30.4.2022 Toto rádio jsem sháněl docela dlouho. Líbí se mi tvar skříňky i osazení nožičkových elektronek, kterých je na nevelkém šasi opravdu hodně. Mezitím jsem sehnal i menšího brášku - typ 944A, který zrovna restauruju. Rádio jsem koupil od jednoho pána z jihozápadních Čech na bazoši a podařilo se příležitostně domluvit osobní předání, takže bylo ušetřeno rizika poškození od přepravců. Jedná se o sedmiobvodový superhet se 2 vlnovými rozsahy (DV, SV) pro napájení ze střídavé sítě, který se vyráběl před válkou v letech 1934 - 1935. Zde je schéma zapojení a seznam náhradních dílů. Použité elektronky jsou: VF oscilátor a směšovač AK1 (nepřímo žhavená oktoda), MF zesilovač AF2 (nepřímo žhavená pentoda selektoda s proměnnou strmostí), detektor AB1 (je využita jen 1/2 duodiody, proto nemá zapojenou čepičku), NF předzesilovač E446 (nepřímo žhavená pentoda), koncový zesilovač E443H (přímo žhavená pentoda) a dvoucestná usměrňovačka 506 pro paralelní žhavení napětím 4 V. Jelikož je koncová pentoda přímožhavená, tak je zde použito žhavicí vinutí s uzemněným středem pro snížení brumu. Reproduktor je dynamický, pokrokově už s permanentním magnetem.
Skříňka rádia není zrovna v nejlepší kondici - bohužel rádio stálo někde dlouho ve vodě a dřevokazná houba kompletně sežrala dřevěný soklík a napadla i spodní stěnu. Bedna už byla vysušená, ale spodní stěna se rozpadla na padrť. Také dýha ve spodní části byla místy odchlíplá a odtržená, některé menší části už chyběly. Šasi je v původním stavu včetně mokrých elytů, které jsem musel akutně demontovat, protože z nich vytékal elektrolyt. Bohužel houba/plíseň se dostala i dospod šasi a napadla některé svitkové kondíky. Šasi je částečně orezlé, hlavně nějaká mechanická hejblátka přepínačů vespod. Elektronky jsou z větší části původní Philips s nalepenou papírovou páskou se sériovým číslem rádia na soklu, akorát AK1 byla vyměněna za Telefunken a usměrňovačka je Teslácká RGN1064. Také chybí pravý bakelitový knoflík, který je mj. shodný s knoflíky na 944A. Z bedny jsem vyfoukal bordel, vyndal šasi, odstranil zničenou spodní stěnu a začal stabilizovat rozlepené části spodku pomocí osvědčeného bezvodného polyuretanového lepidla Bison PU MAX. Dolepil jsem také nově vyřízlé menší části chybějící dýhy.
šasi-předek šasi-spodek lampy lepení utržené dýhy
18.5.2022 Postupně jsem vyrobil novou spodní stěnu se soklíkem. U místního truhláře jsem si nechal protáhnout hoblovkou kus spárovky, kterou mi ztenčil na 9 mm a uřízl z ní desku 345 x 208 mm. Původní spodní stěna byla ze dřeva tloušťky 7 mm, z obou stran polepená silnější dýhou, takže výsledná tloušťka byla cca 10 mm. Truhlář měl obavy, že by se mu deska mohla na 7 mm rozlámat a také by byla náchylnější na kroucení, takže došlo na kompromis 9 mm. Desku jsem pak z horní a dolní strany odýhoval tenčí dýhou tloušťky 0,5 mm (lepidlo a dýha s jiným směrem vláken dřeva výrazně zvýší pevnost). Ze zbylého odřezku šířky 75 mm jsem pak nařezal 3 díly (2 x 210 mm + 195 mm) a vyrobil z nich soklík ve tvaru "U", který jsem přilepil na spodek (originální soklík má boky šíře 98 mm a předek šíře 40 mm). Do soklíku jsem vyvrtal plochým vrtákem 8 otvorů (4 pro filcové nožičky průměru 20 mm a hloubky 3 mm, 4 pro uchycení šasi průměru 25 mm a hloubky cca 9 mm; rozteče děr na spodku šasi 268 mm v šířce a 138 mm v hloubce). Na vršku jsem po stranách 5 mm od kraje vyfrézoval 2 drážky šířky 3 mm a hloubky 5 mm do kterých zapadnou vnitřní hrany boků. Přední rádiusy 25 mm jsem si obkreslil podle zbytku původního spodku, nahrubo uřízl přímočarou pilou (použil jsem jemný list na železo) a dofrézoval do hladka. Spodní část soklíku jsem nastříkal černou barvou a nový spodek vlepil do bedny.
horní strana dolní strana-soklík lepení spodku přilepený spodek
16.6.2022 Gabo mi poslal STL 3D model knoflíku. Provizorní repliku jsem zkusil vytisknou v práci na 3D tiskárně Průša i3 MK3 černým filamentem. Výsledek dle očekávání nic moc, ale lepší než drátem do oka. Dále jsem využil možností od přátel nechat vytisknout model metodou SLA, která dosahuje výrazně lepší kvality povrchu, je však třeba jej ještě nabarvit. Sešly se mi tak hned 2 různé výtisky. Materiál je celkem pevný a dá se do něj v pohodě vyříznout závit M4 pro červík, ale nakonec jsem si radši vysoustružil mosaznou vložku o průměru 12 mm (tloušťka stěny je 3 mm s vyříznutým závitem M4 pro červík), kterou jsem po vyvrtání díry do vnitřku knoflíku zalepil epoxidem.
Také jsem uvažoval o odlití formy podle originálu a následně odlití kopie z epoxidu, ale jak jsem zjistil, tak tato metoda je pro kusové použití dost finančně náročná. Pro odlévání pružné formy (zde u knoflíku s negativní konicitou je to třeba) se používá 2-složková silikonová hmota Lukopren N 1522, kterou jsem ale nenašel v menším než kilovém balení za 6 stovek. Navíc tvrdidlo prý po otevření rychle degraduje (nehledě na způsob skladování) a po letech asi bude nutné koupit nové.
3D tisk knoflíku nový knoflík (filament) nový knoflík (SLA1) nový knoflík (SLA2) nový knoflík (SLA2)
27.8.2022 Tak se mi poštěstilo vyhrabat 2 originální bakelitové knoflíky na radioburze v Holicích po 20 Kč, takže vytisknuté repliky nakonec nevyužiju.
originální knoflíky
14.9.2024 Konečně jsem po dlouhé době dokončil lakování skříňky. Povrch dýhy jsem vybrousil jemným smirkovým papírem a jako podkladní vrstvu jsem nastříkal čirý lesklý alkydový lak z Lidlu za 79 Kč. Po dalším přebroušení jsem finální povrchovou vrstvu nastříkal pololesklým alkydovým lakem Colorworks z barev U Noháčů (přes e-shop, na prodejně není běžně skladem, zdražil už na 179 Kč). Pak jsem do bedny namontoval zpět desku s reproduktorem (brokát jsem trochu propláchnul vodou), bakelitový rámeček stupnice a kovové packy na přidržování zadní stěny.