, Core 2 Duo |
| CPU regultor: | VRM 11 ADP3198 (0,5 - 1,6 V) |
| Chipset: | intel 945P, 82801GR (ICH7R), ITE8211F, W83627EHG |
| PLL: | ICS954123 |
| HW monitor: | soust Winbond W83627EHG na LPC (napt, PWM/otky, teploty) |
| FSB: | 100-450 MHz po 1 MHz |
| PCI Express: | 90-150 MHz po 1 MHz |
| PCI: | odvozeno z PCI-E nebo FSB |
| Pam: | 4x DIMM 256-1024 MB DDR/DDR2 667/533/400, bez ECC (celkem max. 4096 MB) |
| Sbrnice: | 1 x PCI Express x16 1.0a 3 x PCI Express x1 1.0a 3 x PCI 2.3 |
| Sovka: | Marvell Yukon 88E8053 10/100/1000 Mbit Ethernet, RJ45, network BootROM |
| Audio: | Realtek ALC882 8-kanlov High-Definition Audio optick a koaxiln SPDIF vstup, MIDI port |
| Konektory: | 1 x IDE/ATAPI Ultra DMA 100 (ICH7R) 2 x IDE/ATAPI Ultra DMA 133 (ITE8211F) 4 x SATA 2.0 (ICH7R, RAID 0, 1, 5, 10) 1 x 1,44/2,88MB disketov jednotka 1 x SPP/ECP/EPP paraleln port 1 x UART 16550 sriov port 1 x IrDA 1 x PS/2 my port 1 x PS/2 klvesnicov port 8 x USB 2.0 port 3 x ventiltor s PWM regulac a menm otek 1 x ATX 24-pin (zdroj sta 20-pin) + ATX 12V aux 4-pin (nutn) |
| BIOS: | AMI PnP BIOS 2.53 DMI 2.0, WfM 2.0 SM BIOS 2.3, ACPI 2.0, APM podpora USB legacy pro Mass Storage zazen nastaven napt CPU, RAM, chipsetu automatick zen otek vtrku na CPU 4 Mbit LPC FlashROM SST49LF004B 3,3 V |
| Formt: | pln ATX 305 x 230 mm |
BIOSy
| typ | datum | popis | velikost |
|---|---|---|---|
 |
ver. 2.26 | ASUS AFUDOS pro flashnut BIOSu | 21 kB |
 |
20.7.2007 | Posledn oficiln BIOS 1903, dal oficiln verze zde. | 433 kB |
 |
31.8.2007 | Moje neoficiln verze zaloen na verzi 1903 z 20.7.2007
|
436 kB |
Z ady procesor Core 2 Duo jsem se rozhodl pro E6400 na 2,13 GHz / 2 MB L2 cache. E6300 na 1,8 GHz nebyl o moc levnj, zato E6600 na 2,4 GHz u byl o dost dra. Ceny E6400 se v t dob po Praze liily i o 1000,- K, nejlevnji jsem ho sehnal u T.S.Bohemia. Pedpokldajce shitovou kvalitu boxovanho chladie jsem rovnou pibral aspo Alpine 7 od Arctic-Cooling. Kdy jsem to doma rozbalil, box-chladi m docela pekvapil, dokonce ml i mdnou zkladnu. Ale pro pecijen o nco men hluk a vt vtrk jsem pouil Arctica. Pamti jsem koupil oby levn KingMaxy 2x 512 MB DDR II 667 MHz. Jeden modul asi po tdnu umel (naped lehnul systm, pak to hlsilo spoustu chyb v MemTestu a pi vyjmut jednoho modulu to s tm druhm ani nenabhlo). Reklamace probhla velmi rychle a zatm sekaj dobrotu. Grafiku jsem chtl zas njakou s pasivnm chlazenm a tak jsem vybral GeForce 7300 PCI-E od GainWardu. To sem ale netuil, e se nVidia vybodla na podporu novch GPU do Win9x. Posledn oficiln verzi ForceWare 81.98 se mi ani pod pohrkou nsil nepodailo ve Windows 98SE rozjet. Nakonec sem kartu s kamardem vymnil za jeho MSI GeForce 6600GT, kter funguje bez problm. Nen sice pasivn chlazen, ale po snen otek ve 2D na polovinu (pkn natrvalo pomoc nVidia BIOS editoru) si u jen tie evel. Pozdji jsem nael novj neoficiln verzi ForceWare 82.69, kter by mla podporovat i 7xxx adu, ale u jsem neml monost to vyzkouet. Nejsem sice dn TV-maniak, ale nechal jsem se zlkat fenomnem DVB (stejn nm ten analog za rok i 2 vypnou) a podil si hybridn TV/FM tuner LifeView FlyDVB-T Duo PCI s bn pouvanm ipem Philips SAA7131E, nejnovj ovlada pro WinXP - 8.1 zde. Na CD byly i ovladae pro Win9x. Dodvan aplikace ale moc dobe nefungovala a tak pouvm DTVR od konkurennho kWorldu. Na dodvan fous chytm dobe multiplex B (na jeho vysla mm skoro pmou viditelnost), ale mux A se sek, holt na kvalitnm elezobetonu naich panelk poho i digitln signl...
Zpt k desce. Kdy jsem ml ve zmnn komponenty konen pohromad, pustil jsem se o vkendu do upgradu. Vyrouboval jsem milho Abita, kter putoval pechodn do skn, ne na nj seenu njakou ATX bednu. Do Asuse sem nastrkal RAMky, procesor a upevnil na nj chladi. Vrobci konen pili s inteligentnjm systmem upevnn chladie, kde nehroz jako dv, e se urvou ty plastov packy na soketu. Desku sem pirouboval do case a zastrkal potebnou kabel a karty. Oba IDE disky jsem pipojil na primrn kanl pdavnho adie ITE8211F. DVD a CD vypalka pily na primrn kanl ICH7 abych z nich mohl bootovat a nakonec CD-ROM a ZIPka na sekundrn kanl ITE8211F. Po zapnut to kupodivu nabhlo :).
 |
 |
 |
 |
Zhy jsem zjistil, e pasivn chladi NorthBridge i945 se zahv ponkud vce ne by bylo zdrvo, ruka se na nm udret nedala. A to jsem jet ani neml nic petaktovno, napt na default. Oproti mrn teplmu chladii CPU mi to pilo ponkud paradoxn, na nco takovho sem u BX440 nebyl zvyklej. V manulu se pitom skvl npis "Fanless Design", no takle bych to chlazen dokzal vojebat taky. Rozhodl jsem se chladi vymnit za S370 CoolMastera, kterm jsem kdysi chladil Celera, ale bohuel je NB pli blzko CPU a navc jsou kolem nj elektrolyty, take se tam nakonec veel akort normln chladi na Pentium S7. Naohbat nov ocelov spony na uchycen chladie byla docela fuka. Bez vtrku by to nemlo cenu, ale stailo ho pipojit jen na 5V, kde nen tm slyet. Nsledn jsem byl pouen, e ten boxovan chladi fouk na vechny strany a tm chlad i NB a Arctic ml jako na potvoru ebra o 90° posunut ne by bylo teba (to by se zas kvaily MOSFETy VRM). Zdroj jsem zatm nechal pvodn Fortron 300W, pozdji jsem ho ale vymnil za 350W s 12cm vtrkem na spodku. Ne snad kvli vkonu (reln spoteba je kolem 160W), ale dky velkmu pomalobnmu (dopomohl jsem mu odprkem) vtrku je zdroj o poznn ti. Akort pi pohledu dovnit zdroje jsem se uklbl, neb pi porovnn s tm starm 300W bych tohle tipoval sp na 250W ne 350W, ale tak pod lep ne njak Eurocase...
Pdavn adi ITE8211F sice korektn detekoval vechny mechaniky, jene kdy jsem ml na jakmkoliv kanlu CD-ROM, trvala detekce nehorzn dlouho (10-15s), u takle nen POST zrovna nejrychlej. Zkoumal jsem, jestli by to nelo upravit podobn, jako jsem to eil u BIOSu HPT370, ale nakonec se mi povedlo z BIOSu jin desky vyextrahovat novj verzi ITE8211F ATAPI BIOSu 1.3.1.65, kter je o poznn svinj (pr sekund). Do dalch modifikac BIOSu jsem se zatm nepoutl, SETUP m pomrn irok monosti nastaven a Asus vydv docela asto updaty (te u tam mm 3. verzi). Akort msto bootROM sovky a SATA BIOSu jsem si tam nahrl ROMOS PCI. V SETUPu najdeme tak HW monitoring, kde ale nejsou zobrazovna napt vech vtv ATX zdroje. Nevm, jesi to neumouje samotn obvod nebo to jen do BIOSu nedali. ikovn je funkce Q-Fan, kter automaticky d otky vtrku na CPU podle zaten. Za zmnku stoj taky USB legacy mode, co zapne rozen sluby BIOSu INT13h pro USB Mass-Storage zazen, kter se pak i v DOSu chovaj jako standardn IDE disky/diskety a lze z nich i bootovat.
Po rozbhnut eleza jsem se mohl smle pustit do reinstalanho maratonu, nebo Windows takovou velkou zmnu HW neustly. Win98SE mli njak problm s ACPI, ale aspo beli v nouzovm reimu. XPka se preventivn ihned zrestartovala. Nejlpe z toho vyly star NT4, kde stailo doinstalovat ovlada na ITE adi. V Linuxu je s tmhle o dost m prce, prost pekompiluju znova jdro, ale veker nastaven mi zstanou...
K provozu Windows 98SE (9x) bych zmnil nkolik poznmek. Pedn, e zastaral jdro tohoto systmu nepodporuje SMP a tud pob jen na jednom jdru a ostatn se budou flkat. V praxi to zas a takov jma nen, nebo spousta souasnch aplikac a zejmna her vce procesor stejn vyut neum, viz porovnn ne. Dle Win9x nepodporuj novou verzi APIC, kter dovoluje zazenm piadit vce ne 16 peruen a tak se pouv bn sdlen peruen - s tmto sem neml dn problm. Tm, e Micro$oft oficiln ukonil podporu Win9x, pestala drtiv vtina vrobc HW ovladae pro tyto systmy poskytovat. Dokonce ada firem, i kdy tyto ovladae u mla, je ze svch oficilnch web sthla. Proto jsme se spolu s podobn postienmi uivateli rozhodli zaloit tuto strnku, kde jsme shromdili adu ovlada, kter by mohli zmizet (nebo u zmizely) v propadliti djin. Najdete tam i neoficiln servispak a dal doplky. Intel bohuel v tomto kroku Micro$oft rychle nsledoval, take chyb esenciln ovladae novch chipset (Intel chipset installation utility). Petrovi se ale podailo pravou .INF soubor je pimt pracovat i ve Win9x, ke staen zde. Podpora ale nen dokonal, nap. USB porty funguj jen v reimu 1.1, tedy max 12 Mb/s. Se sovou kartou naopak nebyl dn problm, vrobce Marvell nabz ovladae pro vechny dostupn OS vetn DOSu. O grafick kart jsem se u zmioval ve a onboard zvukovku jsem hned vypnul. Pokud mte v systmu vce jak 512 MB RAM, je poteba omezit run velikost VCACHE (na nejve 512 MB), kter by jinak zpsobovala problmy se stabilitou. Do souboru SYSTEM.INI sta do sekce [vcache] pidat dek MaxFileCache=xxx, kde xxx je velikost v kB. Pak se mi tak vyskytl obasn problm s vypnnm systmu, kdy sice zane ukonovn, ale zatuhne to v textovm mdu s blikajcm kurzorem. Hledal jsem a peetl toho o problmech s vypnnm spousty, vyzkouel adu patch a zaruench program na vypnn ale nic nezabralo. Nejvc m irituje, e se chyba objevuje nhodn a nepodailo se mi najt dnou souvislost s njakou innost (nkdy se to pihod i kdy po nastartovn systmu dm hned vypnout, ani bych spoutl njak program). Take rai msto vypnut vyberu restart a pak vypnu run tlatkem na bedn. Pozdji jsem zjistil souvislost s ovladai grafick karty, pokud toti pepnu na standardn VGA PCI, tak se systm vypn korektn.
S instalac Windows XP nebyl dn problm. Jedin nerozpoznan zazen sta nainstalovat z CD dodvanho k desce: AIBooster\ACPI\WIN2000. Novinkou pro uivatele jednoprocesorovch systm jsou ve sprvci loh/vkon 2 grafy zobrazujc vyten kadho logickho CPU zvl. Operan systm sm uruje, kter proces pob na kterm jdru a za bhu je automaticky pepn, aby bylo vyten rovnomrn. U nkterch program (byly zmiovny nkter hry) me dojt vlivem pepnn k vraznmu poklesu vkonu (cukn). eenm je nastavit zvolenmu procesu tzv. afinitu (CPU affinity mask), kter mu explicitn ur, na jakm jdru pob. Kdybyste toto nastaven ve Windows marn hledali, tak vzte, e se skrv pod pojmem "spaen" ve sprvci loh/procesy - kontextov nabdka po kliku pravm tlatkem na zvolen proces. Toto nastaven ale vydr jen do ukonen procesu. Pokud to potebujete nastavit pro njak program natrvalo, zkuste nkter z tchto program. Jeden funguje jako launcher, druh mn nastaven v hlavice PE spustitelnho .EXE souboru. Pokud jste byli zvykl pouvat k monitorovn teploty program SpeedFan a pod., kter m teplotu CPU pomoc SMBus senzoru napojenho na snmac teplotn diodu, tak doporuuji pouvat program Core Temp, jen te teplotu z digitlnch senzor DTS umstnch v kadm jdru pobl nejvce namhanch obvod. Budete mon pekvapeni, e daj z DTS senzoru je klidn i o 10°C vy ne hodnota z mic diody. S programem CPUBurn jsem doshl teplot 72/71°C, pi kdovn videa v DivX 6.2.0 jen asi 64°C.
V DOSu jsem narazil na jedin, pro m docela zvan problm, i kdy je to problm spe obecn hardwarov. Kdy u deska nem ISA slot, kam bych nacpal SB kompatabiln zvukovku, doufal jsem, e budu moci pouvat alespo SB emulaci ovladae SB Live. Pestoe tato emulace nen dn zzrak a rozhodn ISA zvukovku nenahrad, jde s n hrt spousta novjch DOSovch her, jako teba Doom, Duke 3D, Blood a dal. Jene na tto zkladn desce mi funguje pouze emulace General MIDI, SFX onml. Po hodinch hledn na netu jsem se doetl, e problm bude nejspe ve zjeban implementaci PCI (co je pr skoro na vech novch deskch), kde chyb propojen PCI signlu SERR# a NMI. Tuto cestu vyuval SB emultor k zachycen pstup na I/O porty SB z uivatelskho programu a pekldal do formtu/adres srozumitelnho pro SB Live. Mon skuten toto propojen hardwarov chyb, mon je jen patn nakonfigurovan chipset - to jsem zatm nezjistil. Jedin program, kter v DOSu hraje, je pehrva MPXPlay, kter m v sob zakompilovan nativn SB Live/Audigy driver (pvodem z Linuxu - ALSA). UPDATE: s routovnm SERR# na NMI zde nen problm, jinak by nehrla ani FM syntza, ale jet je rozbit emulace DMA. Pozdji jsem napsal utilitu SERREN pro svou novj desku Gigabyte GA-P31-DS3L, kter zapne routovn SERR# na NMI v chipsetu a pokud fyzicky nechyb drt, pak zane hrt aspo ta FM syntza, ale samplovan zvuk to nee.
dajn by mly v DOSu fungovat PCI zvukovky s ipem ForteMedia FM801. Zatm jsem dnou takovou nesehnal, take nemu ovit. Pokud to nkomu funguje v podobn zkladn desce, nech mi d laskav vdt. UPDATE: Jednu PCI kartu s ipem FM801 jsem sehnal a takt v DOSu nefunguje. Jedinou cestou, jak loudit zvuky, pro m zbyla emulace (nebo vythnout druh PC). DOSBox je na novj hry i na tto main moc pomal, ve VMWare je emulace zvuku tragick, zato se mi docela osvdilo linuxov DOSEMU, kde to b celkem svin. Krtk popis konfigurace DOSEMU na SB Live zde. UPDATE: konen jsem po mnoha letech nael funkn emulaci Sound Blasteru v DOSu, vce zde.
S Linuxem, jak u jsem zmnil ve, vcelku problmy nebyly. Akort jsem si peloil nov jdro pro SMP a s ovladai pro nov periferie. Jedinou vadou na krse je, e Linux zejm uvede adi ITE8211F do jakhosi zhadnho stavu, kdy po restartu nelze nabootovat dn systm z HDD. Teprve po vypnut a zapnut PC zas ve funguje normln, no poprv sem se ale docela vydsil :o. To sp dal na vrub chyb HW nebo BIOSu, e neum po resetu provst korektn inicializaci periferi.
Na netu se vede spousta diskus a flamewar o tom, zda-li m vbec dualcore (i vce jader) smysl. Podle reklamn kampan intelu bychom mohli podlehnout falen pedstav, e nm to na tom novm dvoujdru vechno pob 2x rychleji. Pravda je ale takov, e za souasnho stavu aplikac, to pro bnho BFU, kter to m doma na ten interfernet, Mord a Excel a hry je celkem k niemu. Nicmn myslm, e v multiprocesorovch systmech je budoucnost. Z dvodu fyziklnch limit nelze jen neustle zvyovat frekvenci. Multiprocesorov potae nejsou dnou novinkou, pouvaj se destky let, ale te se teprve masov dostvaj do uvn irok veejnosti. To snad konen donut tvrce program pst tak, aby se algoritmus dal provdt paraleln na vce jdrech. Samozejm, e ne vdy je to mon. m dve se s tm zane, tm lpe. Na vsledek toho snaen si asi jet njakou chvli pokme. Avak vcejdro m jednu vhodu i pro bh stvajcch program. Pokud mme sputn njak vpoetn nron program, kter se nesna zrovna schroustat cel pevn disk a volnou RAM, tak mu lze vyhradit jedno jdro a pitom na zbylch jdrech bez zsadnho omezen dle pracovat. Ppadn pokud to loha dovol, meme spustit na kadm jdru jednu instanci tho programu, kter bude zpracovvat jin blok dat. Nap. pi renderingu animace, si dovedu pedstavit, e render na jednom jdru bude potat lich snmky a na druhm sud snmky.
V nsledujcm testu jsem vybral nkolik program, kter jsem poutl na 2 jdrech pod Windows XP a na jednom jdru pod Windows 98 (to jen tak pro jistotu :). Je celkem jasn vidt, kter programy to um vyut a kter ne. Pro srovnn je zde v levm sloupci i vsledek z pedchozho stroje Celeron Tualatin 1100@1466 MHz. A vpravo zas trochu vce nataktovan C2D, bn ale jedu na lehce taktlch 2,4 GHz. Zde bych chtl tak upozornit na neduh (pozorovan i u jinch desek Asus a Gigabyte), kdy pi vych frekvencch FSB se pota pi resetu pln vypn asi tak na 2s a pak se zas zapne msto normlnho resetu. Zatm jsem nezjistil pinu, z Asus supportu odpovdl njak trouba e o tom v, ale nejde s tm nic dlat (u nkterch desek to e BIOS update, zde zatm ne). Jinak bych ekl, e ada uivatel by uvtala spe jednojdrov Core 2 za polovin cenu, ne tyjdrov Core 2 Quad za tynsobnou cenu :). Intel to vak s prosazenm multicore mysl, zd se, vn a j mu fandm.
| OS: | WinXP | Win98 | WinXP SMP | Win98 |
|---|---|---|---|---|
| TEST: | Tualatin 1466 MHz | C2D 2133 MHz | C2D 2133 MHz | C2D 3070 MHz |
| DOS/3DStudio render [1] | 2:48 | 1:38 | 1:38 | 1:06 |
| DOS/Pi benchmark [2] | 1:17 | 0:29 | 0:29 | 0:20 |
| Paint Shop Pro [3] | 0:46 | 0:14 | 0:14 | 0:10 |
| WinRAR 3.60 komprese [4] | 9:51 | 4:09 | 2:56 (-29%) | 3:20 |
| Virtual Dub/Divx 6.2.0 [5] | 10:04 | 3:59 | 2:29 (-38%) | 2:46 |
| DOSBox-Quake1 [6] | 3,6 FPS | 10,0 FPS | 10,9 FPS (+9%) | 14,7 FPS |
| Quake II SW render [7] | 14 FPS | 50 FPS | 47 FPS (-6%) | 67 FPS |
| Unreal Tournament OGL [8] | 68 FPS | 186 FPS | 200 FPS (+7%) | 247 FPS |
|
(uveden asy jsou ve formtu minuty:sekundy) [1] - 3D Studio render R4 p_hodiny.3ds, 1280x1024. [2] - mj progrmek na vpoet P, DOS/DJGPP (optimalizace pro PIII). [3] - Paint Shop Pro 9.01, filtr edge preserve smooth 5 na bitmap 3600x3600/24. [4] - WinRAR 3.60, best compress, 404MB velk ISO image. [5] - Virtual Dub komprese 6-min. videa MPEG1 do Divx 6.2.0 800kb/s CBR + 128kb/s MP3 [6] - DOSBox 0.65 CVS 3.12.2006 - Quake1 320x200, demo1.dem [7] - Quake II software rendering 1600x1200, demo1.dm2 [8] - Unreal Tournament OpenGL rendering 1280x1024, flyby, GeForce 6600GT na default. |
24.2.2007 Ped pr dny se objevila nov esk verze balku Maximus Decim nUSB 3.0 pro podporu USB Mass Storage do Windows 98SE. Nov v sob tak zahrnuje ovladae USB 2.0 EHCI pro nejnovj chipsety (nap. intel ICH4-ICH8), m e neschopnost/neochotu vrobc dodat vlastn EHCI ovladae. nUSB k tomu elu vyuv ovladae importovan z Windows 2000 SP4 za pomoci wdmstub.sys, kter implementuje nkter funkce NT kernelu. Ped instalac je poteba odebrat pedchoz instalovan USB 2.0 ovladae (nap. OrangeWare) ze sprvce zazen a smazat jejich .INF a .SYS soubory. Po instalaci nUSB a restartu by se ml nov nadetekovat odpovdajc EHCI a objevit ve sprvci zazen spolu s koenovm hubem USB 2.0. Pak meme pipojit a otestovat libovoln USB Mass Storage zazen. J pouvm USB teku pamovch karet a PDA. Na 1GB CF kart jsem doshl rychlosti ten kolem 8 MB/s (stejn jako ve WinXP), co jasn vypovd o korektn funkci USB 2.0 v HiSpeed reimu (max. 480 Mb/s). Pi pouit USB Legacy jsem musel v BIOSu pepnout na FullSpeed (max. 12 Mb/s), jinak dochzelo k zamrznut pi startu Windows 98SE, nicmn driver se pepne na HiSpeed, take omezen rychlosti je akort v DOSu.
6.5.2007 Tak jsem si chtl zmnit logo v BIOSu, ale zjistil jsem, e Asus AMI BIOS nepouv standardn formt EPA, nbr nov intel GRFX (pozn se podle signatury "GRFX" na zatku souboru). Chvli jsem ptral po njakch konvertorech a nael jsem nap. ARB-G2, ale opt se zde projevila ist demence, nebo program odmt akceptovat obrzky s vlastn adaptivn paletou (resp. pevod probhne, ale vsledn obrzek jsou ernoi v tunelu). Veer jsem chvli bdal nad formtem GRFX a pak napsal vlastn konvertor BMP2GRFX, kter paletu nemr, pouze redukuje klu 0-255 na 0-63 pro VGA md. Vlastn logo me mt velikost a 640x98/4bit. Pokud je vt, BIOS doln stranu uzne a pekreje textovm vpisem. Pi prav palety je teba brt na vdom, e BIOS ze 16-ti monch barev pouv nkter indexy pro vlastn potebu (0 - pozad, 7 - ed text, 15 - bl text) a nebere tak ohled na jejich hodnoty v palet obrzku.
|
14.9.2007 U dve jsem si stoval na to, jak se petaktovan deska chov pi resetu, e msto normlnho resetu kompletn vypne ATX zdroj a po 2 vteinch ho zase zapne. Toto se mi stv od FSB 320 MHz ve. Jak jsem zjistil, dlaj to bn i jin desky s i945. 2x jsem se ptal na Asus supportu, ale ochota s tm nco udlat byla nulov. Napadla m tedy vcelku jednoduch mylenka - zaadit mezi zdroj a zkladn desku zpoovac lnek, kter odfiltruje 2s vpadky. Kad ATX zdroj m signl PSOn, kter je internm pull-up odporem dren na rovni H a pokud je staen k zemi, tak se zdroj zapne a je zapnut dokud trv rove L. Zkladn deska tento signl d zejm pes open-drain vstup. Sta tedy vloit signlu do cesty R-C lnek s vhodnou asovou konstantou, viz schma ne. Kondenztor se pomalu nabj pes intern pull-up zdroje a tm zpsob prodlevu pi vypnut. Pi zapnn se naopak vybj pomrn malm odporem 150 ohm, kter omezuje proud spnacm tranzistorem na desce asi na 30 mA. Prodleva zapnn je nepozorovateln. Podle hrubho odhadu mi pro prvn nstel vyla kapacita 1 mF, po pr pokusech jsem se dostal na 3,3 mF, kdy u se zdroj vypnout nestihl. Konkrtn hodnoty ale zvis na pouitm zdroji. Drobn nevhoda tohoto zapojen je, e kdy vypadne proud v sti a znovu nabhne, tak se PC nachvilku zapne, protoe se kondenztor mus znovu nabt. Toto by vyeil njak elektronick zpoova (uvauji o MCU ATTiny12L). Po tto prav jsem zatm neshledal dn problmy s funknost nebo stabilitou, tak by m zajmalo, jak dvod k tomu vypnn vrobce skuten ml.
 |
 |