22.6.2007 Jedním z mých nejoblíbenějších fotografických objektů se staly blesky a bouře. Výboje jsem měl rád už od mala a pokoušel se je více či méně úspěšně napodobit třeba pomocí Teslova transformátoru, ale příroda to stejně umí nejlépe. A tak jsem se rozhodl zainvestovat do digitální zrcadlovky Canon EOS 350D, která mi konečně (díky několikanásobně většímu snímači oproti běžným kompaktům) umožní kvalitní dlouhé expozice s minimem šumu. Rozdíl v kvalitě u nočních fotek je opravdu veliký. Avšak kompakt jsem neodložil, stále občas potřebuju natočit kousek videa a ne vždy mám chuť se tahat s velkou a těžkou brašnou. Také na některých koncertech vás se zrcadlem vyženou, pokud nemáte akreditaci.
Zrcadlovka se od kompaktů nebo pseudozrcadlovek s EVF liší zásadně tím, že světlo po průchodu objektivem dopadá na šikmé zrcátko, které ho odráží do optického hledáčku a lze tak vidět, co bude na snímači (včetně nastavení zoomu, hloubky ostrosti a lepší možnosti zaostření). Při zmáčknutí spouště se zrcátko sklopí, otevře se závěrka a stejný obraz dopadne na snímač. Pak se zrcátko vrátí do klidové polohy. Z toho plyne, že nelze za normálních okolností sledovat živý náhled v LCD hledáčku ani natáčet video, LCD slouží jen na prohlížení fotek a ovládací menu. Avšak nic není nemožné a třeba na EOS 40D pomocí CHDK firmware hacku lze video natáčet. Pro EOS 350D zatím tato vymoženost není.
Zrcadlovku jsem koupil i se základním objektivem EFS 18 - 55 mm, protože jsem zatím neměl vybraný lepší a nechtěl jsem příliš utrácet (po čase asi většina majitelů zrcadel zjistí, že už do skel narvali několikanásobně víc peněz, než co stál foťák samotný). V příslušenství byl 7,4V Li-Ion akumulátor NB-2LH, 1GB CF karta A-Data 80x a menší pouzdro přes rameno Vanguard. K tomu jsem si ještě přikoupil polarizační filtr B&W (potlačí odlesky, ztmaví jasnou oblohu a udělá kontrastnější oblaka, atd.) a čistící tužku na sklo. Ta má na jednom konci vysouvací jemnou štětku na vymetení zrnek prachu a na druhém konci kousek kůže s grafitovým práškem na vyleštění skel od náhodných ťápanců, flíčků po zaschlých kapkách vody a pod.
Na první pohled působí tělo foťáku levným plastovým dojmem. Viditelně kovový je akorát volič programů, bajonet objektivu, závit na stativ, sáňky na blesk a poutka. Matný plastový kryt je celkem pevný a při rozumném zacházení by neměl být problém. Do ruky mi padne dobře. TFT LCD displej je na dnešní poměry malý a nemá antireflexní úpravu. Podsvětlení je zářivkové s 5-ti stupňovou regulací jasu. Nad ním je ještě další malý transflexní numerický LCD se symboly, který zobrazuje základní nastavení a stavové informace (čas, clona, počet zbývajících snímků, expozimetr a způsob měření, výběr ostřícího bodu, vyvážení bílé, ukládaný formát, režim blesku, samospoušť, stav baterie...). Je velmi dobře čitelný i na ostrém slunci a v noci lze tlačítkem zapnout podsvětlení, které je poměrně decentní a neoslňuje. Stavový displej má mnohem nižší spotřebu než aktivní TFT displej, tudíž pokud se TFTčko používá jen krátce pro náhled právě pořízených snímků, tak se výrazně šetří baterie. Některé důležité informace (čas, clona, expozimetr...) se také zobrazují v optickém hledáčku, kterému nechybí dioptrická korekce.
Na zadní straně Canon nešetřil tlačítky, takže všechny důležité funkce jsou rychle dostupné bez dlouhého procházení menu. Nahoře je otočný přepínač 12-ti programových režimů, kde mám stejně po většinu času nastaven plný manuál. Spoušť je klasicky 3-stavová (klid, ostření namáčknutím, vyfocení zmáčknutím). Hned u spouště je kroutítko, kterým spolu se stiskem dalších tlačítek lze rychle měnit různé parametry, nejčastěji čas, clonu nebo ostřící bod. Rád bych upozornil na funkci předsklopení zrcátka (v menu mirror lockup), která při prvním stisku spouště sklopí zrcátko a při druhém stisku vyfotí snímek. Tím se omezí roztřesení obrazu, které může vzniknout prudkým pohybem zrcátka při současném otevření závěrky (lze pozorovat např. na zvlnění světelné stopy při focení jedoucího auta v noci ze stativu). V režimu prohlížení snímků lze nastavit několik úrovní vypisovaných informací včetně histogramu. Ve výběru jazyků v menu opět chybí čeština. Poslední oficiální verze firmware je 1.0.3 (s tou jsem foťák koupil) a nevypadá to, že by Canon vydal nějakou novější. Plnou recenzi si můžete přečíst na fotografovani.cz.
Zde je přehled některých parametrů:
parametr EOS 350D snímač: 8 MP CMOS 3:2, 1,05" formát: JPEG, RAW (12-bit)
sRGB / Adobe RGB
3456x2304
2496x1664
1728x1152citlivost ISO: 100 - 1600 závěrka: 1/4000s - 30s, manuální otevření multishot: 2,8 FPS (až pro 14 snímků) objektiv: 18 - 55 mm (3x zoom)
f3,5 - 5,6AiAF: 7-ti bodový, Multi-BASIS TTL
AI Focus / One shot / AI Servovideo: nemá LCD: 1,8" TFT, 115000 pix, status LCD paměť: slot CF I / II (FAT16 / 32) * připojení: USB 2.0 (PictBridge)
TV-out (PAL / NTSC)
dálková spoušť na kabel
dálková spoušť IR
sáňky na externí bleskprocesor/OS: DiGIC II / VxWorks napájení: Li-Ion aku NB-2LH 7,4V 720 mAh,
dodává se s externí nabíječkouhmotnost: 485 g (pouze tělo, bez baterie)
S kvalitou fotek jsem celkem spokojen, i když dynamický rozsah má k filmu pořád daleko. Lepší vlastnosti se projeví hlavně za zhoršených světelných podmínek a při nočním focení. Trvale mám zapnuté ukládání nejvyššího rozlišení v JPEG + RAW. Běžné snímky v JPEGu mají kolem 3 MB a v RAWu kolem 10 MB. Pro rychlé prohlížení používám JPEG a pro další zpracování RAW formát, který obsahuje kompletní data ze snímače ještě před zpracováním DiGIC procesorem. RAW díky 12-bitovému rozlišení obsahuje mnohem více informací než JPEG s 8 bity na kanál. Pro PC je k dispozici řada konvertorů, já používám většinou BreezeBrowser z kterého konvertuju do 48-bitového TIFFu a ten dál zpracovávám v Paint Shop Pro. V BreezeBrowseru lze korigovat základní parametry jako jas, kontrast, vyvážení bílé, doostření, a pod. Z podexponovaného snímku typu černoši v tunelu se dá vytáhnout překvapivě hodně informací (zatímco v JPEGu by to byl 1 slitý černý flek), je ale třeba počítat i s nárůstem šumu. Přidání +1 EV je bez problému. Něco málo se dá vydolovat i z přepálených oblastí, ubrání tak 0,3 - 0,5 EV může pomoci.
Setový objektiv má na krátkém ohnisku výrazné soudkovité zkreslení a taky je vidět vinětace. To lze celkem dobře korigovat v editoru. Barevná aberace není moc výrazná. Hloubka ostrosti je oproti kompaktům výrazně nižší. To je sice super pro určité umělecké kompozice, ale když potřebuju vyfotit třeba nějaký plošňák, tak chci maximální ostrost všude a ne jen ve středu. Pomoct si lze focením na dlouhé ohnisko z větší vzdálenosti a více clonit, avšak pro vyšší clonu je zas potřeba více světla.
Foťák sice podporuje USB 2.0 Hi-Speed, ale vysokou rychlostí přenosu zrovna neoplývá - mě se podařilo dosáhnout asi 2,4 MB/s (Downloader Pro, Windows XP-SP3, ICH7 UHCI). Navíc Canon stále ignoruje USB Mass Storage protokol, takže radši přehodím CF kartu do USB čtečky, která mi data zkopíruje 3x rychleji. Další pro mě kapánek nepochopitelné omezení se týká podpory CF karet větších než 8 GB. Přestože foťák podporuje souborový systém FAT32, tak při formátování karty vytvoří nejvýše 8GB FAT32 oddíl (zbytek kapacity zůstane nevyužitý). Pokud je CF karta naformátovaná na PC nebo v jiném foťáku, tak 350D umí využít celou kapacitu. U některých modelů DSLR vydal Canon firmware update, který tento problém řeší, ale to se bohužel netýká modelu 350D *.
Spoušť foťáku lze ovládat také dálkově přes kabel nebo infračerveným dálkovým ovladačem. Originální příslušenství je předražené, ale úspěšně se mi povedlo ovládat spoušť přes IrDA port na PDA iPAQ h2210 vestavěným programem Nevo, který umí ovládat stovky zařízení spotřební elektroniky. Zde jsou potřebné soubory s definicí ovládacích IR kódů pro Nevo. Plánovaná životnost závěrky je min. 50000 cvaknutí, uživatel cobarcore na CHDK fóru reportoval úmrtí závěrky po 158000 fotkách.
Výdrž Li-Ion akumulátoru musím pochválit. Při běžném provozu nabíjím asi 1x za měsíc. Na dovolenou nabíječku nevozím a ještě jsem ji tam nikdy nepotřeboval. Canon udává výdrž asi 600 fotek bez blesku. Potřebná doba nabíjení je asi 1,5 hodiny. Oproti NiMH má Li-Ion malé samovybíjení, takže i po několika měsících nepoužívání bude připraven na k akci. Náhradní aku NB-2LH lze koupit např. zde nebo na eBay. Pro zajímavost zde je pitva jednoho čínského neorigo aku NB-2LH.
27.11.2008 Jeden kolega měl zrovna služební cestu do USA a tak se naskytla příležitost pořídit si o něco levněji nějaké to lepší sklo. Chtěl jsem něco s delším ohniskem, ale zároveň ještě univerzálně použitelného. Nakonec jsem vybral objektiv Canon 28 - 135 mm f/3,5 - 5,6 IS EF USM s optickým stabilizátorem v obchodu B&H Photo, NY. Tento objektiv je určen pro foťáky s plnou velikostí snímače (jako kinofilmové políčko) a tak na EOS 350D s menším snímačem je přepočtený ohniskový rozsah asi 45 - 215 mm. Na krátkém ohnisku může být někdy problém, aby se vše důležité vtěsnalo do záběru. Pro tak velký rozsah zoomu není možné udržet všechny parametry a kvalitu konstantní, např. zkreslení přechází ze soudkovitého do mírně poduškovitého, ostrost u krajů je horší než uprostřed atd. Ale ideální ultrazoom snad ještě nikdo nevyrobil. Je to holt daň za to, že sebou člověk nemusí vláčet brašnu s více objektivy a neustále je vyměňovat. Nicméně uvažuju o tom, že si časem pořídím ještě nějaké malé sklo pro krátká ohniska, např. Canon 10 - 22 mm f/3,5.
Na objektivu jsou 2 prstence pro zoomování a ruční ostření a 2 přepínače pro zapínání autofokusu a stabilizátoru obrazu. Autofokus objektivu je velmi rychlý a při práci nehýbe s ostřicím prstencem. Stabilizátor je super věcička, hodí se třeba do místnosti, kde není vhodné pálit bleskem, pro focení v šeru a pomůže i při udržení na dlouhé ohnisko. V případě použití stativu se doporučuje stabilizátor vypnout. Objektiv je oproti seťáku docela těžký a o něco delší, taktak ho narvu s foťákem do pouzdra. Taky si budu muset pořídit nový polarizační filtr (seťák má menší průměr).
5.7.2009 Tak už je zase léto a s ním bouřková sezóna. Doposud sem blesky fotil ručně na dlouhou expozici a doufal, že se čistě statisticky něco zachytí. Výsledky byly, ale občas se stalo, že jako naschvál švihnul pěkný blesk zrovna v okamžiku, kdy sklapla závěrka a ještě jsem nestihl spustit další focení. Protože EOS 350D je vybaven vstupem pro externí tlačítkovou spoušť, začal jsem přemýšlet, jak by se dala jednoduše postavit optická spoušť. Na jednom fóru jsem viděl několikastupňové zapojení s operačními zesilovači a fotodiodou, ale to mi přišlo zbytečně složité a navíc to potřebovalo externí napájecí zdroj. A tak jsem zkusil zaimprovizovat.
Nejprve jsem prozkoumal vstup pro externí spoušť. Ta se připojuje přes 2,5mm jack. Tělo jacku je zem, prostřední prstenec je vstup pro ostření (odpovídá namáčknutí) a špička je vstup spouště (odpovídá plnému zmáčknutí). V klidu jsem na vstupech naměřil typické napětí 3,3 V a proud na krátko 68 µA, z toho plyne, že je tam zapojen 47kΩ pull-up odpor na napájení. Toto napětí by bylo dostatečné pro funkci fototranzistoru. Začal jsem tedy s prohrabáváním šuplíku a zkoušel citlivosti jednotlivých fototranzistorů. Použitelné se jevily např. staré skleněné teslácké KP101, ale našel jsem ještě citlivější kousek, který sem kdysi kuchnul ze starého videa (součást optické závory v mechanice pásku). Když jsem připojil fototranzistor na vstup spouště, ukázala se jeho citlivost nedostatečná. Musel sem na něj posvítit asi z 10 cm LED baterkou aby spoušť cvakla. Zapojil jsem tedy do kaskády další tranzistor jako darlington. Sáhl jsem zrovna po KC509, který měl zesílení h21E asi 350, ale šlo by použít jakýkoliv jiný křemíkový tranzistor s velkým zesílením. citlivost se výrazně zvýšila a musel jsem v místnosti úplně zhasnout. Když jsem foťák s čidlem nasměroval ven na noční ulici, tak spoušť cvakla vlivem rozptýleného světla z pouličního osvětlení. Abych mohl citlivost trochu regulovat, přidal jsem do báze druhého tranzistoru trimr zapojený jako reostat a jumper, kterým z něj můžu udělat dělič (znatelně nižší citlivost).
Zásadní nevýhoda tohoto zapojení je, že nefiltruje stejnosměrnou složku a je tedy ovlivňováno úrovní okolního osvětlení. Správně by se měl signál z fototranzistoru prohnat derivátorem a zesilovat pouze rychlé změny jasu. To bych ale asi nezvládl bez složitějšího zapojení a externího napájecího zdroje. Při focení v noci, kdy je už konstantní tma, tento problém odpadá. Pak stačí naštelovat citlivost těsně pod rozhodovací úroveň vstupu a i malý záblesk způsobí cvaknutí spouště. Zapojení je velmi jednoduché, takže jsem si vystačil s kouskem univerzálního plošňáku, který jsem uřízl tak, aby šel zastrčit do sáněk na blesk.
17.7.2009 se v noci přehnala přes Prahu pořádná bouřka a tak jsem měl konečně příležitost vyzkoušet svoji optickou spoušť v praxi. Výsledek předčil moje očekávání, spoušť cvakala skoro při každém záblesku. Během hodiny to nastřílelo asi 300 snímků. Z toho byla samozřejmě většina balast, protože spousta blesků problikla za mraky nebo byly mimo záběr objektivu. Vybral jsem z toho asi 20 kousků, které se opravdu povedly, na některé se můžete podívat ve fotogalerii. Teď už jen zbývá dobře namířit objektiv. Fotil jsem seťákem na krátké ohnisko, ale využil by se ještě kratší objektiv nebo možná rybí oko. Také zůstává problém s velkým rozsahem intenzit blesků. Pokud to švihne někde blízko, tak mám celý snímek přeexponovaný a člověk nikdy předem neví, kde to práskne, aby upravil clonu. Každopádně mi tato jednoduchá věcička lapání blesků hodně usnadnila, už se těším na další bouřku :)
Canon EOS 350D firmware hacking
13.12.2010 Jak už jsem zmiňoval v článku o PowerShotech, Canon neustále vyvíjí nové procesory řady DiGIC a firmware. V roce 2004 se objevily první foťáky s DiGIC II, které v sobě mají integrované 32-bitové ARM jádro (ARM946E-S) a tak došlo i na změnu operačního systému z ROM-DOSu na VxWorks RTOS. Koncem roku 2007 pak Canon nasadil vlastní operační systém DryOS, který se používá snad na všech současných modelech s procesory DiGIC II - DiGIC 4.
Ani nový systém neušel pozornosti hackerů a již poměrně dlouho a úspěšně se rozvíjí neoficiální rozšíření firmwaru CHDK (Canon Hacker's Development Kit), které se primárně zaměřuje na kompakty. Až teď jsem zjistil, že už existuje i neoficiální verze CHDK pro zrcadlovky, tedy konkrétně pro můj EOS 350D. Výčet funkcí a postup jak CHDK nainstalovat najdete na CHDK Wiki a více informací na fórech zde a zde. Za zmínku stojí hlavně:Postup instalace CHDK na EOS 350D není nijak složitý. V první fázi je třeba odblokovat funkci bootování z CF karty. To vyžaduje změnu jednoho lockbitu ve stávajícím firmware. Tato změna může být potenciálně nebezpečná. Je nutné mít ve foťáku poslední firmware verze 1.0.3 a dostatečně nabitý akumulátor. Pokud máte starší verzi firmware, proveďte napřed upgrade. Soubor scanled.fir z balíčku nahrajte do kořenového adresáře CF karty (neměly by zde být jiné *.fir soubory), vložte kartu do foťáku, v menu zvolte položku Firmware Upgrade a potvrďte. Měla by se rozsvítit modrá LED. Program nijak neindikuje dokončení operace, ale po 30 vteřinách můžete foťák bezpečně vypnout. Pak je potřeba vyndat a zandat akumulátor, aby se systém znovu zavedl a projevila se změna. Soubor scanled.fir můžeme z karty vymazat.
- ISO 3200, nastavení ISO v jemnějších krocích
- vyvážení bílé s nastavením barevné teploty v K
- autobracketing do ±6,7 EV
- sekvenční snímání s nastavitelnou periodou 1 - 999 s
- nastavení prodlevy automatického vypnutí 1 - 60 minut
V další fázi je potřeba vytvořit bootovací CF kartu. To se provede zápisem 2 specifických řetězců do bootsektoru aktivního oddílu (jeden je volume label a druhý v oblasti spustitelného bootkódu). Pokud je na kartě souborový systém FAT16, zapisujeme na tyto offsety:
2Bh : "EOS_DEVELOP" 40h : "BOOTDISK"a pokud FAT32, tak na offsety:47h : "EOS_DEVELOP" 5Ch : "BOOTDISK"
Práci si lze usnadnit programem CardTricks, kde je možno kartu naformátovat a upravit bootsektor zaškrtnutím volby "CF boot sector" a kliknutím na tlačítko "Make Bootable". Hlášky o "write protect switch" si nevšímejte, ta platí jen pro SD karty. Na takto upravené kartě bude firmware hledat v kořenovém adresáři soubor autoexec.bin, jehož načítání indikuje blikáním modré LED. Pokud tento soubor chybí, zobrazí se na displeji chybová hláška. Nahrajeme tedy autoexec.bin z balíčku na CF kartu, vložíme do foťáku a zapneme. Měla by zablikat modrá LED a naběhnout menu jako normálně. V případě zatuhnutí znovu vyndejte a zandejte akumulátor. Všechny rozšíření by měly být nyní dostupné přes tlačítko [INFO] pomocí šipek. Viz následující ukázka nastavení ISO:
před
po
Zatím jsem zkoušel jen ISO 3200, které skutečně zvýší citlivost, ale také šum v obraze. Pokud byste potřebovali výrazně snížit šum třeba pro astrofotografii, můžete zkusit HW-mod chlazení CCD peltiérem, redukce šumu je opravdu dramatická.
ISO1600, 60s, +2EV, gamma 1,5
ISO3200, 60s, +2EV, gamma 1,5
Dále si ukážeme, jak zprovoznit snímání časové sekvence (TimeLapse). Aby tato funkce CHDK fungovala, je nezbytné změnit konfiguraci tlačítka [SET] z výchozího nastavení, jinak nebude možné snímání spustit. Stiskni tlačítko [MENU] a šipkama vlevo/vpravo přejdi na poslední kartu nastavení 2, tam nalistuj položku "Custom Functions" a potvrď tlačítkem [SET]. Šipkama nahoru/dolů nalistuj funkci 1 - "SET button/Cross keys funct." a potvrď tlačítkem [SET]. Pokud je zde nastaveno "0:Normal" je to špatně, vyber jinou možnost 1 - 3 a potvrď tlačítkem [SET]. Nyní už je možno jít do CHDK menu tlačítkem [INFO], šipkama nahoru/dolů nalistovat položku "14:TimeLapse", šipkama vlevo/vpravo nastavit časový interval tlačítky [MENU], [INFO], [PLAY] navolit počet snímků a nakonec tlačítkem [SET] spustit snímání.
Zde si můžete stáhnout balíček 350DCHDK.ZIP [487 kB] se vším potřebným včetně zdrojových kódů aplikace autoexec.bin pro EOS 350D. K jeho kompilaci ve Windows je potřeba si stáhnout GNU tool chain s arm-elf-gcc 4.5.1. Pro analýzu firmware a dumpů je k dispozici balíček skriptů ARM Console.
13.7.2011 jsem objevil o něco novější verzi CHDK pro EOS 350D z 11.10.2010, která nabízí 21 rozšiřujících funkcí, viz CHDK WIKI. Zaktualizoval jsem instalační balíček uvedený výše. Postup instalace zůstává stejný, jen se po spuštění na CF kartě automaticky vytvoří soubor settings s nastavením CHDK. Majitelé EOS 400D mohou nyní také experimentovat s živě se rozvíjející verzí CHDK zde.
26.12.2012 Tak jsem zas po delší době navštívil CHDK forum a objevil nový CHDK update pro EOS 350D z 16.9.2012 od Zestoiho, který nabízí 30 rozšiřujících funkcí, viz příspěvek. Nyní je možno si uložit až 30 uživatelských nastavení, která se ukládají do souborů na CF kartu. Pro ně je nutno vytvořit adresář "presets" v kořenovém adresáři. Během testování funkce TimeLapse se mi jednou foťák kousnul tak, že na malém LCD trvale blikalo "busy" a musel jsem vyndat a zandat akumulátor. Pak když jsem chtěl chybu reportovat, tak už se mi ji nepovedlo znovu vyvolat. Možná to byl jen problém pomalejší CF karty a příliš krátkého intervalu snímání. Zaktualizoval jsem instalační balíček uvedený výše. Postup instalace zůstává stejný, pokud už CHDK používáte, přepište stávající soubor autoexec.bin a smažte soubor settings.
Majitelé novějších zrcadlovek 500D, 50D, 550D, 60D, a 600D mohou vyzkoušet pokročilejší rozšíření firmware Magic Lantern, který je nástupcem CHDK pro DSLR. Zdrojové soubory pod GPL jsou zde. Pokud máte na snímači vadné pixely, můžete vyzkoušet přemapování tímto trikem. Já už o upgradu na novější zrcadlovku (patrně EOS 600D) uvažuju docela dlouho a toto je další impuls, který mě popostrčil...
4.5.2013 Uživatel fishpepper na CHDK fóru objevil v nitru EOS 350D sériovou ladicí konzoli zvanou ICU Terminal. Připojit se k ní lze pouze po rozebrání foťáku pomocí 2 testovacích pinů na plošném spoji. Jedná se patrně o 3,3V UART s rychlostí 115200 baudů. Po zadání příkazu help se zobrazí seznam všech příkazů.
16.5.2013 Nakonec to dopadlo úplně jinak a přešel jsem k Pentaxu na model K-30, ale starý dobrý EOS 350D si už nechám, dneska je stejně skoro neprodejný, přitom fotí stále dobře.
2.4.2014 Uživatel gezus na CHDK fóru vydal další drobný update CHDK pro EOS 350D s více možnostmi uživatelského nastavení menu. Zdrojové kódy jsou zde.