Rádio není zrovna v nejlepší kondici. Bylo asi dlouho uskladněno v nějakém zemědělském objektu o čemž svědčí spousta plevů a myších hoven uvnitř bedny. Dýha je místy odlepená a zkroucená, menší části chybí, ale to snad půjde zachránit. Bakelitové díly a knoflíky jsou OK. Šasi je částečně orezlé a zřejmě se v něm někdo trochu vrtal. Některé vývody od VF cívek jsou utržené. Velký krabicový MP kondenzátor je nafouklý a trošku z něj lezou střeva, takže asi bude mít svody. Oproti schématu zde bylo osazení elektronkami Telefunken: trioda REN904, koncová pentoda RES164, která měla spálené vlákno a dvoucestná usměrňovačka RGN504. Dle jistých informací Mikrofona osazovala v různých sériích lampy Philips, Telefunken a Tungsram, zřejmě podle aktuální dostupnosti a ceny.
 |
 |
 |
 |
 |
7.11.2021 Prozkoumal jsem vnitřnosti vadné lampy RES164, která měla spálené vlákno tak, že se jednou částí dotýkalo 1. mřížky. Překvapilo mě, že to vlákno je tenčí než lidský vlas, ani digitální šuplerou jsem nic nezměřil. Jako náhradu mám připravenou a změřenou lampu Philips B443. Dále jsem vymontoval šasi z bedny, vyfoukal bordel a nafotil nálezový stav. Z bedny jsem pak vymontoval dřevěnou desku s reproduktorem, všechny bakelitové a kovové díly a pustil se do čištění. Bohužel se ukázalo, že dýha je už v dost špatném stavu a tak jsem se rozhodl ji kompletně sundat. Z některých míst to šlo skoro samo, ale jinde zas ještě držela fest, tak jsem s tím strávil přes hodinu máčení a škrabání. Z vnitřku jsem odrbal bílé fleky od plísně. Na lepení nové dýhy jsem koupil v Bauhausu bezvodné polyuretanové lepidlo Bison PU MAX za 99 Kč, tak jsem zvědav, jestli to s ním půjde lépe, než s disperzí, co jsem používal dříve. Z desky reproduktoru jsem odstranil původní roztržený brokát. Je zajímavé porovnat původní barvu na skrytých částech s barvou v okénku vystavenou světlu a vnějšímu prostředí. Náhradní brokát použiju stejný jako na MK 305
 |
 |
 |
 |
 |
| RES164 | RES164 | vyčištěné šasi | bedna bez dýhy | původní brokát |
Bohužel jsem zjistil, že reproduktor má spálené budicí vinutí (zde připojené paralelně k anodovému zdroji, jeho odpor by měl být dle schématu 22 - 25 kΩ) a výstupní trafo má spálený primár. Po sejmutí elektromagnetu z koše reproduktoru je vidět, že papírové čelo cívky je nějaké připečené. Ani nevím, jestli jde vinutí nějak nedestruktivně stáhnout z pólového nástavce, drží tam dost pevně. UPDATE: elektromagnet jsem musel rozkuchat násilím, kostra cívky byla k železnému pólovému nástavci pevně přirezlá (ohřátí nepomohlo), takže dovnitř evidentně natekla voda. Drát budicího vinutí má průměr 0,08 mm a bylo ho tam 310 g. Takto malé průměry se blbě měří, pokud není zrovna k dispozici mikrometr a tak je spolehlivější změřit odpor třeba metru drátu a průměr dopočítat ze známé rezistivity mědi (zde jsem naměřil cca 3,3 Ω/m). Změřené rozměry budicí cívky jsou: vnitřní průměr vinutí: 21,5 mm, vnější průměr vinutí: 50,0 mm a výška vinutí: 36,0 mm. Z toho mi vyšlo, že odpor vinutí by měl být cca 23 kΩ, délka drátu 6898 m a počet závitů 61425 - to je docela šílené číslo a nedovedu si představit to motat ručně na nějaké primitivní navíječce, kde se musí vést drát rukou.
Šasi jsem vydrbal kartáčkem na zuby s pískem na nádobí, bohužel na horní straně už skrze zinkování prolízá liška ryšavá. Spodek šasi je docela OK. Objevil jsem asi 4 utržené drátky od cívek a otočných kondenzátorů. Jeden otočňák měl prasklou přívodní spirálovou pružinu, kterou jsem propájel. Velký filtrační elyt 8 µF je úplně vyschlý (naměřil jsem pár nF) a stejně tak velký sdružený krabicák Always Condenser. Původní páčkový vypínač chybí a síťovou šňůru někdo připájel rovnou k primáru napájecího trafa, alespoň že to je v pořádku (na prázdno dává 2x 325 VAC). Náhradní vypínač s vidličkou se mi podařilo najít v zásobách. Vazební trafo je OK, naměřil jsem odpor primáru 1,2 kΩ a sekundáru 6,25 kΩ Drátový potenciometr odbručovače je nepůvodní (100 Ω místo 50 Ω), připájený jen tak za nohy do spodku šasi, ale nevidím pro něj v šasi žádný otvor. Práce bude na rádiu ještě spousty...
 |
 |
 |
 |
 |
| repro-membrána | repro-koš | elektromagnet | vykuchaný elmag. | výstupní trafo |
14.11.2021 O víkendu jsem se pustil do dýhování bedny. S nově použitým polyuretanovým lepidlem se mi pracovalo dobře. Je medové konzistence a pěkně se roztírá. Doba zpracovatelnosti a tuhnutí je poměrně dlouhá, takže je dost času dýhu nalepit a zarovnat na místo. Hlavní výhoda spočívá v tom, že dýha po styku s lepidlem nijak nepracuje a její rozměry zůstávají neměnné, na rozdíl od styku s disperzním lepidlem či vodou. Příklad jak dýha pracuje: pás délky 40 cm jsem zlehka přetřel mírně mokrou houbičkou a během pár minut se prodloužil o 2 mm (roztažení o 0,5%), což by při pevně daných koncových bodech způsobilo nepříjemné vyvlnění. Následně jsem pás vysušil horkovzdušnou pistolí (nastavená teplota 100°C) a do minuty měla dýha zpět původní rozměr. S tímto lepidlem se prostě žádné takové natahování nekoná, což je dobré zejména při lepení zahnutých částí. Jediná nevýhoda je, že polyuretanové lepidlo mírně pění a prolézá tak z různých spár či prasklin. Proto je třeba předem sousední plochy a styky dýhy přelepit maskovací páskou. Taky dost nepříjemně lepí ruce, tak je dobré mít na dosah hadr s acetonem. Cca po 4 hodinách je lepidlo dostatečně ztuhlé a spoj lze odlehčit. Na celou bednu jsem spotřeboval asi polovinu 75g lahvičky lepidla.
Začal jsem lepením přední stěny složené ze 2 dílů dýhy a pokračoval horní stěnou (taktéž 2 díly), čímž jsem zužitkoval poslední 2 větší archy dýhy. Malé boky jsem pak slepil z menších zbytků, jeden ze 2 dílů a druhý ze 3 dílů. Pro fixaci a zatížení dýhy jsem použil kus laťovky a velké svorky zapůjčené od kamaráda. Nakonec jsem odýhoval soklík, který jsem musel lepit na 3x, protože nebylo možné ho zasvorkovat a tak jsem na každou stranu postupně položil hliníkový čtvercový profil a zatížil ho několika velkými trafy. Zalepil jsem i nějaké odchlíplé části původní dýhy na vnitřní straně bedny a jednu chybějící část nahradil. Lepidlo tu a tam prolezlo póry a prasklinami dýhy, takže bude třeba bednu před lakováním vybrousit.
Během dalšího víkendu jsem bednu přebrousil napřed jemným brusným kotoučem ve vrtačce a pak ručně jemným brusným papírem 400. Vnější povrch jsem natřel 1 vrstvou mořidla (světlý ořech), aby dýha získala sytější barvu, ale také tím o něco ztmavla. Nastříkal jsem zatím první vrstvu čirého lesklého laku Parkside na bázi pryskyřice z Lidlu, který po vytvrzení ještě přebrousím a budu pokračovat další vrstvou. Pozor, pokud se nastříká najednou příliš silná vrstva laku, tak se v něm začnou objevovat bublinky (cca 1 - 3 mm), po kterých zůstanou na povrchu důlky.
 |
 |
 |
 |
 |
| nános lepidla | dýhování | svorkování | přebroušení | namoření |
Dále jsem zrepasoval sdružený krabicový kondenzátor. Odehnul jsem jisticí plechové packy a vyndal pertinaxové čelo s kontakty. Pak jsem ho ohřál horkovzdušnou pistolí a po roztavení asfaltu a parafínu vyjmul původní svitky, vnitřek vyčistil a nahradil moderními PP/PE svitkovými kondenzátory. Aby čelo s kontakty drželo na místě, vložil jsem dovnitř složený pás z tvrdého papíru, který jeho polohu vymezuje. Repasovaný krabicák jsem namontoval zpět a připájel všechny dráty. Vymontoval jsem elyt a opatrně ho zespodu rozpertloval - byl vevnitř úplně vyschlý. Odřízl jsem vějířovitou hliníkovou anodu, která držela za středový šroub procházející bakelitovým kulatým čelem a na jeho zbytek připájel anodu nového elytu. Katodu jsem připájel přes kousek lanka na vnitřní stranu hliníkového pláště pomocí pájecí kapaliny na hliník (bylo potřeba ho pořádně prohřát). Plášť jsem narazil zpět na bakelitové čelo, zapertloval a přišrouboval elyt zpět na šasi. Také jsem namontoval k otočnému kondíku zpětné vazby páčkový síťový vypínač s novou síťovou šňůrou.
 |
 |
 |
| vykuchaný krabicák | repasovaný krabicák | vykuchaný elyt |
5.12.2021 Dnes jsem provedl 3. broušení povrchu bedny (brusným papírem 320) a chtěl nastříkat 3. finální vrstvu laku, ale nějak se to pokazilo a na bočních stěnách se mi lak trochu zkrabatěl, protože předchozí silnější vrstva ještě nebyla dokonale vyschlá. Předek a vršek už vypadá docela dobře bez viditelných pórů. Takže při nejmenším ty boky budu muset ještě jednou přebrousit a přestříkat. Bohužel sem na to vyplácal celou plechovku matného spreje a už mám jen lesklý, tak musím někde koupit nějaký chemicky kompatabilní matný lak. Objednal jsem syntetický pololesklý lak Colorworks na bázi alkydové pryskyřice + aceton z barev U Noháčů (přes e-shop, na prodejně není běžně skladem).
12.12.2021 V pátek jsem byl vyzvednout lak a v sobotu provedl další kolečko broušení. Nastříkal jsem jen tenkou vrstvu, která do neděle zaschla už poměrně do hladka. Dobrousil jsem to jen zlehka jemným brusným papírem 400 a 600 a večer provedl finální nástřik, na který jsem vystříkal zbytek spreje. Povrch je hladký bez viditelných pórů ve dřevě, jemně matný, odstín by mohl být o chlup světlejší, ale víceméně jsem s výsledkem spokojen. Další víkend jsem na vnitřní přední stranu bedny přilepil nový brokát, Mamutem jsem přilepil bakelitový rámeček kolem repro a přišrouboval zpět malý bakelitový rámeček stupnice a vzadu kovové packy za držení zadní stěny.
 |
 |
| po lakovanání | s brokátem a rámečky |
4.1.2022 Od Vaška jsem dostal 2 špulky CuL drátu o průměru 0,08 mm a 0,1 mm na převinutí budicí cívky reproduktoru, díky. Střední válcovou část papírové kostřičky jsem musel vyrobit novou z papíru vytvrzeného epoxidem a k ní jsem přilepil původní papírová čela. Z kousku dřevěné tyčky jsem vysoustružil válcovou vložku do vnitřku kostřičky a vyvrtal v její ose díru o průměru 6 mm pro uchycení na hřídelku navíječky.
 |
 |
| kostřička | špulka 0,08mm drátu |
26.1.2022 Juklikovi se podařilo v práci zachránit a zprovoznit starou navíječku SOMET a ochotně mi navinul na donesenou kostřičku nové budicí vinutí. Nastal sice drobný zádrhel, že po cca 40000 závitech došel drát 0,08 mm z cívky od Vaška, ale naštěstí našel něco v zásobách a cívku dovinul na konečných 60000 závitů. S ohledem na limitovanou rychlost otáček a posuvu trvalo navíjení 2 dny, naštěstí se o vedení drátu starala automatika. Dle mého přání bylo do vinutí vloženo několik izolačních prokladů, aby se nestalo, že se někde u kraje dotknou 2 závity velkým rozdílem potenciálů (až cca 300V), což by nemusela tenoučká izolace drátu vydržet. Odpor po navinutí byl změřen 25 kΩ, já jsem doma naměřil 23,1 kΩ, což je dáno rozdílnou teplotou.
 |
 |
 |
 |
| navíječka | navíjení | navíjení | měření odporu cívky |
Povrch vinutí jsem nalakoval, aby se cívka neměla tendence rozmotávat a oblepil pásem izolačního trafopapíru tak, jak to bylo u původního vinutí. Cívku jsem nasadil na středový trn a reproduktor smontoval dohromady. Kmitačka se pohybuje volně bez dření, pertinaxový středicí element je dost tuhý a nedovoluje velký rozkmit membrány. Pro rychlý test jsem do něj pustil něco z mobilu. Zpočátku bez buzení vůbec nehrál, ale jakmile jsem ho poprvé nabudil, tak pak už hrál slabě i na zbytkovou indukci s odpojeným buzením. Dále se pustím do výstupního trafa s přerušeným primárem, které asi také bude vyžadovat převinutí.
 |
 |
 |
| hotová cívka | hotová cívka | složený reprák |
4.2.2022 Pustil jsem se do opravy výstupního trafa. Nejprve jsem odpájel vývody a vytáhl jádro z plechového krytu. Pak jsem musel šroubovákem a kladívkem vyklepnout krajní trafoplech, abych uvolnil a mohl postupně vytahat všechny. Trafoplechy jsou typu "M" z 1 kusu s přerušenou střední částí, kde je malá vzduchová mezírka a jsou skládány střídavě proti sobě, celkem jich je 44. Dále jsem odstranil vnější papírovou krycí izolaci pod kterou se nachází sekundární vinutí (trafo je vinuté jednoduše bez prokladů), které je tvořeno 1,5 vrstvy CuL drátu o průměru 0,8 mm, celkem 48 závitů. Pod sekundárem je další papírová izolace a pod ní primární vinutí z CuL drátu o průměru 0,113 mm (průřez 0,01 mm2). Vycházel jsem z měření 1 m drátu, který měl odpor 1,66 Ω. Vinutí jsem postupně celé odmotal a místo přerušení jsem našel až v nejnižší vrstvě hned po 2 závitech od kraje. Rozměry středového sloupku papírové kostřičky jsou 16,5 x 24,0 mm a výška 31,5 mm, střední délka závitu je cca 89 mm. Vymotaný drát jsem zvážil a z jeho hmotnosti 45,3g a průřezu jsem dopočítal délku drátu cca 506,7 m a počet závitů by měl být 5693. K převinutí použiju slabší drát 0,1 mm, který jsem dostal od Vaška, což by nemělo ničemu vadit, neboť při obvyklé proudové hustotě pro trafa vychází mezní proud cca 19 mA, což je více než anodový proud koncové lampy B443 (12 mA).
21.2.2022 Dnes jsem od Juklika vyzvednul převinutý výstupák a jal se ho zkompletovat. Nasazování trafoplechů "M" do otvoru kostřičky byl kapánek vojeb, protože u každého plechu bylo třeba zacvaknout dělený střední sloupek do roviny, což vyžadovalo určitou sílu a grif. Plechy jsem střídavě prokládal tak, jak to bylo původně. Poslední 2 plechy jsem musel máznout olejem na nabušit je tam kladivem, ale považuju za úspěch, že se mi je tam podařilo dostat všechny. Pak jsem jádro zasunul do plechového držáku, zkrátil vývody, nasadil na ně původní bužírky a připájel je k pájecím očkům a přišrouboval výstupák zpět ke koši reproduktoru. Změřený odpor primáru je cca 900 Ω, což je dáno použitým o trochu tenčím drátem.
 |
 |
 |
 |
| rozebrané výstupní trafo | převinuté vinutí VT | převinuté VT | převinuté VT |
Do koncového stupně plánuju osadit náhradní elektronku Philips C443, neboť nic lepšího k dispozici nemám. Proti originální B443 má výkonnější žhavení (0,25 A vs 0,15 A) a větší anodový proud (20 mA vs 12 mA) při prakticky stejném předpětí mřížky Ug1 (-18 V vs -19 V). Bohužel moje lampa C443 je už hodně jetá, naměřil jsem strmost pouhých 0,57 mA/V proti katalogovým 1,5 mA/V, ale nějak to snad hrát bude...
 |
Philips C443, Ua=190V, Ug2=160V