27.3.2022 O víkendu jsem zajel do Plzně na koncert a vyzvednul tam od kamaráda toto rádio, které jsem už loni v listopadu koupil na bazoši. Jedná se o jednoobvodovou přímozesilující dvoulampovku se 2 vlnovými rozsahy (DV, SV) pro napájení ze střídavé sítě, která se vyráběla před válkou v letech 1934 - 1935. Zde je poměrně jednoduché schéma zapojení, seznam náhradních dílů a originální návod k obsluze. Použité elektronky jsou: VF zesilovač a detektor E446 (nepřímo žhavená pentoda), koncový zesilovač E443H (přímo žhavená pentoda) a dvoucestná usměrňovačka 506 pro paralelní žhavení napětím 4 V. Na webu Radiomusea lze též nalézt alternativní osazení elektronkami Telefunken RENS1264, RES374 a RGN1064. Jelikož je koncová pentoda přímožhavená, tak je zde použito žhavicí vinutí s uzemněným středem pro snížení brumu. Reproduktor je dynamický, pokrokově už s permanentním magnetem.
Skříňka rádia není zrovna v nejlepší kondici - byla napadená červotočem (napočítal jsem na vnějších stranách přes 20 děr 1 - 2 mm), části dýhy jsou odtržené a zcela chybí dřevěné soklíky na spodku. Někdo se pokoušel amatérky přilepit pár kousků tlustší dýhy a navíc celou skříňku hnusně přelakoval štětcem nějakou barvou, čímž povrch hodně ztmavl. Budu tedy muset dolepit chybějící části dýhy a kompletně povrch přebrousit a přelakovat.
Naproti tomu pohled do nitra rádia mě docela potěšil. Sice chyběla koncová lampa E443H, za níž jsem našel doma náhradu Telefunken RES964, ale jinak byl vnitřek v původním stavu a šasi ani není moc zrezlé, jen hodně špinavé. Dokonce i elektrolyty jsou původní, akorát bohužel viditelně vyteklé. Elektronka Philips E446 byla též původní, s nalepeným sériovým číslem rádia na soklu. Jako usměrňovačka tam byla osazena Telefunken RGN1054.
zadní stěna reproduktor s VT E446 RES964 RGN1054
18.4.2022 Pustil jsem se do opravy skříňky. Nejprve jsem demontoval všechny kovové prvky i odznáček a pak jsem špachtlí seškrabal původní nátěr, který celkem ochotně odprýskával v malých šupinkách až prachu, nejspíš to byl šelak. Po oškrábání je dýha nestejnoměrně vybarvená, někde tmavší, někde světlejší. Uvidím, jak se to změní po přebroušení. Před tím je ale třeba vyspravit dýhu. Začal jsem s přilepením odchlíplých částí vzadu na bocích a také jsem doplnil chybějící odtržené části dýhy. Ostrým lámacím nožem jsem poškozené místo zarovnal na obdélník nebo trojúhelník a vyřízl odpovídající záplatu z nové dýhy. K lepení jsem použil osvědčené bezvodné polyuretanové lepidlo Bison PU MAX, kterým jsem dýhoval Mikrofonu MK 203. Trochu náročnější bylo lepení záplaty na odtržené místo na předním oblém rohu vlevo dole. Vyrobil jsem si z odřezku dřevěné latě kopyto s konkávním obloukem stejného rádiusu a přiloženu záplatu dýhy jím naformoval a zatížil. Díry po červotoči jsem zakápnul lepidlem a nalisoval do nich miniaturní záplaty z dýhy ve tvaru 8-stěnu.
lepení záplat lepení záplat záplatovaná přední stěna
24.4.2022 Postupně jsem zazáplatoval všechny chybějící kousky dýhy a díry po červotoči. Starou barvu na řezových hranách čelní masky jsem se pokusil napřed odstranit chemicky isopropylem a následně i acetonem, ale moc se jí nechtělo, takže šelak to nebyl. Pomohla až opalovací pistole a oškrabat to. Celou bednu jsem pak několik hodin ručně brousil brusným papírem v naději, že se mi podaří odstranit tmavě namořenou vrchní vrstvu, ale dýha je zřejmě promořená do hloubky a to bohužel dost nerovnoměrně. Levý bok je výrazně tmavší než pravý (který asi mořený nebyl nebo jen málo) a ani samotná boční stěna není homogenní. Už nemůžu moc brousit více, abych dýhu neprobrousil úplně. Ani drhnutí hadrem namočeným v acetonu nepomohlo. Taky mi je záhadou, čím to vlastně bylo mořené, že by nějaká fermež? Protože při nahřátí opalovací pistolí se na povrchu dýhy objevila dočasně jakoby mastná skvrna, kterou jsem setřel hadrem, na němž zůstala špinavá stopa - tak se lihové mořidlo nechová. Budu se muset smířit s tmavším odstínem a pokusím se světlejší místa ztmavit lihovým mořidlem (koupil jsem v Bauhausu světlý mahagon) tak, abych povrch aspoň trochu homogenizoval.
1.5.2022 Svátek práce jsem oslavil prací a ještě bednu dobrousil jemným brusným papírem 600. Řezové hrany na přední straně a na úskoku kolem horní stěny jsem natřel černou barvou. Pak jsem štětcem začal nanášel lihové mořidlo. Na tmavou levou stěnu jen 1 vrstvu (na její světlejší spodní část více) a na ostatní stěny 3 - 4 vrstvy. Výsledek je poměrně tmavý, ale méně strakatý a po nalakování to bude ještě tmavší. S tím už nic neudělám, alespoň to trochu skryje různé vady...
výbrus-L výbrus-F výbrus-R moření
8.5.2022 O víkendu jsem provedl 1. nástřik bedny lesklým lakem z Lidlu. Čekám až vyschne a budu ho moci přebrousit. Pro finální lakování jsem objednal syntetický pololesklý lak Colorworks na bázi alkydové pryskyřice + aceton za 138 Kč (přes e-shop, na prodejně není běžně skladem).
15.5.2022 Od sběratele Honzy jsem dostal náhradní dřevěné soklíky z vráčku. Měly pár děr od červotoče a tak jsem je dal asi na 10 minut do mikrovlnky. Díry jsem zalepil a následně soklíky přebrousil a nastříkal černým lakem.
21.10.2023 Po delší době jsem obnovil lakýrnické práce na bedýnce (během lakování stolu) a po dalším lakování a broušení konečně nastříkal finální vrstvu polomatného laku Colorworks. Není to úplně dokonalé, některé vady a vysprávky dýhy jsou pod určitým úhlem a nasvícení vidět, ale snad lepší, než původní stav. Následně jsem přišrouboval soklíky, přilepil odznak Philips a přidělal další kovovou výstroj. Ještě budu muset vytisknout rysku na kousek fólie do LASERové tiskárny na ladicí okénko.