Codename: Outbreak
|
Když se mi do ruky dostalo CD zdarma (dokonce hned dvoje) s ukrajinskou česky dabovanou hrou
Codename: Outbreak, tak jsem si nejprve říkal, že to bude nějaký béčko. Ale protože jsem neměl zrovna do čeho píchnout,
tak jsem začal pařit. Můj první dojem se částečně potvrdil, i když dohrání zas tak nelituju :). Ve hře jde zhruba o to, že na Zemi dopadne z kosmu meteorit, který sem zavleče vesmírné parazity. Ti pak napadají vědce a vojáky (tím, že se jim přisají na zátylek) a ovládnou jejich mysl, samozřejmě proti vám. Vy pak působíte jako člen speciální jednotky C-force, která má problém vyřešit. Tato hra je, řekl bych, trochu více strategická a méně akční. Zajímavostí je, že si do každé mise vyberete nějakého vojáka z vašeho týmu (na výběr jich je asi 8 s různými schopnostmi), který pak bojuje po vašem boku. Pomocí kláves mu lze dávat příkazy jako 'kryj mě', 'zaútočit', apod. Mezi vaším a druhým vojákem se lze libovolně přepínat. Pokud jednoho z vás zabijou, můžete pokračovat s druhým. Z ostatních her jsem zvyklý spoléhat se sám na sebe. Ze začátku mi přišla pomoc kolegy vhod, ale později při ostřejších akcích mě trochu štvalo se o něj starat, aby mi ho nezabili. Obtížnost byla na můj vkus trochu větší než jinde, poslat druhého vojáka samotného do útoku znamenalo téměř 100% smrt. Ale vždycky jsme to oba nějak přežili. Další zajímavostí je inventář, kde má každý voják přehledně zobrazeny všechny předměty, které přenáší (nosnost je samozřejmě limitovaná) a které lze pokládat nebo naopak sbírat od zabitých vojáků. Po čase, ale ohledávání mrtvol omrzí a hodila by se na to nějaká automatika. Další výtku bych měl k malému počtu nepřátel. Pár druhů vojáků a dva druhy vetřelce, to mi příde trochu málo. Jedinou zbraní je jakási multifunkční puška - transformer, kde mi vadilo, že se musela pro zoom trvale džet klávesa/myšítko. Naopak bych pochválil citlivý směrový mikrofon, který byl též součástí pušky. Další kritiku sesypu na nedodělaný bugovitý engine, který sice okouzlil schopností rychle vykreslovat obrovské otevřené scenérie (větší než v Unrealu[!]), za což ho samozřejmě chválím, ale to bude asi všechno. Jednak mě iritovali vojáci chodící vzduchem - když jsem byl na staveništi u jeřábu, všiml jsem si, že mi jeden z nepřátel začal lízt na konstrukci. Už už jsem čekal, jak se zabydlí nahoře v kukani a začne po mě pálit ostřelovačkou (ostřelovači ve věžích jsou vůbec lahůdkou celé hry), ale on nic a pokračoval po vodorovném rameni jeřábu. Tak jsem napjatě čekal, co bude dál. Když však došel na konec, pokračoval si klidně v původním směru vzduchem na protější svah. Dál už se mi čekat nechtělo a tak jsem ho odstřelil, načež korektně spadl dolů, mno aspoň že tak... Co však bylo horší, ve dvou misích se mi stalo to, že když jsem napodruhé načetl uloženou pozici, tak celá hra spadla. Po novém spuštění šla pozice načíst, ale jen jednou. Takto to pokračovalo až do dohrání mise, fakt skvělé. A nakonec, v pár misích bylo úkolem eskortovat nějaké civilisty, ale co s nimi když odmítnou poslušnost (příkazy 'zůstaňte zde' a 'pojďte s námi')? Těsně před koncem jedné mise se mi takto zasekl doktor, se kterým nešlo nic dělat. Takže jsem musel hrát celou misi znova. Takže pokud máte na to nervy, směle do paření ;-) |
Po tomhle jeřábu mi ten parchant levitoval.
Občas bude třeba zlikvidovat i tanky = dvě rakety.
Polez ven, panáčku, dostaneš lead to your head.
Já vám ukážu, parchanti, zač je ostřelovačky loket.
Ták, potvoře sem položíme atomovku, ani se nebrání.
Astalavista bejby...
Zpět
Aktualizováno 17.2.2004 v 22:38