 |
Plošný spoj jsem si vyrobil doma fotocestou. Layout vystačí s jednostrannou deskou, ale pro lepší chlazení IO jsem zvolil oboustrannou desku a obě strany propojil pomocí 3 "prokovů" z tlustého Cu drátu. Při osvitu fotocitlivé desky s modrou fólii z GM jsem narazil na problém s nedostatečnou expozicí. Nejprve jsem svítil 125W UV výbojkou asi 1/2 hodiny ze vzdálenosti 25 cm, ale motiv se nějak nedařilo vyvolat, i když jsem měl NaOH vývojku čerstvě namíchanou. Zkusil jsem vyměnit 3mm krycí sklo ze scanneru za horní část plastového obalu na CD, sesadit předlohu a znovu osvítit další 1/2 hodiny. Jelikož ale prve osvícený motiv nebyl na vrstvě fotorezistu prakticky vidět (u dříve používané fotocitlivé desky byl motiv po osvitu celkem dobře rozeznatelný), nepovedlo se mi správně sesadit film a vyvolaly se jaksi 2 motivy přes sebe. Na druhý pokus jsem nechal desku osvicovat přes 3mm sklo asi 3/4 hodiny ze vzdálenosti 14 cm a pak už se konečně vyvolání podařilo, ale trvalo to pár minut, zatímco dříve stará deska reagovala na vývojku během pár vteřin. Uživatel Jenys na ebastlírně popisoval podobnou zkušenost, že jeho desce stačil ze začátku kratší čas a po nějaké době skladování jej musel skoro 3x prodloužit, jako by fotorezist nějak stárnul. Mě ta deska ležela v šuplíku možná 2 roky. Prostě je dobré si to u neznámé desky na malém kousku předem vyzkoušet.
 |
 |
 |
 |
Vyleptání 2 destiček v chloridu už proběhlo bez problémů. S osazením SMD IO a pasiv velikosti 0805 mikropájkou jsem neměl žádný problém. Akorát ten micro USB konektor má malou rozteč pinů a navíc byly trochu schované pod krycím plechem. Na to se dobře hodil pájecí hrot s tenkou ostrou špičkou. DIP spínač a 2-pinový konektor jsem osadil také z horní strany. Se spodní stranou jsem se moc nemazal, leptání by bylo zbytečně zdlouhavé a tak jsem potřebné izolační čáry kolem pinů THD součástek projel frézkou. Nakonec jsem destičky přestříknul ochranným lakem. Nabíječka funguje podle očekávání, nastavené proudy sedí docela přesně. Ze začátku nabíjení, když teče největší proud 770 mA, tak IO docela topí (má samozřejmě tepelnou ochranu), ale prst se na něm chvíli udržet dá. Ohřeje se i okolní měď, která odvádí teplo do okolí. Na nabíjení baterek z mobilů a pod. to bohatě postačí.
23.4.2017 Abych mohl nabíjet a testovat různé Li-Ion akumulátory z mobilů a PDAček, zbastlil jsem si jednoduchou univerzální fixturu. Základem je prkénko a pár profilů vyřezaných z plexiskla ze starého LCD monitoru. Jako kontakty slouží 2 páry pružných pogo pinů připájených na oboustranná pájecí očka. Ty se zafixují pomocí vrutů do měkkého dřeva na míru daného akumulátoru.
 |
 |
Repase akupacku do vrtačky Black & Decker
11.7.2017 Už asi 6 let spokojeně používám akuvrtačku/šroubovák Black & Decker EPC14, zejména při budování na chatě dost intenzivně. Akorát mě v poslední době začala zlobit výdrž akumulátoru. Podle měření na tom ještě není s kapacitou tak špatně - 868 mAh, ale už není schopen dodat dostatečný proud a trpí rychlým samovybíjením (po týdnu od nabití je už nepoužitelný). Když jsem si na Heuréce vyhledal náhradní nový akupack A14E, tak mi docela spadla čelist, nejlevnější jsem našel za 1437,80 Kč, tedy dražší než celá vrtačka.Akupack obsahuje 12 standardních NiCd článků 23 x 34 mm, které by se daly sehnat na eBay kolem 600 Kč. Pak mě ale napadlo zaměřit se na modelářské Li-Pol akumulátory, které bývají dimenzované na docela extrémní proudy a vzhledem k rostoucí popularitě RC modelů je jich všude plno. Nakonec jsem podle max. rozměrů vybral 4-článkový Li-Pol akumulátor ZOP Power 14,8 V / 1800 mAh 65C 4S XT60 Plug z eBay za 427 Kč. Reálná změřená kapacita je 1598 mAh (o 11,2% nižší) a energie 24,59 Wh, takže to není vyloženě šméčko. Výhody Li-Pol jsou jasné: mnohem větší energetická hustota (na váhu i objem), téměř žádné samovybíjení a paměťový efekt. Naopak životnost lze očekávat asi nižší než 6 let. Další nevýhoda je nutnost použít speciální nabíječku s napěťovým balancérem, která zabrání přebíjení jednotlivých článků v sériovém zapojení. Také je nutno hlídat, aby se články hluboce nevybíjely cca pod 3 V, protože stejně jako přebíjení přes 4,2 V je to dost ničí. Při manipulaci je třeba dát pozor na to, že akumulátor nemá žádnou integrovanou ochranu proti zkratu a dá tak velký zkratový proud (možná by i nastartoval menší auto :), že může snadno přepálit vnitřní páskové propojky mezi články. Akuvrtačkou točí teda pořádně. Už mám objednanou univerzální nabíječku s balancérem, viz článek níže.
 |
 |
28.5.2022 Po 5 letech mi v akupacku odešel 1 článek. Baterie se normálně nabila, na prázdno dávala 16,4 V, ale akuvrtačku neroztočila, neboť napětí ihned spadlo skoro na 0. Měřením na jednotlivých článcích jsem zjistil, že 3. článek má velký vnitřní odpor, takže se při zatížení baterie přepóluje. Zkusil jsem ho samostatně vybít a nabít, ale nepodařilo se (i při nejnižším nabíjecím proudu 0,1 A napětí hned vyskočilo a nabíječka hlásila nabito. Baterku jsem rozkuchal, poškozený článek odpojil a dal místo něj propojku. Nechám ji tak dožít, na točení vrtačkou to pořád stačí.
12.7.2023 V baterce odešel další článek a kapánek se nafoukla. Sloužila tedy celkem 6 let, což není špatné. Jelikož se cena po letech zvýšila na 556 Kč, zkusil jsem najít nějakou levnější alternativu na AliExpressu a vybral Hobby Hub 14,8 V / 1500 mAh 40C 4S XT60 Plug za 418 Kč. Baterku jsem změřil a reálná kapacita je o 19,4% nižší.
Univerzální nabíječka akumulátorů iMAX B6
17.7.2017 Už kdysi dávno jsem si chtěl postavit vlastní nabíječku řízenou MCUčkem, ale nebyl čas. Kamarád Michal, který též používá Li-Polky v různém bateriovém nářadí, mi doporučil osvědčenou nabíječku iMAX B6, kterou jsem koupil na eBay za 390 Kč. Umožňuje nabíjet akumulátory typu Li-Ion / Li-Pol / Li-Fe až o 6 článcích, dále NiCd / NiMH až o 15 článcích a Pb až o 8 článcích. Nechybí funkce balancéru napětí pro Lithiové baterie (nutno připojit odbočky z jednotlivých článků na druhý vícepinový konektor k tomu určený - typu JST XHP-x) a možnost nastavení nabíjecího proudu a limitní kapacity. Umožňuje též vybíjení baterií na definovanou úroveň. Vstupní napětí 10 - 20 V DC si nabíječka upravuje vnitřním spínaným měničem podle potřeby. Lze ji jednoduše napájet adaptérem k notebooku, z PC zdroje nebo z autobaterie. Ovládání je snadné pomocí 4 tlačítek a 2-řádkového LCD. Různé stavy jsou indikovány opticky i akusticky (lze vypnout).Podobné zapojení a design nabíječky iMAX B6 využívá celá řada klonů. Původní verze byla postavená na MCU Atmel ATmega32, novější verze pak využívá Nuvoton ARM Cortex-M0 M0517LBN, který je patrně custom verzí M0516. V mé nabíječce je MCU s vybroušeným značením, ale podle počtu pinů (44) odpovídá ATmeze (M0517LBN má 48 pinů) s krystalem 12 MHz. Více informací o nabíječce najdete zde a zde. Za zmínku stojí, že pro ní vznikl alternativní opensource firmware, který umožňuje individuální kalibraci, ale zas nepodporuje všechny původní funkce. Dá se snadno naprogramovat přes LPT a AVRDude nebo v případě MCU Nuvoton pomocí OpenOCD a ST-LINKu či jeho levných klonů. Zatím se ale do přeflashování pouštět nebudu, nabíječka zdá se funguje dobře. Nabíjení 4-článkového Li-Pol packu ukončila (měřeno DMM) při 16,83 V a napětí na jednotlivých článcích byla: 4,21 V, 4,21 V, 4,20 V a 4,21 V.
Dále bych zmínil, že některé varianty nabíječek iMAX B6 je možné připojit k PC a např. pomocí programu LogView sledovat průběh nabíjení a grafy. K připojení se využívá konektor pro externí teploměr, jehož zapojení je zde. TX výstup UARTu má TTL úrovně, takže budete potřebovat nějaký převodník na RS232 nebo USB. Data chodí rychlostí 9600 baudů proprietárním binárním protokolem. V menu USER SET PROGRAM->|USB/Temp select je potřeba nejprve zapnout USB. Bohužel když jsem to zkusil, tak mi ven žádná data nechodila (na výstupu TX nebylo žádné napětí). Po chvilce hledání jsem zjistil, že u klonů iMAX B6 má tento problém více uživatelů. Otevřel jsem tedy znovu svoji nabíječku a propípal to multimetrem. Zjistil jsem, že TX pin konektoru vede přes 2kΩ odpor na MCU pin 21 (PC2/TCK) a pin 10 (TX/PD1) MCUčka vede na D1 pin LCD, takže není divu...
23.7.2017 Dnes jsem měl na chatě s nabíječkou zajímavou příhodu. Chtěl jsem nabít akupack, tak jsem ji připojil na autobaterku, kterou si dobíjím ze solárního panelu a po pár vteřinách v nabíječce něco hlasitě bouchlo s mírným dýmovým a smradovým efektem. Ještě překvapivější bylo, že displej zůstal normálně svítit, jako by se nic nestalo. Nabíječku jsem rychle odpojil a následně rozebral. Zjistil jsem, že bouchnul elyt pod LCD panelem (viz foto vpravo dole), který jsem podle zbytků seškvařené obalové fólie identifikoval jako 100 µF / 16 V. Multimetrem jsem změřil, že tento kondenzátor na sobě vidí plné napájecí napětí (až 20 V), takže je evidentně napěťově poddimenzovaný. Proč ale bouchnul už při nějakých 13,5 V z autobaterky, to opravdu netuším, možná byl od výroby poškozený. Nabíječka nabíjela dál i bez tohoto elytu a zdá se být plně funkční. Každopádně doporučuji preventivní výměnu alespoň za 25V elyt.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
11.10.2017 Dále jsem zkoušel nabíječkou nabíjet NiMH baterii složenou z 5 článků AAA proudem 0,2 A (i 0,3 A) a zjistil jsem, že nefunguje ukončení nabíjení podle delta peaku. Napětí dosáhlo maxima 7,54 V a dále klesalo na 7,44 V (tj. pokles 20 mV na článek), přičemž už byly články na dotek pěkně teplé, takže jsem radši nabíjení přerušil. I když jsem na nabíječce nastavil nejvyšší citlivost delta peaku 5 mV na článek, tak se to nevyplo. Naštěstí lze ještě nastavit omezení na dobu nabíjení a prošlý náboj. Tak by mě zajímala zkušenost dalších uživatelů, jestli na jejich verzích iMAX B6 detekce delta peaku funguje správně.
Pokus o oživení vybité autobaterie
12.3.2019 Přes zimu autem moc nejezdím a tak se mi stalo, že když jsem za lepšího počasí zašel auto projet, tak startér ani neškytnul a chudák baterka měla napětí pouhých 9,5 V. Ve vybitém stavu je v akumulátoru nízká koncentrace kyseliny sírové a hrozí jeho zamrznutí (naštěstí letos moc mrazů nebylo) a také dochází k sulfataci. Na téma sulfatace a desulfatace bylo napsáno mnoho příspěvků a vyrobeno mnoho různých více či méně úspěšných elektronických desulfátorů. V podstatě se lze setkat se 3 různými postupy: nabíjení krátkými či delšími proudovými pulsy, vybíjení krátkými proudovými pulsy (str. 24) a pomalé nabíjení malým proudem za stavu plynování článků.Jelikož mám autobaterku BOSCH Silver Plus S5 teprve 4,5 roku, rozhodl jsem se ji pokusit oživit. První nabíjecí-vybíjecí cyklus jsem provedl menším SS proudem kolem 2 A, avšak stavu plynování článků bylo dosaženo předčasně, už asi po 20 Ah. Nechtěl jsem zbytečně vyvařit elektrolyt a tak jsem baterku odpojil a provedl měření vybíjecí charakteristiky pomocí dataloggeru. Celkem nepřekvapivě jsem se dostal na pouhých 19,41 Ah, protože to jeden z článků zabalil moc brzo a nechtěl jsem ho dál trápit. Dále jsem zkoušel baterku nabíjet pulsně podle jednoduchého zapojení výše z 12VAC trafa. Střední hodnota proudu byla kolem 1,6 A a něco přes 8 A špičkově. Nabíjení trvalo déle, ale mnoho náboje baterka nepobrala, když začla plynovat. Druhý cyklus dopadl jen chlup lépe: 19,86 Ah.
 |
 |
 |
| provrtaná baterka | proud při pulsním nabíjení | měření vnitřního odporu, Rl=0,2 Ω |
Pak jsem dal na radu kolegy a úžasně bezúdržbovou baterku shora provrtal, abych mohl dolít postižené články destilovanou vodou (během nabíjení jsem jim ještě přidal trochu koncentrované H2SO4). Zejména krajní článek naproti motoru vykazoval úbytek elektrolytu, byť ještě vršky desek nekoukaly nad hladinu. Také jsem si půjčil hustoměr, abych mohl sledovat hustotu, resp. koncentraci kyseliny v průběhu nabíjení, viz tabulka. Nejprve jsem nabíjel menším SS proudem kolem 2 A, po dosažení plynování článků jsem proud stáhnul na 0,5 A a nechal dál nabíjet, dokud se za víkend baterkou neprotlačilo asi 70 Ah. Baterka si pěkně bublala, ale díky otvorům mám přehled, že nebudou desky na suchu.
Hustota elektrolytu článků (číslováno od + k -) během nabíjení a po vybití
[g/cm3]:
| čl./Q: | 25Ah | 40Ah | 60Ah | 0Ah |
|---|---|---|---|---|
| #1 | 1,11* | 1,20 | 1,22 | 1,07 |
| #2 | 1,19 | 1,24 | 1,26 | 1,09 |
| #3 | 1,21 | 1,24 | 1,26 | 1,10 |
| #4 | 1,20 | 1,24 | 1,26 | 1,10 |
| #5 | 1,20 | 1,25 | 1,25 | 1,10 |
| #6 | 1,10* | 1,20 | 1,23 | 1,07 |
| date: | 8.3. | 9.3. | 10.3. | 11.3. |
* dolito konc. H2SO4
na 1,15 g/cm3
Třetí cyklus konečně přinesl výrazné zvýšení kapacity na 49,90 Ah, tj. 82% jmenovité hodnoty. Nakonec jsem ještě změřil vnitřní odpor při pulsní zátěži 0,2 Ω, kdy napětí baterie pokleslo o 0,41 V při proudovém zatížení 62 A, z toho vychází vnitřní odpor 6,6 mΩ. Vyvrtané otvory jsem shora přelepil černou lepicí páskou 3M. Startování je zatím bez problémů jako dříve, tak snad baterka ještě pár let vydrží. Na obrázku níže je oscilogram poklesu napětí baterky při startu. Na další zimu jsem dal do auta za okno malý solární panel, který přes cigareťák baterku jemně dokrmoval, takže k hlubokému vybití už znovu nedošlo.
 |
30.6.2023 autobaterka definitivně chcípla a už nebyla schopná nastartovat. Vzhledem ke stáří 9 let jsem ji už dál neoživoval a zajel koupit novou Vartu Blue Dynamic D59 60 Ah.
BlackBerry Bold 9780 a očipovaná baterka
5.5.2019 Jak už jsem kdysi zmiňoval výše, výrobci s oblibou dávají různé ID čipy do tiskárnových kartridží a baterek. Teď sem se s jedním takovým případem osobně setkal u starého smartphone BlackBerry Bold 9780, který jsem sehnal bez baterky s chtěl jsem ho ze zvědavosti oživit a vyzkoušet si BB OS. Našel jsem jedno vlákno, se zapojením pinů baterky, kde někdo řešil stejný problém na podobném BB, ale zůstalo bez odpovědi. Když jsem připojil BAT+ a BAT- ke zdroji, tak se BB ani nezaplo. Zkusil jsem tedy místo NTC zapojit odpor 47 kΩ proti zemi a BB se zapnulo, rozsvítil se displej a na něm bootovací progress bar, jenže po pár % a vteřinách místo toho naskočil obrázek přeškrtnuté baterky a konec. Stejný symbol se ukáže i v případě zkratovaného keramického kondenzátoru na napájecím vstupu BB, ale to je jiný případ. Zkusil jsem tedy na pin BSI připojit proti zemi odporový trimr a nastavovat různé hodnoty, ale nechytlo se to. UPDATE: Dostal jsem info, že starší model baterky pro BB 8520 o kapacitě 1150 mAh prý používal 47kΩ NTC a 100kΩ BSI odpor. Na pinu BSI jsem však naměřil 0 V. Po připojení BB k PC přes USB bylo rozpoznáno, nainstaloval jsem ovladače a BB Desktop Software, který taky BB poznal, ale neumožňoval žádný přenos dat, pouze možnost update OS, jenž také ztroskotala zřejmě kvůli chybějící baterce. Začal jsem mít podezření, že po pinu BSI asi běží nějaká sériová digitální komunikace s ID čipem v baterce, což se mi následně po očuchání osciloskopem potvrdilo. Zde je servisní schéma BB 9780, kde je vidět, že pin BAT_ID vede pres 100Ω na pin procesoru Marvell 88CP940. O ID čipu v baterce jsem žádné informace nenašel, takže tím jsem skončil. Buď seženu nějakou starou vymletou origo baterku nebo objednám alternativu od Číňana, ale na fórech někteří uživatelé BB psali, že měli s neoriginály také problémy, takže je to loterie. Zde je ukázka zachycené komunikace, která trochu připomíná Dallas 1-wire, ale běží řádově pomaleji. |
 |
13.9.2019 Na blešáku v Holicích jsem sehnal za pár korun podobný telefon BlackBerry Bold 9790 (pro změnu zaheslovaný) i s origo baterkou J-M1 BAT-30615-006 (BTW v docela dobrém stavu). Hesla jsem se snadno zbavil opakovaným zadáním špatného hesla a slova "blackberry", čímž se telefon zresetoval do továrního nastavení. OS jsem aktualizoval na poslední verzi A7.1.0.1070 rel.2885. Ačkoliv se na první pohled modely 9790 a 9780 moc neliší, tak každý používá jinou baterku. Starší 9780 má baterku typu M-S1 o větší kapacitě 1550 mAh. Fyzicky jde baterka J-M1 strčit do 9780, ale její piny jsou asi o 1 mm posunuté vůči kontaktním pérkám v telefonu. Když jsem je znásilnil, tak se sice BB zapnulo, ale záhy naskočil starý známý symbol přeškrtnuté baterky a konec. Zkouknul jsem tedy komunikaci na datovém pinu osciloskopem a je na první pohled patrné, že model 9790 používá řádově vyšší bitovou rychlost, než kterou do baterky tlačí model 9780 (tam komunikace vypadala stejně jako bez baterky na oscilogramech výše). BlackBerry 9790 zakomunikuje cca 16 s po vložení baterky a dále cca 16 s po stisku zapínacího tlačítka, ještě než se rozsvítí displej. Jsou zde vidět 2 bursty s rozestupem 2 s.
 |
 |
 |
Baterie s integrovanými měřiči prošlého náboje
Řada battery packů např. pro notebooky bývá vybavena více či méně chytrou elektronikou, která někdy obsahuje specializované čipy pro měření prošlého náboje. Problém pak nastává při pokusu o repasi, kdy sice vyměníme staré články za nové, ale fuel gauge čip si ve své interní či externí NV paměti stále pamatuje starou (nízkou) kapacitu a může být problém ho přesvědčit, že máme nové články s plnou kapacitou. Tyto obvody obvykle komunikují s nadřazeným systémem po sériové sběrnici I2C a pokud k nim seženeme datasheet, tak s i s nimi lze popovídat. Můj známý Franta Ryšánek se zabýval komunikací s obvody TI BQ2092 a BQ2040 pod Linuxem. Další pokusník Rainbow zas zkoušel repasoval záložní baterie serverových řadičů disků PERC5i, kde se vyskytují čipy BQ8030 a MCU M37512.RE akupacku Parkside X20V / Hecht 001246
28.7.2024 Nedávno jsem sehnal akumulátorovou "VAPku" Parkside PDRA 20 V 20-Li B2, která jede na běžně používaný akupack Parkside X20V (ten nemám). Následně jsem zjistil, že až na drobné mechanické odlišnosti je možné použít i akupack Hecht 001246 XW-200102C/18650, který jsem dostal na prozkoumání od kolegy z práce. Při rozborce jsem záhy zjistil, že má uvnitř úplně stejnou desku elektroniky označenou jako "LY758BX V1.1". Ta je založená na čipu LGT8P22A v SMD SO16 pouzdru, ale není k němu bohužel dostupná žádná dokumentace. Nějaké informace jsou alespoň v článku na Hackaday. Akupack Parkside existuje i v "chytré" verzi s Bluetoothem, ale tím se zde nebudu zabývat.Na akupacku najdeme celkem běžný nožový konektor se 4 piny +, -, CS, DS a uvnitř 5 běžných LiIon článků 18650 v sérii (u 4Ah verze pak 5S2P). Pokusil jsem se částečně rozkreslit schéma zapojení, viz níže. Oba piny CS a DS umožňují obousměrnou komunikaci s otevřeným kolektorem (předpokládá se externí pull-up). Připojený spotřebič (v mém případě VAPka) nemá zapojený pin CS a na pin DS bylo potřeba připojit odpor 10 kΩ proti -, aby se zapnula. Tímto může akupack signalizovat nějaký chybový stav nebo vybití. Naopak nabíječka zas nemá zapojený pin DS ale pouze CS, na kterém pouze poslouchá data z akupacku. Ten může vysílat informace o max. nabíjecím proudu či ukončení nabíjení. V popisech produktů je běžně uváděno, že akupack obsahuje balancér jednotlivých článků, ale tato informace se ukázala mylná. Jak plyne ze schématu, nejsou zde žádné balanční zatěžovací odpory, ale čip pouze hlídá, aby nebylo překročeno max. napětí jednotlivých článků (skrze odpory R17 - R21) a nedošlo tak k jejich fatálnímu poškození. Časem však může dojít k rozbalancování a nabíjení se pak vypne v okamžiku, kdy libovolný článek dosáhne max. napětí, zatím co ostatní články mohou být ještě ne zcela nabité a tím celkovému poklesu využitelné kapacity. Předpokládám, že čip hlídá též minimální napětí jednotlivých článků a vypne spotřebič, jakmile napětí libovolného článku klesne pod min. úroveň.
 |
 |
 |
 |
Dále mě zaujal neosazený 5-pinový header J1. Je na něm 5 V, GND, nějaký vstup (tvářící se jako vysoká impedance), nějaký výstup (trvale v log. 0, i když RST stáhnu k zemi) a pin označený RST s 10kΩ pull-upem, který je možno aktivovat i externě přes pin DS. Nezaznamenal jsem tam žádnou aktivitu. Sledoval jsem též vysílaná data na pinu CS (v klidu na log. 1) během nabíjení a při jeho ukončení. Akupack periodicky posílá (cca po 250 ms) nějaký paket z několika různě širokých pulsů. Nejkratší puls má délku 1 ms a delší pulsy jsou vždy celočíselným násobkem 1 ms. Každý paket začíná dlouhým pulsem log. 0 délky 8 ms. Není to ani UART, ale nějaký proprietární protokol. Po ukončení nabíjení je patrná změna v několika pulsech. Dále jsem našel, že si někdo dokonce vyrobil vlastní PCB elektroniky do parksajdí baterky s MCU ATtiny13A a opravdovým balancérem BM3451.
 |
 |
 |
5.8.2024 Kolega z práce sehnal další 20V akupack od Hechtu, na první pohled stejný, jako ten výše, ale s jinou deskou elektroniky "PCB-D079-B". Tato je založena na 8-bitovém MCU Holtek HT66F019, ke kterému je dostupná dokumentace. Na desce je neosazený 4-pinový programovací header J1 (SDA, SCK, GND, 5V), který používá nedokumentovaný protokol ICP (In Circuit Programming). Přeprogramování by tedy bylo možné asi jen přes programátor e-Link od Holteku. Jelikož ani tato elektronika neimplementuje balancing, tak to ale nestojí za to. Ověřili jsme, že i tento akupack je kompatabilní s nabíječkou Parkside (otestováno nabíjení a jeho ukončení).
 |
7.8.2024 Využil jsem darovaný plastový kryt s deskou elektroniky z akupacku Hecht a osadil si do něj vlastní recyklované články. Jednotlivé odbočky z článků pro balancování jsem vyvedl na 6-pinový header umístěný v otvoru na boku akupacku. K nabíjení budu používat výše zmíněnou inteligentní nabíječku iMAX B6.