Teď mi zrovna na Aukru padl do oka jeden Chorál (klasická AC síťová verze), který se zdál býti v původním stavu, prý ležel dlouho někde na půdě. Aukci se mi kupodivu podařilo vyhrát v neděli večer (moc zájemců ani nebylo) a v úterý jsem rádio odtáhnul domů. Stav odpovídal popisu, elektronky byly na šasi všechny: AH1 - hexoda (směšovač), AC2 - trioda (oscilátor), AF3 - pentoda (MF zesilovač), AB2 - dvojitá dioda (detektor + AVC) AL4 - nepřímo žhavená koncová pentoda, AZ1 - dvojitá dioda (usměrňovač) a jako bonus jsem dostal ještě jednu náhradní lampu Telefunken AH1. Rád bych zprovoznil alespoň tento Chorál s pomocí dílů z mého starého Chorálu U.
 |
 |
 |
 |
Výše je vidět nálezový stav. Bedna celkem ujde, lak je už popraskaný a místy oloupaný s několika hlubšími rýhami a nějakými fleky, které nejdou umýt, ale dýha je OK. Jediná vada na kráse bedny je hluboká prasklina v přední desce pod reproduktorem. Zřejmě rychlým seschnutím dřeva došlo k jeho deformaci (prohnutí ven) a prasknutí. Prasklinu jsem zalepil epoxidem a zepředu vlepil proužek dýhy. Dále chybí prostřední knoflík, odznáček Telefunken a chromovaný rámeček kolem stupnice je zrezlý. Tyto díly můžu použít ze svého Chorálu U. Šasi je hodně zašpiněné, ale zdá se, že bez viditelných zásahů kutilů či opravářů i elyt je původní. Všiml jsem si prasklé lamelové patice u koncové lampy AL4.
Odpájel jsem reproduktor a vyjmul ho s šasi z bedny, kterou jsem pak zbavil nánosů prachu a uschlých pavouků. Při mytí vnitřku bedny začala z vnitřních stěn pouštět nějaká černá barva a to velmi intenzivně, několik kyblíků černé vody. Po umytí bedny jsem zvažoval, jestli nechat původní lak a nakonec jsem se rozhodl ho sejmout a udělat znova. Na některých místech stačilo jen lehce škrábnout špachtlí a už ochotně odprýskával pryč, ale na jiných místech držel ještě dobře. Vzhledem k členitosti bedny a obav o tenkou dýhu, jsem nemohl použít vrtačku s brusným kotoučem. Zkusil jsem místo toho lak nahřívat horkovzdušnou pistolí, ten následně změkl a šel špachtlí seškrabávat v takových roličkách, které však velmi čmoudily a smrděly. Také jsem musel často přebrušovat špachtli, aby měla ostrou hranu a stejně to šlo blbě a bylo s tím sraní na celé odpoledne až do tmy. Když byl konečně všechen lak pryč, provedl jsem drobné vysprávky dýhy vyříznutím poškozených/rozdrbaných částí a nalepením záplat z jiné dýhy, kterou jsem před časem dýhoval Telefunken Trio Koncert.
 |
 |
 |
 |
| prasklá patice | nová patice | prasklina bedny | starý lak pryč |
18.7.2020 Dnes jsem se pustil do přebroušení bedny. Začal jsem brusným papírem se zrnitostí 150 a pokračoval 240, 400 až na 600. Vzhledem k členitosti bedny to zabralo pár hodin. Mořidlo jsem tentokrát vynechal, protože chci zachovat světlejší odstín. Pro lakování jsem se rozhodl využít lesklý lak ve spreji Powerfix 2 v 1 z akce v Lidlu. Podle uvedeného výrobce jsem dopátral, že se jedná patrně o přeznačený lak BAUFIX Klarlack Spray 2 in 1 na bázi alkydové pryskyřice a rozpouštědel aceton + n-butylacetát. Předpokládal jsem, že mi asi 1 sprej na celou bednu s lakovanou plochou 0,56 m2 nevystačí. Na obalu je sice uvedeno teoretické krytí 2 m2 / 400 ml, ale budu potřebovat nastříkat silnější výslednou vrstvu (více tenkých vrstev přes sebe). Myslím, že je dobré navázat lakem na stejné bázi, jinak může dojít k nežádoucí reakci a jeho zničení (na obalu je uvedeno, že se nemá přestříkávat akrylovým ani nitrocelulózovým lakem). Hledal jsem tedy nějaký podobný lak a našel jsem MoTip ColorWorks, který lze koupit třeba U Noháčů v Braníku nebo za 149 Kč nebo na Nejlevnejsi-Barvy-Laky.cz v Nuslích za 165 Kč, ale neměli ho zrovna skladem. Nakonec jsem objevil graffiti shop Molotow v Holešovicích, kde jsem sehnal lak Belton clear coat gloss na nitroalkydové bázi se stejnými rozpouštědly (aceton + n-butylacetát) za 115 Kč a ještě k tomu přikoupil trysku na sprej s eliptickou stopou za 10 Kč.
Nejprve jsem papírovou lepicí páskou a krycími papíry vymaskoval spodní soklík a nastříkal ho černým alkydovým lakem. Nechal jsem ho asi půl hodiny zaschnout a pak provedl 1. nástřik čirým Beltonem (spotřeboval jsem celou plechovku). Tento lak schne velice rychle a neměl jsem tak problémy se stékáním. Už po první vrstvě se dýha krásně prokreslila a světlejší odstín mi vyhovuje. Po vyschnutí lak přebrousím a dám 2. nástřik. Také jsem očistil šasi. Bohužel horní strana je dost orezlá a ani odrezovačem jsem s tím moc nesvedl. Zadní strana i spodek jsou bez rzi.
 |
 |
 |
| 1. nástřik | 2. nástřik | 2. nástřik |
19.7.2020 Zaschlý lak jsem přebrousil brusným papírem se zrnitostí 240 a provedl druhý nástřik lakem Powerfix. Ten schne o poznání pomaleji a budu muset počkat alespoň týden na úplné vytvrzení 2. silnější vrstvy. Asi už to tak nechám. Dále jsem odšrouboval reproduktor a vypral zašlý brokát. Ten byl k dřevěné desce přilepen klihem, který se mi ve vodě rychle rozpustil, tak jsem ho zpět přilepil disperzním lepidlem Herkules. Po úplném vyschnutí se zase napnul.
28.7.2020 Bednu jsem vystrojil chromovaným plechovým rámečkem stupnice a kovovým odznáčkem Telefunken ze svého Chorálu U. Na spodek bedny jsem přidělal nové nožičky z korkového špuntu, původní filcové už byly pryč. Dále jsem demontoval a opatrně umyl skleněnou stupnici. Potisk na ní drží velmi dobře. Jak jsem si všiml, tak Choral U má stupnici jinou - ve 3 barvách pro odlišení vlnových rozsahů a římské číslice rozsahů jsou vlevo, zatím co zde vpravo. Vyměnil jsem plechový držák stupnice, protože skrz barvu už prorůstala rez. To lze celkem snadno bez nutnosti sundávat ukazatel či lanka. Pak jsem si všiml, že lanko převodu mezi hřídelkou pravého knoflíku a ladicím kondenzátorem je nějaké vytahané a nepřenáší pohyb. Také už bylo místy roztřepené a když jsem se ho pokusil trochu napnout šroubkem na disku ladicího kondu, tak mi prasklo. Naštěstí jich mám dost v zásobě z různých jiných rádií. Když jsem navíjel nové lanko (postupoval jsem podle fotky šasi, kterou jsem si pořídil dříve), zjistil jsem, že tam něco nesedí, že napínací pérko nemá ten správný napínací efekt. Na Radiohistorii jsem našel servisní návod, kde je na poslední straně nákres a fotka správného vinutí lanek. Najednou to začalo dávat smysl, lanko jsem podle toho navinul, koncový uzlík zajistil kapkou vteřiňáku a napnul šroubem. Nyní ukazatel jezdí spolehlivě v celém rozsahu stupnice.
 |
 |
| umytá stupnice | lankostroj |
4.8.2020 O víkendu jsem se pustil do opravy šasi. Při bližším pohledu na jeho spodní stranu jsem si všiml, že se na něm nějaký opravář či bastlíř vyřádil, zřejmě už před mnoha lety. To také vysvětluje to špatně navinuté lanko na ladičáku. Evidentně byl vyměněn potenciometr hlasitosti za typ s integrovaným vypínačem a bylo na něj přepojeno zapínání rádia, které bylo původně řešeno otočným přepínačem vlnových rozsahů, takže uživatel si musel pamatovat, na kterém rozsahu měl naladěnou svou oblíbenou stanici a vykonat příslušný počet čtvrt-otáček, avšak vypínač v poťáku byl již nefunkční (trvale sepnutý byť s větším přechodovým odporem). Také některé odpory byly viditelně nahrazeny sériovou kombinací více odporů (např. R7, R8, R14) a některé svitkové kondenzátory (např. C20) již nebyly původní. S pomocí servisního návodu jsem začal postupně dávat šasi do pořádku:
- Zapínání rádia jsem přepojil zpět na přepínač rozsahů.
- Očistil jsem kontakty tepelné pojistky a voliče napětí na síťovém trafu a vyměnil kablík voliče napětí s rozpadlou izolací.
- Očistil jsem kontakty voliče vlnových rozsahů a lamelových patic elektronek.
- Vyměnil jsem prasklou patici koncové elektronky AL4. To mi zabralo několik hodin, protože k patici je
poměrně blbý přístup omezený širokým pásem plechu na kraji na spodku šasi. Zejména matičky se na šroubky
zespoda šasi dost obtížně navlékaly. UPDATE: šroubky jsem nakonec nahradil dutými nýtky 3 x 8 mm,
ale nebylo vůbec jednoduché je sehnat (v kusovém množství). Lítal jsem po Praze jak čurák, zkusil Kutila
na Florenci, Hutníka na Petrsáku (tam měli jen větší rozměry), Pecku Modeláře, železářství M.A.T. na Smíchově
a u Rouska na Synkáči mi akorát zavřeli před nosem. Nakonec mi nýtky vyštrachal na dílně jeden kamarád,
tak jsem se s ním podělil o flašku Medvěda ALE. Měl jsem obavy, abych patici při nýtování neprasknul, ale
naši předkové byli chytří a dali mezi patici a šasi plstěné podložky. K nýtům byl zespod nesnadný přístup,
musel jsem odpájet několik drátů a povytáhnout potenciometr, pak jsem se tam už s důlčíkem dostal, malým
kladívkem opatrně poťukal a podařilo se, viz 2. foto výše.
- Hřídelka poťáku hlasitosti byla o 5 mm kratší než hřídelka ladění. Část hřídelky poťáku jsem
uříznul a nastavil nástavcem vyrobeným z hřídelky z tiskárny.
- Z nepochopitelného důvodu byl katodový odpor koncové elektronky AL4 zvětšen na 320 Ω
kombinací 3 odporů v sérii. Možná se tak někdo snažil vykompenzovat začínající svod mřížkového vazebního
kondenzátoru C26. Vrátil jsem ho zpět na tovární hodnotu 120 Ω.
- Odpor R8 byl složen ze 2 odporů v sérii, kde jsem naměřil hodnotu 7,6 kΩ. Vrátil jsem ho
zpět na tovární hodnotu 6,5 kΩ.
- Zkontroloval jsem dvojitý elyt síťového zdroje (2 x 8 µF / 450 V). C30 vykazoval kapacitu
9,8 µF, ESR 10,8 Ω a svodový proud 0,48 mA @ 35 V (ustálený po 1 minutě).
Při měření mi upadl jeho ledabyle připájený přívod od patice AZ1. C31 vykazoval kapacitu
10,5 µF, ESR 17,9 Ω a svodový proud 1,89 mA @ 35 V. Zkusil jsem tedy
elyty naformovat přes odpor z 320 V a po 18 hodinách vykazoval C30 kapacitu 9,8 µF,
ESR 9,2 Ω a svodový proud 20,7 µA @ 35 V (ustálený po 1 minutě) a C31 vykazoval
kapacitu 9,5 µF, ESR 5,9 Ω a svodový proud 1,55 mA @ 35 V (svodový odpor
cca 22 kΩ). Bohužel se zdá, že svod C31 s dobou formování moc neklesá a patrně se ho nepodaří
zachránit. Nakonec jsem se rozhodl, že elyt nebudu vykuchávat. C30 jsem nechal normálně zapojený, C31 jsem
odpojil (přepájel na nevyužitý vývod patice usměrňovačky AZ1) a nahradil ho moderním malým elytem EPCOS
10 µF / 400 V, který jsem schoval do futrálu nějakého starého vadného svitku a připájel
ho mezi patici AZ1 a zem.
prodloužení hřídelky repase C29 repase C22 náhrada C31 - Repasoval jsem papírový elyt C29 8 µF / 25 V (bypass katodového odporu R14 koncové pentody
AL4) - byl vyschlý, vykazoval nepatrnou kapacitu 16 nF a ESR 38 kΩ. Elyt jsem vykuchal,
vložil dovnitř 2 moderní svitky 4,7 µF / 50 V paralelně a zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C22 1 µF / 500 V (filtrace Ug2 pentody AF3) - měl velký svod.
Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř moderní svitek 1 µF / 400 V a zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C32 5 nF / 3000 V (A1 - GND u AZ1) - vykazoval nepatrnou kapacitu
14 pF a ESR 23 kΩ. Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř moderní svitek 5 nF / 1000 V
a zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C5 100 nF / 500 V (L8 - GND na vstupu) - vykazoval dvojnásobnou
kapacitu a měl velký svod. Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř moderní svitek 100 nF / 250 V
a zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C28 2,5 nF / 1500 V (A - g2 u AL4) - vykazoval kapacitu 7 nF,
Q ~ 2 a měl velký svod. Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř moderní svitek 2,2 nF / 630 V
a zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C26 5 nF / 500 V (mezi A2 u AB2 a g1 u AL4) - vykazoval kapacitu
9,8 nF, Q ~ 2,7 a měl velký svod. Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř moderní svitek
6,8 nF / 630 V a zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C10 10 nF / 1500 V (uzel odporů R16 a R17 mezi L8 a A1 u AB2) -
vykazoval kapacitu 15,5 nF, Q ~ 4,8 a měl velký svod. Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř moderní
svitek 10 nF / 630 V a zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C21 50 nF / 500 V (bypass katodového odporu R6 pentody AF3) -
vykazoval kapacitu 72,6 nF, Q ~ 7,8 a měl velký svod. Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř moderní
svitek 68 nF / 630 V a zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C16 5 nF / 500 V (bypass katodového odporu R3 500 Ω,
kterému jsem naměřil odpor 550 Ω, triody AC2) - vykazoval kapacitu 11,5 nF, Q ~ 3 a měl
velký svod. Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř moderní svitek 4,7 nF / 400 V a
zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C9 20 nF / 500 V (bypass katodového odporu R1 hexody AH1) -
vykazoval kapacitu 31,2 nF, Q ~ 6 a měl velký svod. Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř
moderní svitek 33 nF / 160 V a zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C11 100 pF / 1500 V (mezi g3 u AH1 a g1 u AC2) - vykazoval kapacitu
135 pF, Q ~ 9 a měl svod. Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř moderní svitek
100 nF / 160 V a zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C33 250 pF / 1500 V (fází a anténním vstupem) - vykazoval kapacitu
485 pF, Q ~ 3,5 a měl svod. Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř moderní svitek
1 nF / 750 V a zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C4 75 pF / 1500 V (mezi L4 a GND na vstupu) - vykazoval kapacitu
270 pF, Q ~ 2,7 a měl svod 150 µA @ 320 V. Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř
moderní svitek 75 pF / 160 V a zalil zpět asfaltem.
- Repasoval jsem svitek C3 35 pF / 1500 V (mezi anténním vstupem a L6) - vykazoval kapacitu
100 pF, Q ~ 2,6 a měl svod 40 µA @ 320 V. Kondík jsem vykuchal, vložil dovnitř starý
papírový svitek 50 pF / 1500 V (přesnou hodnotu nemám k dispozici) a zalil zpět asfaltem.
25.4.2021 Pomocí digitálního osciloskopu jsem změřil převodní charakteristiky elektronek a zdají se být v dobré kondici. Koncovou pentodu AL4 a usměrňovačku AZ1 od Tungsramu jsem vyměnil za lampy Telefunken.
 |
AC2 Telefunken [1], Ua=190V, Smaxjm=3,5mA/V
 |
AF3 Philips [1], Ua=190V, Ug2=150V, Smaxjm=2,8mA/V
 |
AH1 Telefunken [2], Ua=190V, Ug2,4=115V
 |
AL4 Telefunken [3], Ua=190V, Ug2=170V, Sjm=9,5mA/V