30.8.2009 Když jsem se po delší době zas začal rozhlížet po vhodném kandidátovi na upgrade stávající základní desky GA-P31-DS3L, zjistil jsem, že výběr je pro mě velmi omezený. Mezi moje požadavky totiž patří alespoň 1 COM a 1 LPT port, řadič IDE a disketové jednotky a PS/2 konektory pro klávesnici a myš, avšak nové desky už mají vše na USB. Přitom většinou obsahují stále ten samý LPC SuperIO čip, který všechna tato rozhraní podporuje, akorát nejsou vyvedeny na příslušné konektory. Zejména firma Asus vyrábí některé desky s obskurní kombinací rozhraní, kde najdeme třeba COM a LPT port, ale chybí disketovka a PS/2 na myš. U jednoho modelu G31 jsem např. viděl, že na PCB revizi 1.00 byl ještě přítomen footprint pro floppy konektor pod dolním PCI slotem (klidně bych si ho sám připájel :), ale v PCB revizi 1.01 už nebyl. Definitivní konec těchto legacy rozhraní očekávám na nové platformě intel core i7 s novým soketem LGA1366.
Jedny z posledních mohykánů těchto rozhraní jsou základní desky od Gigabyte a MSI. Do oka mi padl model GA-P43-ES3G s poměrně novým chipsetem intel P43 + ICH10 a úctyhodným počtem PCI slotů. Byla to pro mě výzva zkusit tento chipset rozchodit pod starými Windows 98 SE, což asi ještě nikdo nezkusil (tedy alespoň jsem se ničeho nedogooglil).
Přehled parametrů:
Layout desky je podobný jako u mojí GA-P31-DS3L, akorát je vidět, že začali více šetřit na součástkách - heslo Ultra Durable vzalo za své s polovinou solid-state kondenzátorů nahrazených obyčejnými elyty a ty, co zbyly u VMR, se zmenšily co do kapacity i fyzických rozměrů (pravděpodobně vyšší ESR). Navíc VRM byl odrbán z 4-fázového měniče na 3-fázový. Holt to je ten technický vývoj, kolik manažerů si teď asi za ušetřené náklady vozí prdele v nových autech? Na druhou stranu se nemají za co stydět, design levných Asusek je velice podobný.
CPU: LGA775 - Pentium 4, Pentium D, Core 2 Duo/Quad CPU regulátor: VRM 11.1 (0,5 - 2,0 V; 3-fázový) Chipset: intel P43, 82801JI (ICH10), JMB368, ITE IT8718F PLL: Realtek RTM875T-587 HW monitor: součást ITE IT8718F na LPC (napětí, PWM/otáčky, teploty) FSB: 100-1200 MHz, strap 200, 266, 333, 400 MHz PCI Express 2.0: 90-150 MHz, divider: FSB/2,0 - FSB/4,0 Paměť: 4x DIMM 256-4096 MB DDR/DDR2 1200/1066/800/667
unbuffered, bez ECC (celkem max. 16 GB), 1,8 - 2,5 VSběrnice: 1 x PCI Express x16 2.0
1 x PCI Express x1 1.1
5 x PCI 2.3
Síťovka: Realtek RTL8111C 10/100/1000 Mbit Ethernet,
RJ45, network BootROMAudio: Realtek ALC888 7.1-kanálové High-Definition Audio Konektory: 1 x IDE/ATAPI Ultra DMA 133 (JMB368)
6 x SATA 2.0 (ICH10)
1 x 1,44/2,88MB disketová jednotka
1 x SPP/ECP/EPP paralelní port
1 x sériový port RS232
1 x PS/2 myší port
1 x PS/2 klávesnicový port
12 x USB 2.0 port (6 na panelu, 6 na desce)
1 x koaxiální S/PDIF + 3 x audio jack
3 x ventilátor (2 s PWM regulací) s měřením otáček
1 x ATX 24-pin (zdroj stačí 20-pin) + ATX 12 V aux 4-pin (nutný)
BIOS: Phoenix/Award PnP Dual BIOS 6.00PG
ACPI 1.0b, SMBIOS 2.4, DMI 2.0, PnP BIOS 1.0a
podpora USB legacy pro Mass Storage zařízení
2x 8 Mbit sériová SPI FlashROM Winbond 25X80VSIG 3,3 V
plynulé nastavení FSB a PCI-E po 1 MHz, overvoltage, časování DRAM
Formát: plný ATX 305 x 210 mm
Do desky jsem osadil procesor intel Core 2 Duo E8400, 2x 1 GB RAM DDR2-800, VGA GeForce 7900GT PCI-E, na SATA řadič jsem připojil 2 HDD a na PATA řadič 2 optické mechaniky a pustil se do testování pod MS-DOS 6.22. V BIOSu v menu Integrated Peripherals se nachází dvě důležité nastavení - jedno zapíná AHCI a druhé zapíná nativní SATA režim pro porty 0 - 4. DOS je schopen pracovat i v nativním SATA režimu díky podpoře BIOSu, avšak low-level diskové utility, které hledají disky na obvyklých portech IDE řadiče 1F0h, 170h mají smůlu. Pokud nativní SATA režim vypneme, budou se SATA porty 0 -3 chovat jako standardní kanály primárního a sekundárního řadiče (SATA0 = primary master, SATA1 = primary slave, SATA2 = secondary master, SATA3 = secondary slave) k nerozeznání od klasického PATA. Standardně se budou chovat i připojené SATA optické mechaniky (vyzkoušel jsem s jednou SATA DVDW). CD/DVD mechaniky připojené na PATA řadič JMicron lze zprovoznit jedině pomocí speciálního OpenSource ovladače GCDROM.SYS se správným nastavením čísla kanálu n parametrem /Cn. Zajímavé je, že BIOS umí z takto připojených PATA mechanik normálně bootovat, ale bez tohoto ovladače je dál DOS neuvidí. Zkoušel jsem také změřit přenosovou rychlost SATA disku pomocí prográmku RAWSPEED, pochopitelně se zapnutým DMA pomocí driveru UIDE.SYS a došel ke čtecí rychlosti asi 15 MB/s. Na ICH7 jsem přitom dosáhl 35 MB/s. Takže kvalita emulace IDE v ICH10 asi trochu polevila. Jinak vše ostatní fungovalo v DOSu jako dřív.
Windows NT 4.0 SP6CZ jsem díky právě vyšlé aktualizaci ovladače UniATA 0.39j2, která přidává podporu ICH8 - ICH10 rozběhl bez problémů. Rychlost disků je stejná jako ve Windows XP.
Pro Windows 98 SE jsem se nejprve pokusil upravit instalační INF soubory podle novější verze pro Windows 2k/XP/Vista a doplnil příslušné PCI device ID jižního a severního můstku, které si můžete stáhnout z windows98.xf.cz. Pokus jsem prováděl na stávající instalaci systému, nikoliv novou instalaci. Při startu si Windows znovu nadetekovaly všechen systémový hardware a při dotazu na ovladače jsem je nasměroval na upravené INF soubory. Vše, až na JMicron řadič, se sice v pořádku rozpoznalo, ale ve správci zařízení jsem našel 2 problémy. Jednak vznikl chaos v řadičích disků, kde se zobrazovaly 2 SATA řadiče, standardní dualport PCI řadič s vykřičníkem a několik dual FIFO a single FIFO kanálů (bohužel jsem nestihl udělat screenshot). Správně by to mělo vypadat jako na ICH7:
kde v podrobnostech o souborech ovladače se lze dočíst, že položku Intel(R) 82801GB/GR/GH (ICH7 Family) Serial ATA Storage Controller - 27C0 obsluhuje C:\WINDOWS\SYSTEM\VMM32.VXD (CONFIGMG.vxd) a položky Primary/Secondary IDE controller (dual fifo) obsluhují C:\WINDOWS\SYSTEM\IOSUBSYS\ESDI_506.pdr a C:\WINDOWS\SYSTEM\VMM32\IOS.vxd. Disky nebyly ve správci zařízení vidět vůbec a fungovaly v nějakém hodně pomalém režimu kompatability BIOSu (1 - 2 MB/s). Na CD/DVD PATA mechaniky jsem se nedostal vůbec. Zkoušel jsem řadiče různě zakazovat a odebírat, ale funkčního stavu jsem nedosáhl. Další problém byl ve správci zařízení u USB 2.0 root hubů (přestože tam byly 2 položky EHCI řadiče, které se tvářily normálně), následkem čehož fungovaly všechna USB zařízení jen v pomalém režimu USB 1.1 (okolo 1 MB/s). Správně by to mělo vypadat podobně jako na ICH7:
kde v podrobnostech o souborech ovladače se lze dočíst, že položku Kořenový USB 2.0 Hub obsluhuje C:\WINDOWS\SYSTEM32\DRIVERS\usbhub20.sys a C:\WINDOWS\SYSTEM\VMM32\NTKERN.vxd. Zkoušel jsem přeinstalovat ovladače nUSB 3.3, ale bez úspěchu. Zjistil jsem, že nUSB používají vlastní soubor usb2.inf, který jsem též upravil a znovu přeinstaloval, ale pořád nic. Síťovku Realtek 8111C jsem rozběhnul bez problémů, funkční ovladač je na windows98.xf.cz. Bohužel jsem na testování měl jen jeden den, viz níže, takže jsem nevyzkoušel všechny možnosti.
Také jsem samozřejmě nemohl nevyzkoušet přetaktování. Možnosti nastavení v SETUPu jsou celkem bohaté. Bez problémů jsem se dostal s FSB na 400 MHz (3,6 GHz jádro). Při dalším zvyšování FSB jsem musel také zvyšovat frekvenci PCI-E, jinak se systém vůbec nerozjel. Takto jsem se dostal s FSB až na 432 MHz (3,89 GHz jádro) a víc ani ťuk. Přidávání napětí Vcore, MCH, pamětí, atd... nemělo žádný efekt. Hrál jsem si ještě s frekvencí PCI-E, když tu náhle se deska dostala do jakéhosi nekonečného cyklu restartů z kterého se už neprobudila. Prostě PC se na chvilku vyplo, znovu zaplo a místo aby naskočila defaultní konfigurace hodin, tak se jen několikrát pokoušelo o reset a zase se vypnulo a tak pořád dokola. Vymazání CMOS nepomohlo. Výměna procesoru, pamětí a VGA taky ne. Takže jsem desku zabalil a v pondělí s ní šel do Alzáče na reklamaci...
Gigabyte GA-EP41-UD3L test
31.8.2009 Při reklamaci jsem si nechal desku vyměnit za jiný model s chipsetem intel G41 + ICH7, kde se dalo předpokládat, že nebudou žádné problémy s kompatabilitou. Layout a výbava je téměř identická s GA-P31-DS3L.
Přehled parametrů:
DOS a Windows NT 4.0 SP6CZ si výměny desky vůbec nevšimly. Windows 98 SE provedly detekci nového hardware, kde jsem je nasměroval na upravené INF soubory a korektně si nainstalovaly nový severní můstek G41. Rozdíly P/G31 a G41 jsou minimální. Vše ostatní díky zvládnuté podpoře ICH7 fungovalo jako dříve.
CPU: LGA775 - Pentium 4, Pentium D, Core 2 Duo/Quad CPU regulátor: VRM 11.1 (0,5 - 2,0 V; 4-fázový) Chipset: intel G41, 82801GB (ICH7), ITE IT8718F PLL: Realtek RTM875T-587 HW monitor: součást ITE IT8718F na LPC (napětí, PWM/otáčky, teploty) FSB: 100-1200 MHz, strap 200, 266, 333 MHz PCI Express 1.1: 90-150 MHz, divider: FSB/2,00 - FSB/3,33 Paměť: 4x DIMM 256-4096 MB DDR/DDR2 1066/800/667
unbuffered, bez ECC (celkem max. 8 GB), 1,8 - 2,5 VSběrnice: 1 x PCI Express x16 1.1
3 x PCI Express x1 1.1
3 x PCI 2.3
Síťovka: Realtek RTL8111C 10/100/1000 Mbit Ethernet,
RJ45, network BootROMAudio: Realtek ALC888 7.1-kanálové High-Definition Audio Konektory: 1 x IDE/ATAPI Ultra DMA 100 (ICH7)
4 x SATA 2.0 (ICH7)
1 x 1,44/2,88MB disketová jednotka
1 x SPP/ECP/EPP paralelní port
1 x sériový port RS232
1 x PS/2 myší port
1 x PS/2 klávesnicový port
8 x USB 2.0 port (4 na panelu, 4 na desce)
1 x koaxiální a 1 x optický S/PDIF + 6 x audio jack
4 x ventilátor (2 s PWM regulací) s měřením otáček
1 x ATX 24-pin (zdroj stačí 20-pin) + ATX 12 V aux 4-pin (nutný)
BIOS: Phoenix/Award PnP Dual BIOS 6.00PG
ACPI 1.0b, SMBIOS 2.4, DMI 2.0, PnP BIOS 1.0a
podpora USB legacy pro Mass Storage zařízení
2x 8 Mbit sériová SPI FlashROM Winbond 25X80VSIG 3,3 V
plynulé nastavení FSB a PCI-E po 1 MHz, overvoltage, časování DRAM
Formát: plný ATX 305 x 210 mm
Dále jsem si zkusil upravit BIOS poslední verzí CBROM32 1.95 k obrazu svému (změna loga a vložení modulu ROMOS), o kterém jsem předpokládal, že se už umí vypořádat s problémovými nekomprimovanými moduly MINIT a GV3, ale po flashnutí mě čekala jen černá obrazovka a 9 pípnutí opakujících se pořád dokola. Přestože se Gigabyte chlubí funkcí DualBIOS, která by měla automaticky v případě problému aktivovat záložní BIOS, tak v praxi se ukázala tato fíčura dost na hovno. Kdyby soudruzi návrháři nespoléhali a jakousi umělou inteligenci BIOSu, ale dali na desku jumper pro aktivaci jedné nebo druhé SPI FlashROM, tak by to mohlo fungovat v pohodě. Zkusil jsem tedy proměřit, jak jsou vlastně obě SPI flash zapojeny:
Datové a hodinové signály jsou spojeny, zatímco řídicí jsou pro každou paměť zvlášť. Napadlo mě tedy deaktivovat chip select CS1# paměti hlavního BIOSu (M_BIOS), aby se mohl aktivovat záložní BIOS (B_BIOS). Vypnul jsem PC a mikropájkou opatrně nadzvednul pin 1 paměti M_BIOS. Po zapnutí skutečně systém naběhnul ze záložního BIOSu. Jakmile se objeví POST obrazovka, je potřeba pin 1 opatrně přimáčknout k pájecí plošce na PCB a počkat až se automaticky aktivuje BIOS recovery. Během pár desítek sekund se záložní BIOS přehraje do paměti hlavního BIOSu. Pak můžeme PC vypnout a pin zpátky připájet. Nebo na něj přibastlit jumper. Zde je pro zajímavost výpis modulů BIOSu:
AWARD BIOS content listing 1.5 (C) 2004-2009 by Martin Rehak; rayer^seznam*cz Compiled by GCC 4.3.2 at 16:37:30, Sep 5 2009 1048576 BIOS image loaded. Filename Offset cSize uSize Dec.Addr. Description -------------+--------+------+------+-----------+------------ EP41UD3L.BIN 0h 79109 131072 5000:0000h - System BIOS awardext.rom 1352Eh 37871 55200 407F:0000h - XGroup code ACPITBL.BIN 1C945h 5675 15429 4003:0000h - ACPI table AwardBmp.bmp 1DF97h 741 5772 4002:0000h - EPA logo ggroup.bin 1E2A4h 11045 16704 403B:0000h - GROUP ROM [18] ffgroup.bin 20DEFh 9098 12576 403D:0000h - GROUP ROM [20] awardeyt.rom 231A0h 33987 57264 400E:0000h - YGroup code tgroup.bin 2B68Bh 5134 63024 403F:0000h - GROUP ROM [22] t1group.bin 2CABFh 8690 63024 4040:0000h - GROUP ROM [23] t2group.bin 2ECD8h 2586 63024 4041:0000h - GROUP ROM [24] _EN_CODE.BIN 2F719h 11062 31232 4029:0000h - GROUP ROM [0] DS3_DDR2.BIN 32277h 80802 80800 4069:0000h - MINIT rtegrom.lom 45E41h 34603 59392 4086:0000h - PCI ROM[A] dbios.bmp 4E593h 1275 2916 4011:0000h - LOGO ROM[1] ep43ud3l.bmp 4EAB3h 57993 307980 4000:0000h - VGA logo PPMINIT.ROM 5CD64h 3072 9005 4067:0000h - GV3 SBF.BIN 5D98Bh 8154 11071 4012:0000h - OEM ROM[0] NCPUCODE.BIN E5FE0h 2048 2048 - Not compress. CPU microcode DDR2_bb.BIN F4240h 31082 31072 3010:0000h - MEM INIT in BB Note: Decompression address shown above is not real adress where module is stored. All modules are usually extracted at 4000:0000 and then relocated. Low byte of the segment is further processed by original.tmp and used to calculate true address for relocation.
Test přetaktování skončil poměrně brzo na frekvenci FSB 357 MHz a PCI-E 104 MHz, přes kterou jsem se nemohl dostat dál. Jen připomínám, že se sníženým CPU násobičem jsem se na desce GA-P31-DS3L dostal s FSB přes 500 MHz, tak se mi nechce věřit, že by to novější chipset nezvládnul. Spíš mi to připadá na nějakou chybu v BIOSu, že neumí správně nastavit PLLko. Další den jsem to ještě zkusil znovu s tím, že jsem odpojil všechny mechaniky, povypínal všechny řadiče a periferie a nechal jen jednu DIMM paměť. Násobič CPU jsem snížil na 6x, nastavil pomalé časování paměti a zvýšil trochu všechna napětí. Pak jsem si hrál s děličkou pamětí a frekvencí PCI-E, ale prostě se mi nepovedlo zvýšit FSB ani o 1 MHz. Když se deska při restartu vypínala, tak se pak náhle stalo, že už se nezapla. Ve zdroji jen cvaklo a hned se vypnul. Zkoušel jsem opět úplné odpojení od sítě, clear CMOS a výměnu CPU, ale nic. Teprve když jsem z desky odpojil ten 4-pinový konektor na napájení VRM, tak se zdroj zapnul, ale deska pochopitelně neběžela. Když jsem ji vymontoval, oměřil jsem výkonové tranzistory MOSFET ve VRM a zjistil, že v jedné fázi jsou proražené. Takže jsem desku se zlostným pohledem hodil do krabice a zase na reklamaci. Jelikož jsem žádnou další vhodnou desku v nabídce nenašel, nechal jsem si vrátit peníze a nazdar. Zanechalo to na mě dojem, že Gigabyte teď vyrábí totální sračky, přestože týpek na reklamaci tvrdil, že se víc reklamují Asusy a nejhorší katastrofou jsou MSI. Začínám si tak své stávající desky více vážit :)